Odbory kritizují plán na zmrazení platů státních zaměstnanců. Schillerová na něm kvůli schodku ale trvá

5 minut
Odbory kritizují plán na zmrazení platů státních zaměstnanců
Zdroj: ČT24

Odbory kritizují vládní plán na zmrazení platů policistů, hasičů, úředníků, vojáků a dalších státních zaměstnanců. Počítá s ním první návrh rozpočtu, který kabinet schválil tento týden. Šéf největší odborové centrály Josef Středula naopak požaduje růst platů všech pracujících pro stát. O výši chce jednat s vládou ještě v červnu a nevylučuje ani protestní akce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však říká, že kvůli vysokému rozpočtovému schodku – plánovanému na 390 miliard korun – si vláda nemůže nárůst dovolit.

„Já trvám na zmrazení platů státních zaměstnanců, protože jsme snížli daň z příjmu o sedm procent čistého. Budu podporovat i návrh premiéra Andreje Babiše jako poslance, aby se zmrazily platy ústavních činitelů,“ konstatuje Schillerová.

„My jsme varovali před dopady zrušení superhrubé mzdy a tady ty dopady máme. Takže ne sliby, že lidem bude lépe, ale tady je jednoznačné, že bude těm lidem mnohem hůře,“ reagoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Zmrazení platů by se tak týkalo zhruba poloviny z víc než 470 tisíc zaměstnanců státu. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) navrhl přitom už na konci března pro policisty, hasiče či celníky jednorázovou odměnu 20 tisíc korun za boj s koronavirem. Tu ale zatím ve vládě neprosadil.

Miloslav Hladík pracuje v Humpolci jako policista. Letos zůstal jeho mírně nadprůměrný plat zmrazený. A podobné by to mělo být podle návrhu vlády i v příštím roce. „Myslím, že se s tím všeobecně moc nesouhlasí, všechno se zdražuje, ať je to bydlení, potraviny, pohonné hmoty,“míní.

Unie bezpečnostních složek, která kromě policistů sdružuje i členy vězeňské služby nebo hasiče, požaduje v příštím roce růst základních platů o deset procent. „Za to nasazení, které bylo ve všech covidových vlnách ze strany hasičů, policistů, ale i ostatních příslušníků bezpečnostních složek, mám za to, že si navýšení jednoznačně zaslouží,“ vysvětluje předseda Unie bezpečnostních složek Zdeněk Drexler.

Vláda v pondělí ale schválila první návrh rozpočtu, který zatím s žádným růstem platů státních zaměstnanců v příštím roce nepočítá. Ministryně financí upozorňuje, že v případě růstu platů státních zaměstnanců by vláda nedodržela plánovaný schodek. „Schodek 390 miliard je nepřekročitelný,“ zdůraznila. 

S dalším zmrazením svého platu se má podle vlády smířit v příštím roce i průvodce na Státním zámku v Kynžvartu Štefan Brštiak. Už nyní přitom bere podstatně méně, než je celostátní průměr. Tedy méně než 35 tisíc hrubého. „To samozřejmě příjemné není, protože když plat zůstává stejný, nějakým způsobem se nenavyšuje, funguje inflace, potraviny zdražují, elektřina zdražuje, to znamená, že reálně klesá,“ uvedl.

Platy by mohly růst jen učitelům

Jedinou skupinou placenou ze státního rozpočtu, které by mohly platy příští rok mírně vzrůst, jsou zatím učitelé. Schillerová bude o možnostech jednat s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) během prázdnin. „Bude to v řádech jednotek procent,“ přiblížila.

Pravicová opozice má pro plán vlády zmrazit platy všech kromě učitelů pochopení. „Státní dluh roste prostě geometricky, tak se všichni budeme muset trochu uskromnit a pokud má jít někdo příkladem, tak by to měla být státní správa,“ říká předseda Senátu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil.

Předsedkyně TOP 09 a poslankyně Markéta Pekarová Adamová souhlasí. „Zkrátka nemohou v této době na dluh, kdy schodky jsou obrovské, růst platy,“ uvedla.

Naopak šéfové obou největších odborových centrál ještě chtějí záměr vlády zvrátit. „Použijeme, pokud to bude možné, všechny dostupné prostředky,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. A dodal, že pokud vláda platy nezvýší a nebude schopná věc vysvětlit, „může hrozit skutečně všechno.“

Zaměstnanci si nárůst platů zaslouží i podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka. „Vždycky říkám, že by to měly být dvě až tři procenta nad nárůst inflace,“ doplnil.

Vládní ČSSD sice se zmrazením platů nesouhlasí, v pondělí ale první návrh rozpočtu podpořila. „Pro mě není přijatelné, aby druhý rok nerostly platy u policistů a hasičů. Ti lidé prostě odtáhli tu nejtěžší práci v covidové krizi,“ uvedl vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Vláda bude jednat s odbory a zaměstnavateli o platech 21. června, na zasedání tripartity. Ta probere celý státní rozpočet na rok 2022. 

  • Průměrné platy zaměstnanců státu v posledních letech poměrně rychle rostly. Zatímco ještě před čtyřmi lety pobírali lidé pracující pro stát něco přes třicet tisíc hrubého, letos už to podle návrhu státního rozpočtu bude o deset tisíc víc.  
  • I proto lidé ve veřejné sféře pobírají vyšší průměrný plat než mají mzdu zaměstnanci v soukromých firmách. Průměrný plat zaměstnance státu má být letos o pět tisíc vyšší než v celé české ekonomice. 
  • Spolu s průměrným platem rostly v minulých letech i celkové roční výdaje na odměňování státních zaměstnanců - za poslední čtyři roky stouply o sedmdesát miliard. Kromě vyšších průměrných platů měl na na to vliv i rostoucí počet státních zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Mařiče energií jsou „úchylné“, shodli se Drábová a Miko

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) navrhuje zakázat používání zařízení na maření přebytečné elektřiny. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a prezidentův poradce a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko (LES) se v Otázkách Václava Moravce shodli, že takové mařiče jsou absurdní a až „úchylné“. Smysluplnější by prý bylo budovat radši zařízení na uložení energie, tedy hlavně bateriová úložiště.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Důchodový účet zůstává v minusu, deficit se ale snižuje

Důchodový účet zůstává v hlubokém minusu. Vláda si loni musela na penze seniorů půjčit přes padesát miliard. I přesto jde o 22 miliard lepší výsledek než v roce předchozím. Podle kabinetu je postupné snižování i zásluhou opatření, která včetně zpomalení růstu penzí prosadila vládní většina. Opozice je vůči změnám kritická. Systém bude ztrátový i letos.
před 23 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
22. 2. 2025

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
21. 2. 2025

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
17. 2. 2025

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
17. 2. 2025
Načítání...