Odbory kritizují plán na zmrazení platů státních zaměstnanců. Schillerová na něm kvůli schodku ale trvá

Nahrávám video
Odbory kritizují plán na zmrazení platů státních zaměstnanců
Zdroj: ČT24

Odbory kritizují vládní plán na zmrazení platů policistů, hasičů, úředníků, vojáků a dalších státních zaměstnanců. Počítá s ním první návrh rozpočtu, který kabinet schválil tento týden. Šéf největší odborové centrály Josef Středula naopak požaduje růst platů všech pracujících pro stát. O výši chce jednat s vládou ještě v červnu a nevylučuje ani protestní akce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však říká, že kvůli vysokému rozpočtovému schodku – plánovanému na 390 miliard korun – si vláda nemůže nárůst dovolit.

„Já trvám na zmrazení platů státních zaměstnanců, protože jsme snížli daň z příjmu o sedm procent čistého. Budu podporovat i návrh premiéra Andreje Babiše jako poslance, aby se zmrazily platy ústavních činitelů,“ konstatuje Schillerová.

„My jsme varovali před dopady zrušení superhrubé mzdy a tady ty dopady máme. Takže ne sliby, že lidem bude lépe, ale tady je jednoznačné, že bude těm lidem mnohem hůře,“ reagoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Zmrazení platů by se tak týkalo zhruba poloviny z víc než 470 tisíc zaměstnanců státu. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) navrhl přitom už na konci března pro policisty, hasiče či celníky jednorázovou odměnu 20 tisíc korun za boj s koronavirem. Tu ale zatím ve vládě neprosadil.

Miloslav Hladík pracuje v Humpolci jako policista. Letos zůstal jeho mírně nadprůměrný plat zmrazený. A podobné by to mělo být podle návrhu vlády i v příštím roce. „Myslím, že se s tím všeobecně moc nesouhlasí, všechno se zdražuje, ať je to bydlení, potraviny, pohonné hmoty,“míní.

Unie bezpečnostních složek, která kromě policistů sdružuje i členy vězeňské služby nebo hasiče, požaduje v příštím roce růst základních platů o deset procent. „Za to nasazení, které bylo ve všech covidových vlnách ze strany hasičů, policistů, ale i ostatních příslušníků bezpečnostních složek, mám za to, že si navýšení jednoznačně zaslouží,“ vysvětluje předseda Unie bezpečnostních složek Zdeněk Drexler.

Vláda v pondělí ale schválila první návrh rozpočtu, který zatím s žádným růstem platů státních zaměstnanců v příštím roce nepočítá. Ministryně financí upozorňuje, že v případě růstu platů státních zaměstnanců by vláda nedodržela plánovaný schodek. „Schodek 390 miliard je nepřekročitelný,“ zdůraznila. 

S dalším zmrazením svého platu se má podle vlády smířit v příštím roce i průvodce na Státním zámku v Kynžvartu Štefan Brštiak. Už nyní přitom bere podstatně méně, než je celostátní průměr. Tedy méně než 35 tisíc hrubého. „To samozřejmě příjemné není, protože když plat zůstává stejný, nějakým způsobem se nenavyšuje, funguje inflace, potraviny zdražují, elektřina zdražuje, to znamená, že reálně klesá,“ uvedl.

Platy by mohly růst jen učitelům

Jedinou skupinou placenou ze státního rozpočtu, které by mohly platy příští rok mírně vzrůst, jsou zatím učitelé. Schillerová bude o možnostech jednat s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) během prázdnin. „Bude to v řádech jednotek procent,“ přiblížila.

Pravicová opozice má pro plán vlády zmrazit platy všech kromě učitelů pochopení. „Státní dluh roste prostě geometricky, tak se všichni budeme muset trochu uskromnit a pokud má jít někdo příkladem, tak by to měla být státní správa,“ říká předseda Senátu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil.

Předsedkyně TOP 09 a poslankyně Markéta Pekarová Adamová souhlasí. „Zkrátka nemohou v této době na dluh, kdy schodky jsou obrovské, růst platy,“ uvedla.

Naopak šéfové obou největších odborových centrál ještě chtějí záměr vlády zvrátit. „Použijeme, pokud to bude možné, všechny dostupné prostředky,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. A dodal, že pokud vláda platy nezvýší a nebude schopná věc vysvětlit, „může hrozit skutečně všechno.“

Zaměstnanci si nárůst platů zaslouží i podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka. „Vždycky říkám, že by to měly být dvě až tři procenta nad nárůst inflace,“ doplnil.

Vládní ČSSD sice se zmrazením platů nesouhlasí, v pondělí ale první návrh rozpočtu podpořila. „Pro mě není přijatelné, aby druhý rok nerostly platy u policistů a hasičů. Ti lidé prostě odtáhli tu nejtěžší práci v covidové krizi,“ uvedl vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Vláda bude jednat s odbory a zaměstnavateli o platech 21. června, na zasedání tripartity. Ta probere celý státní rozpočet na rok 2022. 

  • Průměrné platy zaměstnanců státu v posledních letech poměrně rychle rostly. Zatímco ještě před čtyřmi lety pobírali lidé pracující pro stát něco přes třicet tisíc hrubého, letos už to podle návrhu státního rozpočtu bude o deset tisíc víc.  
  • I proto lidé ve veřejné sféře pobírají vyšší průměrný plat než mají mzdu zaměstnanci v soukromých firmách. Průměrný plat zaměstnance státu má být letos o pět tisíc vyšší než v celé české ekonomice. 
  • Spolu s průměrným platem rostly v minulých letech i celkové roční výdaje na odměňování státních zaměstnanců - za poslední čtyři roky stouply o sedmdesát miliard. Kromě vyšších průměrných platů měl na na to vliv i rostoucí počet státních zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 14 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 16 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 21 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 22 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 23 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
2. 4. 2026
Načítání...