Odbory kritizují plán na zmrazení platů státních zaměstnanců. Schillerová na něm kvůli schodku ale trvá

Nahrávám video

Odbory kritizují vládní plán na zmrazení platů policistů, hasičů, úředníků, vojáků a dalších státních zaměstnanců. Počítá s ním první návrh rozpočtu, který kabinet schválil tento týden. Šéf největší odborové centrály Josef Středula naopak požaduje růst platů všech pracujících pro stát. O výši chce jednat s vládou ještě v červnu a nevylučuje ani protestní akce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však říká, že kvůli vysokému rozpočtovému schodku – plánovanému na 390 miliard korun – si vláda nemůže nárůst dovolit.

„Já trvám na zmrazení platů státních zaměstnanců, protože jsme snížli daň z příjmu o sedm procent čistého. Budu podporovat i návrh premiéra Andreje Babiše jako poslance, aby se zmrazily platy ústavních činitelů,“ konstatuje Schillerová.

„My jsme varovali před dopady zrušení superhrubé mzdy a tady ty dopady máme. Takže ne sliby, že lidem bude lépe, ale tady je jednoznačné, že bude těm lidem mnohem hůře,“ reagoval předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Zmrazení platů by se tak týkalo zhruba poloviny z víc než 470 tisíc zaměstnanců státu. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) navrhl přitom už na konci března pro policisty, hasiče či celníky jednorázovou odměnu 20 tisíc korun za boj s koronavirem. Tu ale zatím ve vládě neprosadil.

Miloslav Hladík pracuje v Humpolci jako policista. Letos zůstal jeho mírně nadprůměrný plat zmrazený. A podobné by to mělo být podle návrhu vlády i v příštím roce. „Myslím, že se s tím všeobecně moc nesouhlasí, všechno se zdražuje, ať je to bydlení, potraviny, pohonné hmoty,“míní.

Unie bezpečnostních složek, která kromě policistů sdružuje i členy vězeňské služby nebo hasiče, požaduje v příštím roce růst základních platů o deset procent. „Za to nasazení, které bylo ve všech covidových vlnách ze strany hasičů, policistů, ale i ostatních příslušníků bezpečnostních složek, mám za to, že si navýšení jednoznačně zaslouží,“ vysvětluje předseda Unie bezpečnostních složek Zdeněk Drexler.

Vláda v pondělí ale schválila první návrh rozpočtu, který zatím s žádným růstem platů státních zaměstnanců v příštím roce nepočítá. Ministryně financí upozorňuje, že v případě růstu platů státních zaměstnanců by vláda nedodržela plánovaný schodek. „Schodek 390 miliard je nepřekročitelný,“ zdůraznila. 

S dalším zmrazením svého platu se má podle vlády smířit v příštím roce i průvodce na Státním zámku v Kynžvartu Štefan Brštiak. Už nyní přitom bere podstatně méně, než je celostátní průměr. Tedy méně než 35 tisíc hrubého. „To samozřejmě příjemné není, protože když plat zůstává stejný, nějakým způsobem se nenavyšuje, funguje inflace, potraviny zdražují, elektřina zdražuje, to znamená, že reálně klesá,“ uvedl.

Platy by mohly růst jen učitelům

Jedinou skupinou placenou ze státního rozpočtu, které by mohly platy příští rok mírně vzrůst, jsou zatím učitelé. Schillerová bude o možnostech jednat s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) během prázdnin. „Bude to v řádech jednotek procent,“ přiblížila.

Pravicová opozice má pro plán vlády zmrazit platy všech kromě učitelů pochopení. „Státní dluh roste prostě geometricky, tak se všichni budeme muset trochu uskromnit a pokud má jít někdo příkladem, tak by to měla být státní správa,“ říká předseda Senátu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil.

Předsedkyně TOP 09 a poslankyně Markéta Pekarová Adamová souhlasí. „Zkrátka nemohou v této době na dluh, kdy schodky jsou obrovské, růst platy,“ uvedla.

Naopak šéfové obou největších odborových centrál ještě chtějí záměr vlády zvrátit. „Použijeme, pokud to bude možné, všechny dostupné prostředky,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. A dodal, že pokud vláda platy nezvýší a nebude schopná věc vysvětlit, „může hrozit skutečně všechno.“

Zaměstnanci si nárůst platů zaslouží i podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka. „Vždycky říkám, že by to měly být dvě až tři procenta nad nárůst inflace,“ doplnil.

Vládní ČSSD sice se zmrazením platů nesouhlasí, v pondělí ale první návrh rozpočtu podpořila. „Pro mě není přijatelné, aby druhý rok nerostly platy u policistů a hasičů. Ti lidé prostě odtáhli tu nejtěžší práci v covidové krizi,“ uvedl vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Vláda bude jednat s odbory a zaměstnavateli o platech 21. června, na zasedání tripartity. Ta probere celý státní rozpočet na rok 2022. 

  • Průměrné platy zaměstnanců státu v posledních letech poměrně rychle rostly. Zatímco ještě před čtyřmi lety pobírali lidé pracující pro stát něco přes třicet tisíc hrubého, letos už to podle návrhu státního rozpočtu bude o deset tisíc víc.  
  • I proto lidé ve veřejné sféře pobírají vyšší průměrný plat než mají mzdu zaměstnanci v soukromých firmách. Průměrný plat zaměstnance státu má být letos o pět tisíc vyšší než v celé české ekonomice. 
  • Spolu s průměrným platem rostly v minulých letech i celkové roční výdaje na odměňování státních zaměstnanců - za poslední čtyři roky stouply o sedmdesát miliard. Kromě vyšších průměrných platů měl na na to vliv i rostoucí počet státních zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 12 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Evropský pohled