V hotelech, penzionech a kempech v Česku se ve druhém čtvrtletí letošního roku ubytovalo pět milionů turistů. Meziročně jde sice o výrazný růst, počty ale stále nedosahují hodnot před vypuknutím pandemie koronaviru v roce 2019. Tržby ve službách meziročně ve druhém čtvrtletí stouply o 12,1 procenta, je tomu tak už popáté za sebou. Nejvíce se dařilo službám souvisejícím s turistikou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku představuje letošní údaj o počtu turistů nárůst o 229 procent. Loňský rok byl ale výrazně poznamenaný covidem a protiepidemickými opatřeními. Počet přenocování hostů stoupl v letošním druhém čtvrtletí na dvanáct milionů nocí.
„Výkony ubytovacích zařízení v letošním druhém čtvrtletí ještě nedosáhly objemů před pandemií. Stále chybí zahraniční hosté, kterých se ubytovalo jen pětašedesát procent v porovnání s rokem 2019. Zatímco návštěvnost domácích hostů výsledky tehdejšího druhého čtvrtletí již překonala,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Pavel Vančura.
Na jaře roku 2019 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení v ČR téměř 5,8 milionu hostů a o rok dříve skoro 5,5 milionu.
V hromadných zařízeních se letos od začátku dubna do konce června ubytovalo 5 028 288 lidí. Převažovali mezi nimi Češi, kterých bylo 3,1 milionu. Domácí klientela převažovala ve všech regionech s výjimkou Prahy, kde skoro tři čtvrtiny ubytovaných byli cizinci.
Mezi zahraničními návštěvníky v Česku tradičně převažovali Němci, kteří tvořili více než čtvrtinu zahraniční klientely ve sledovaných zařízeních. Druhou nejpočetnější skupinou byli Slováci a na třetím místě se umístili hosté z Polska.
Přibylo ubytovaných z Islandu, Slovenska nebo Rumunska
Proti stejnému období roku 2019 před propuknutím pandemie koronaviru se v českých hotelech a dalších zařízeních na jaře ubytovalo více Islanďanů, Slováků, Kypřanů či Rumunů.
Hromadná ubytovací zařízení v České republice od dubna do června přivítala asi 2600 hostů z Islandu, proti stejné době roku 2019 to byl zhruba poloviční nárůst. Slováků přijelo přibližně 228 900, proti druhému čtvrtletí předkrizového roku o 15,4 procenta více.
Na předkrizovou úroveň se téměř vrátily počty cestovatelů z Rakouska nebo Izraele. Naopak v případě čínských, tchajwanských či ruských návštěvníků propady přesahují devadesát procent.
Na jaře tržby stouply o 12,1 procenta
Tržby ve službách v letošním druhém čtvrtletí meziročně stouply o 12,1 procenta. Rostly tak pátý kvartál za sebou. Po očištění o sezonní vlivy byly tržby mezičtvrtletně vyšší o 2,4 procenta. Nejvíce se dařilo službám spojeným s turistikou. Například tržby cestovních agentur, kanceláří a jiných rezervačních činností na jaře podle vedoucího oddělení datové podpory statistiky obchodu, služeb a životního prostředí ČSÚ Tomáše Haráka meziročně stouply o 217,1 procenta.
Nárůst tržeb je podle statistiků patrný ve všech hlavních odvětvích služeb, víc než o polovinu ale vzrostly v ubytování, stravování a pohostinství. V administrativních a podpůrných činnostech, kam spadají i cestovní agentury a kanceláře, byly tržby proti loňskému druhému čtvrtletí vyšší o pětinu.
Tržby v odvětví dopravy a skladování proti loňskému jaru narostly o 15,8 procenta. V růstu pokračovaly u letecké dopravy, která se od jara 2020 potýkala s následky proticovidových opatření. Tržby v letecké dopravě podle statistiků začaly růst loni na jaře a v letošním druhém čtvrtletí se meziročně zvýšily o 135,6 procenta.
O 76,3 procenta měla vyšší tržby i vodní doprava a o pětinu skladovací služby. Naopak o 6,5 procenta méně utržily poštovní a kurýrní služby.
