Po více než šestnácti hodinách tvrdého jednání dospěly země eurozóny k dohodě o další pomoci zadluženému Řecku. Výměnou za reformy by měla země dostat třetí záchranný balík v hodnotě desítek miliard eur. Podařilo se tak odvrátit bezprostřední hrozbu bankrotu a odchodu Řecka z měnové unie. Co nová dohoda obsahuje, kdo ji zaplatí a jak by se mělo na záchranném balíku podílet Česko? Odpovědi vám přinášíme v následujícím textu.
1. Co musí Řecko podle dohody udělat?
Aby dostali Řekové nový tříletý záchranný program, musejí přijmout a uvést do praxe požadované reformy. Ty by měly mimo jiné obsahovat:
- změny v DPH s cílem zvýšit daňové příjmy
- reformu penzí směřující k dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému
- zajištění nezávislosti statistického úřadu ELSTAT
- zřízení rozpočtové rady a zavedení poloautomatických škrtů pro případ, že se nepodaří dodržet požadované rozpočtové přebytky
- reformu trhu zboží, včetně regulace prodejní doby, vlastnictví lékáren, mlékáren a pekáren
- otevření ekonomicky důležitých profesí, například trajektové přepravy
- modernizaci pravidel pro kolektivní vyjednávání, stávky a kolektivní propouštění
- výrazné rozšíření privatizace státního majetku
- snížení nákladů na státní správu a její odpolitizování
2. Kolik mají nová opatření Řecku ušetřit peněz?
Euroskupina zatím dopady opatření nevyčíslila. Premiér Alexis Tsipras alespoň slíbil, že finanční břímě, které s novými podmínkami souvisí, bude spravedlivě rozděleno mezi všechny vrstvy společnosti. Předseda vlády je zároveň přesvědčen, že dojednané podmínky obnoví v zemi po pěti letech hospodářského poklesu růst.
3. Kolik peněz Řekové díky novému balíčku získají a odkud tyto peníze půjdou?
Třetí záchranný program by měl mít podle materiálu z dílny ministrů financí eurozóny hodnotu 82 až 86 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun). Finance poskytne záchranný fond eurozóny, který se oficiálně nazývá Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Do tohoto fondu přispívají pouze státy platící eurem. Podle premiéra Tsiprase by měl nový program zahrnovat i růstový balíček ve výši 35 miliard eur (949 miliard korun).
Součástí dohody je také vznik fondu, do kterého řecký stát převede část svého majetku; postupně by měl vygenerovat až 50 miliard eur. Peníze budou použity ke snížení řeckého dluhu, rekapitalizaci bank a na investice. Fond budou spravovat řecké úřady pod dohledem evropských institucí.
4. Bude se na pomoci Řecku nějak podílet Česká republika?
Ne. Česko není členem eurozóny, a proto nemusí přispívat do záchranného fondu ESM. Může se nicméně stát, že Česká republika se bude muset zaručit za část půjčky, kterou Řecku poskytne Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Tato půjčka bude krátkodobá – pokryje potřeby Atén do doby, než se podaří uzavřít jednání o balíku hrazeném z ESM.
Podle odhadů by měly Atény v rámci této „rychlé“ půjčky dostat sedm miliard eur do příštího pondělí a dalších pět miliard eur do poloviny srpna. Státy osmadvacítky by měly za půjčku ručit v poměru, ve kterém přispívají do evropského rozpočtu. Česko by tak ručilo za 1,13 procenta konečné sumy, peníze však přímo poskytovat nebude. Stejně ručila Česká republika i dříve, když krátkodobou půjčku dostalo Portugalsko a Irsko.
O použití fondu EFSM budou ministři financí Evropské unie rozhodovat v úterý. Šéf české státní kasy Andrej Babiš (ANO) už avizoval, že tuzemská vláda garanci za půjčku z EFSM odmítá. S premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) se shodují v tom, že problémy Řecka mají řešit pouze státy eurozóny. Česko ovšem může být přehlasováno, protože se bude rozhodovat kvalifikovanou většinou.
5. Do jakého data musí Řecko požadavky věřitelů splnit?
První reformy, včetně prováděcích zákonů, by měl řecký parlament schválit ve středu. Mají se týkat například změn v DPH, penzijním systému nebo v řízení statistického úřadu. Další část opatření bude následovat příští týden.
6. Co se stane, pokud Řekové nové reformy neschválí?
Pokud reformy neprojdou včas řeckým parlamentem, formální jednání o novém záchranném balíku vůbec nezačnou. Situace by se tak vrátila před poslední summit a opět by hrozil bankrot Řecka a odchod z měnové unie.
7. Jak se liší schválená dohoda od toho, co Řekové zamítli v referendu?
Nové podmínky jsou podle politiků i komentátorů mnohem tvrdší než návrhy věřitelů, o kterých Řekové hlasovali v referendu a většinou téměř dvou třetin hlasů je odmítli. Tyto návrhy se vztahovaly k vyplacení 7,2 miliardy eur z končícího druhého záchranného programu, zatímco teď se jedná o novém záchranném programu s platností tři roky, a proto eurozóna žádá hlubší reformy. Podle šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema jdou navíc aktuální požadavky dál než plán, se kterým přišla minulý týden Tsiprasova vláda.
8. Obhájí premiér Alexis Tsipras dohodu doma?
Evropská média často označují výsledek jednání za úplnou kapitulaci Atén, takže premiéra Tsiprase čeká doma složité vysvětlování. A to nejen před vlastními straníky (radikálně levicová část Syrizy další škrty odmítá), ale i před veřejností. Do lednových voleb totiž šel Tsipras se slibem několik let trvající úspory ukončit.
Nedá se proto vyloučit, že řecká politická scéna zažije krizi. Možných scénářů je hned několik – od výměny ministrů, přes vznik vlády národní jednoty a předčasné volby až po rozpad vládní strany Syriza.
9. Byl některý stát eurozóny proti?
Ne, lídři devatenácti států platících eurem nakonec schválili nový program jednomyslně. Není však tajemstvím, že země jako Německo, Rakousko, Finsko a Slovensko nebo státy Beneluxu a Pobaltí zastávaly velmi tvrdý postoj. Podporu naopak Řekům vyjadřovaly Francie a Itálie.
Formálně musí rozhodnutí stvrdit ještě několik parlamentů členských zemí eurozóny, přičemž nejsledovanější bude kromě řeckého parlamentu německý Bundestag.
10. Je varianta odchodu z eurozóny stále ve hře?
Všeobecně se očekává, že takzvaný Grexit je díky nové dohodě – alespoň pro nejbližší dobu – zažehnán. Nelze ale vyloučit, že třetí záchranný program nebude úspěšný a návrat k drachmě bude za nějaký čas zase na obzoru. Řecko dostalo už dva záchranné balíčky ve výši 110 miliard eur (v roce 2010) a 130 miliard eur (v roce 2012), situaci země to ale nevyřešilo.
11. Jak to bude s řeckým dluhem?
Odpuštění části dluhu, takzvaný sestřih (anglicky „haircut“), věřitelé Řekům nedovolili. Premiér Tsipras nicméně uvedl, že se Aténám podařilo dohodnout na restrukturalizaci dluhu. To v praxi znamená, že může dojít k úpravě splátkového kalendáře nebo snížení úroků. Restrukturalizaci dluhu však zmínil Tsipras jako jediný, ostatní představitelé eurozóny výsledek jednání takto nehodnotili.
12. Kdy se otevřou řecké banky?
Termín otevření řeckých bank stále není znám. „Bankovní prázdniny se prodlouží,“ řekl bez bližších podrobností agentuře Reuters zástupce řeckého ministerstva financí. Jiné zdroje hovoří o tom, že pobočky se otevřou nejdřív ve čtvrtek. Vláda banky uzavřela 29. června, současně zavedla limit pro výběr z bankomatu na 60 eur denně (asi 1600 korun) a zakázala převody do zahraničí.
Řeckým bankám může přitom každým dnem dojít hotovost, protože Evropská centrální banka nechala limit nouzového financování beze změny na 89 miliardách eur. Zatím se zdá, že ke zvýšení tohoto limitu, který představuje pro řecké banky jediný zdroj peněz, nepřiměla Frankfurt ani dohoda států eurozóny o novém balíku pomoci.
13. Kolik Řecko v současnosti dluží a jaké splátky má v nejbližší době uhradit?
Současný dluh Řecka činí asi 320 miliard eur (8,7 bilionu korun), což je zhruba 175 procent hrubého domácího produktu země. V poměru k HDP se jedná o druhý nejvyšší dluh na světě (nejvyšší má Japonsko). Většinu řeckého dluhu drží veřejný sektor – země eurozóny, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.
V následujících týdnech by mělo Řecko uhradit Evropské centrální bance 3,5 miliardy eur (20. července) a 3,2 miliardy eur (20. srpna). Atény jsou také stále v prodlení s platbou ve výši 1,5 miliardy eur, kterou měly do konce června poslat Mezinárodnímu měnovému fondu.
