Odbory kritizují plán na zmrazení platů státních zaměstnanců. Schillerová na něm kvůli schodku ale trvá

Nahrávám video

Odbory kritizují vládní plán na zmrazení platů policistů, hasičů, úředníků, vojáků a dalších státních zaměstnanců. Počítá s ním první návrh rozpočtu, který kabinet schválil tento týden. Šéf největší odborové centrály Josef Středula naopak požaduje růst platů všech pracujících pro stát. O výši chce jednat s vládou ještě v červnu a nevylučuje ani protestní akce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však říká, že kvůli vysokému rozpočtovému schodku – plánovanému na 390 miliard korun – si vláda nemůže nárůst dovolit.

„Já trvám na zmrazení platů státních zaměstnanců, protože jsme snížli daň z příjmu o sedm procent čistého. Budu podporovat i návrh premiéra Andreje Babiše jako poslance, aby se zmrazily platy ústavních činitelů,“ konstatuje Schillerová.

„My jsme varovali před dopady zrušení superhrubé mzdy a tady ty dopady máme. Takže ne sliby, že lidem bude lépe, ale tady je jednoznačné, že bude těm lidem mnohem hůře,“ reagoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Zmrazení platů by se tak týkalo zhruba poloviny z víc než 470 tisíc zaměstnanců státu. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) navrhl přitom už na konci března pro policisty, hasiče či celníky jednorázovou odměnu 20 tisíc korun za boj s koronavirem. Tu ale zatím ve vládě neprosadil.

Miloslav Hladík pracuje v Humpolci jako policista. Letos zůstal jeho mírně nadprůměrný plat zmrazený. A podobné by to mělo být podle návrhu vlády i v příštím roce. „Myslím, že se s tím všeobecně moc nesouhlasí, všechno se zdražuje, ať je to bydlení, potraviny, pohonné hmoty,“míní.

Unie bezpečnostních složek, která kromě policistů sdružuje i členy vězeňské služby nebo hasiče, požaduje v příštím roce růst základních platů o deset procent. „Za to nasazení, které bylo ve všech covidových vlnách ze strany hasičů, policistů, ale i ostatních příslušníků bezpečnostních složek, mám za to, že si navýšení jednoznačně zaslouží,“ vysvětluje předseda Unie bezpečnostních složek Zdeněk Drexler.

Vláda v pondělí ale schválila první návrh rozpočtu, který zatím s žádným růstem platů státních zaměstnanců v příštím roce nepočítá. Ministryně financí upozorňuje, že v případě růstu platů státních zaměstnanců by vláda nedodržela plánovaný schodek. „Schodek 390 miliard je nepřekročitelný,“ zdůraznila. 

S dalším zmrazením svého platu se má podle vlády smířit v příštím roce i průvodce na Státním zámku v Kynžvartu Štefan Brštiak. Už nyní přitom bere podstatně méně, než je celostátní průměr. Tedy méně než 35 tisíc hrubého. „To samozřejmě příjemné není, protože když plat zůstává stejný, nějakým způsobem se nenavyšuje, funguje inflace, potraviny zdražují, elektřina zdražuje, to znamená, že reálně klesá,“ uvedl.

Platy by mohly růst jen učitelům

Jedinou skupinou placenou ze státního rozpočtu, které by mohly platy příští rok mírně vzrůst, jsou zatím učitelé. Schillerová bude o možnostech jednat s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) během prázdnin. „Bude to v řádech jednotek procent,“ přiblížila.

Pravicová opozice má pro plán vlády zmrazit platy všech kromě učitelů pochopení. „Státní dluh roste prostě geometricky, tak se všichni budeme muset trochu uskromnit a pokud má jít někdo příkladem, tak by to měla být státní správa,“ říká předseda Senátu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil.

Předsedkyně TOP 09 a poslankyně Markéta Pekarová Adamová souhlasí. „Zkrátka nemohou v této době na dluh, kdy schodky jsou obrovské, růst platy,“ uvedla.

Naopak šéfové obou největších odborových centrál ještě chtějí záměr vlády zvrátit. „Použijeme, pokud to bude možné, všechny dostupné prostředky,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. A dodal, že pokud vláda platy nezvýší a nebude schopná věc vysvětlit, „může hrozit skutečně všechno.“

Zaměstnanci si nárůst platů zaslouží i podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka. „Vždycky říkám, že by to měly být dvě až tři procenta nad nárůst inflace,“ doplnil.

Vládní ČSSD sice se zmrazením platů nesouhlasí, v pondělí ale první návrh rozpočtu podpořila. „Pro mě není přijatelné, aby druhý rok nerostly platy u policistů a hasičů. Ti lidé prostě odtáhli tu nejtěžší práci v covidové krizi,“ uvedl vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Vláda bude jednat s odbory a zaměstnavateli o platech 21. června, na zasedání tripartity. Ta probere celý státní rozpočet na rok 2022. 

  • Průměrné platy zaměstnanců státu v posledních letech poměrně rychle rostly. Zatímco ještě před čtyřmi lety pobírali lidé pracující pro stát něco přes třicet tisíc hrubého, letos už to podle návrhu státního rozpočtu bude o deset tisíc víc.  
  • I proto lidé ve veřejné sféře pobírají vyšší průměrný plat než mají mzdu zaměstnanci v soukromých firmách. Průměrný plat zaměstnance státu má být letos o pět tisíc vyšší než v celé české ekonomice. 
  • Spolu s průměrným platem rostly v minulých letech i celkové roční výdaje na odměňování státních zaměstnanců - za poslední čtyři roky stouply o sedmdesát miliard. Kromě vyšších průměrných platů měl na na to vliv i rostoucí počet státních zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
před 7 hhodinami

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 21 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
20. 8. 2026

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
20. 8. 2026

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
20. 8. 2026

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.