Tržby ve službách meziročně stouply téměř o sedm procent. Počet turistů se blížil předcovidovým číslům

Nahrávám video

Tržby ve službách v Česku ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně stouply o 6,9 procenta. Rostou tak už šest čtvrtletí v řadě. Zvýšení zaznamenala všechna hlavní odvětví kromě ubytování a stravování. V hotelech, penzionech a kempech v Česku se v letošním třetím čtvrtletí ubytovalo 7,3 milionu hostů, meziročně o jedenáct procent více. Proti létu roku 2019, kdy cestovní ruch ještě neovlivňovala covidová pandemie, byla návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení o tři procenta nižší. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Zvyšování tržeb ve službách ale bylo ve srovnání s prvním i druhým čtvrtletím tohoto roku méně výrazné. V prvním kvartálu rostly podle revidovaných údajů ČSÚ meziročně o 13,1 procenta a ve druhém o 12,1 procenta.

„U činností zařazených do sekce ubytování, stravování a pohostinství došlo dokonce (ve třetím čtvrtletí) k meziročnímu poklesu o 5,9 procenta,“ sdělil vedoucí oddělení datové podpory statistiky obchodu, služeb a životního prostředí ČSÚ Tomáš Harák. Mohl za to hlavně propad tržeb ve stravování a pohostinství.

Kromě menšího počtu zákazníků trápí podniky i nedostatek pracovníků a také vyšší ceny energií a surovin. Někde náklady narostly i o desítky procent. „V gastru vidíme dva základní trendy – ten první je bohužel zlevňování nabídky, často i za cenu menších porcí, protože lidé mají omezené rozpočty. Druhým trendem je to, že některé podniky, které sázely na turisty, musely zavřít a některé zavírají proto, že nedokážou sehnat lidi,“ uvedl prezident Svazu dopravy a cestovního ruchu Tomáš Prouza.  

„Očekáváme to, že některé restaurace skutečně omezí svůj provoz, že například nebudou otevřeny sedm dní v týdnu, ale pouze pět,“ uvedl také prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Tržby ve stravování se proti loňsku ve třetím čtvrtletí snížily o 10,8 procenta, zatímco v ubytování naopak vzrostly o 8,8 procenta. Cestovní agentury, kanceláře a jiné rezervační a související činnosti si připsaly nárůst dokonce o 95,6 procenta. Podobně výrazně se zvýšily tržby v letecké dopravě, a to o 80,9 procenta. 

Loni ještě cestování, ubytovávání nebo například pořádání hromadných akcí značně omezovala opatření kvůli pandemii covidu-19. Meziroční růst tržeb cestovních kanceláří však ve třetím čtvrtletí výrazně zpomalil, protože v prvním i druhém čtvrtletí roku se oproti loňsku zvedly na více než trojnásobek.

Reálné tržby služeb jsou podle analytika a hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka už za svým vrcholem. „Hrozící recese se odrazí i na jejich výkonech a jediným, co je může v tuto chvíli podpořit, je silnější zahraniční cestovní ruch,“ sdělil. Skutečnou situaci ve službách podle něj nyní maskuje výrazný růst inflace, ale zdražování už přináší i postupné opadávání poptávky. „Rychlý propad kupní síly se nemůže na vývoji ve službách neprojevit časem ještě větší silou než doposud,“ doplnil.

Celkově v dopravě a skladování tržby za třetí čtvrtletí oproti loňsku vzrostly o 12,8 procenta. Kromě letecké dopravy si polepšila i vodní doprava o 16,8 procenta a pozemní a potrubní doprava o 6,9 procenta. Ve skladování a vedlejších činnostech v dopravě tržby stouply o 15,4 procenta a mírně, o 0,6 procenta, se zvýšily i v poštovních a kurýrních činnostech. V činnostech týkajících se nemovitostí tržby meziročně vzrostly o 3,8 procenta.

Pohoršili si filmaři a hudebníci

V administrativních a podpůrných činnostech, kam spadají i cestovní kanceláře, se tržby zvýšily dohromady o 17,8 procenta. Administrativním, kancelářským a jiným podpůrným činnostem pro podnikání vzrostly o 6,8 procenta a činnostem souvisejícím se stavbami a úpravou krajiny o 4,7 procenta. Třeba v pronájmu a operativním leasingu ale tržby stagnovaly, a agenturám práce dokonce tržby klesly o 12,8 procenta.

Výrazně si pohoršili například filmaři a hudebníci. V informačních a komunikačních činnostech, kam spadají, sice tržby celkově stouply o 3,1 procenta, ale v samotném filmovém a hudebním průmyslu se propadly o 25,2 procenta. Podobně, o 23,1 procenta, se snížily v tvorbě programů a vysílání. Růst odvětví tak táhly hlavně činnosti v informačních technologiích, kde tržby vzrostly o 7,6 procenta. Polepšily si také informační činnosti, zahrnující zpracování dat, webové portály a hosting, o 6,1 procenta, a telekomunikační činnosti o 3,5 procenta.

V profesních, vědeckých a technických činnostech vzrostly tržby o 2,3 procenta. Například právní a účetnické činnosti zaznamenaly posílení o 6,7 procenta, kdežto reklamní agentury a průzkum trhu naopak oslabily o 13,1 procenta.

Mezičtvrtletně celkové tržby ve službách v Česku ve třetím čtvrtletí po očištění o sezonní vlivy také mírně vzrostly, a to o 0,2 procenta. Největší růst vykázaly informační a komunikační činnosti. Naopak v ubytování a stravování i v dopravě a skladování se tržby oproti druhému čtvrtletí snížily.

Více zahraničních hostů

Počet přenocování hostů v ubytovacích zařízeních se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 7,4 procenta na 20,4 milionu nocí. Podle statistiků se v létě v České republice ubytovalo meziročně více zahraničních turistů, zatímco těch českých ubylo. Počet ubytovaných cizinců stoupl téměř o 99,4 procenta na 2,5 milionu, českých hostů ubylo o desetinu na 4,8 milionu. Proti tomu v porovnání s letní sezonou v předcovidovém roce 2019 byl počet ubytovaných Čechů o čtrnáct procent vyšší.

„Stále ale chybí zahraniční hosté, kterých se ubytovalo o čtvrtinu méně než před třemi roky,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Pavel Vančura.

Cizinci v českých ubytovacích zařízeních strávili ve třetím čtvrtletí 6,2 milionu nocí, což bylo o 98 procent více než před rokem. Naopak počet noclehů českých turistů klesl o 10,5 procenta na 14,2 milionu.

„Regionálně se celkový počet ubytovaných zvýšil v šesti krajích republiky, a to díky zahraniční klientele. Domácích hostů ve všech regionech Česka meziročně ubylo,“ doplnili statistici. S ohledem na jednotlivé typy ubytování nárůst počtu ubytovaných hostů zaznamenaly hotely. V období od července do konce září přivítaly 4,2 milionu hostů, meziročně téměř o 24 procent více. Naproti tomu provozovatelé penzionů a kempů měli v tomto ohledu horší sezonu, hostů jim ubylo o více než šest procent.

Ze zahraničí přijelo v letních měsících do Česka nejvíce turistů z Německa. Němci stále tvořili více než pětinu zahraniční klientely v ubytovacích zařízeních a v porovnání s létem 2021 se jejich počet zvýšil o 57,2 procenta. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili návštěvníci ze Slovenska následovaní Poláky. Z mimoevropských zemí byli v ubytovacích zařízeních nejčastěji zastoupeni Američané a v počtech přenocování také turisté z Izraele, doplnil ČSÚ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 14 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled