ČNB snížila sazby. Rusnok čeká razantní útlum ekonomiky

Bankovní rada České národní banky v pondělí na mimořádném jednání snížila jednomyslně základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Cílem je zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti. Česká měna zároveň poprvé od ukončení intervencí České národní banky v dubnu 2017 oslabila nad 27,00 korun za euro. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka je zřejmé, že nastane razantní útlum ekonomiky.

ČNB snížila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na 2,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada snížila o 0,5 procentního bodu na 0,75 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

V únoru přitom centrální banka sazby překvapivě zvýšila

V poslední době centrální banky po celém světě snižují sazby. Již dvakrát to během několika dnů udělala americká centrální banka (Fed), sazby snižovala například i kanadská centrální banka.  

Očekávání těžkých časů

Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je zřejmé, že nastane razantní útlum ekonomiky. S pokračováním mimořádné situace přitom podle něj roste pravděpodobnost, že ekonomika klesne. Vyplývá to z vyjádření Rusnoka na tiskové konferenci po mimořádném zasedání bankovní rady, která snížila úrokové sazby o půl procentního bodu.

My v tuto chvíli nemáme žádnou ucelenou prognózu, není to technicky možné. Je ovšem zřejmé, že dojde k razantnímu útlumu ekonomiky. Říci, jestli klesne k nulovému růstu, nebo dokonce do záporu je velmi obtížné, ale s každým dnem mimořádné situace narůstá pravděpodobnost horšího scénáře.
Jiří Rusnok

Odhady ekonomů i institucí z počátku roku počítaly letos s růstem ekonomiky kolem dvou procent. Nyní se stále více ekonomů přiklání k nižšímu růstu. Někteří ovšem již hovoří i o stagnaci ekonomiky jako o optimistickém scénáři. ČNB v aktuální únorové prognóze ještě počítala letos s růstem ekonomiky o 2,3 procenta. 

Proticyklická rezerva se nakonec nezvýší

Rada ČNB v pondělí také revidovala dřívější rozhodnutí zvýšit od 1. července rezervu na ochranu úvěrového trhu, tzv. proticyklickou kapitálovou rezervu, na dvě procenta. Sazba tak zůstane na 1,75 procenta.

Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky.

ČNB zároveň očekává, že se banky v současné situaci zdrží výplaty dividend a dalších kroků, které by mohly ohrozit odolnost jednotlivých bank.

ČNB: Robustní pozice bank

„ČNB v této souvislosti konstatuje, že kapitálová pozice domácího bankovního sektoru je díky kapitálovým rezervám a dobrovolně drženému přebytku kapitálu v současnosti robustní. Bankovní sektor jako celek je schopen se vyrovnat s důsledky i významně nepříznivého ekonomického vývoje, což dokládají dohledové i makrozátěžové testy,“ uvedla banka.

Preventivně nyní také upravila pravidla měnových operací k dodávání likvidity (pozn. volných finančních prostředků) bankám, která zavedla v říjnu 2008 na podporu domácího finančního trhu během globální finanční krize. „Tyto dodávací repo operace budou počínaje středou 18. března 2020 vyhlašovány třikrát týdně v pondělí, středu, pátek namísto dosavadní frekvence jednou týdně,“ uvedla banka.

Česká měna se propadala vůči euru

Česká měna poprvé od ukončení intervencí České národní banky v dubnu 2017 oslabila nad 27,00 korun za euro. Proti pátečnímu závěru končila v pondělí o rovnou korunu níže na 27,18 Kč/EUR. Dolů ji poslaly vládní kroky proti šíření nového typu koronaviru, odpolední zásah centrální banky nepomohl. Vůči dolaru koruna ztratila zhruba 75 haléřů na 24,41 korun za dolar. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online a vyjádření analytiků.

Vláda na nedělním nočním jednání rozhodla o zákazu volného pohybu lidí s výjimkou cest do zaměstnání, nezbytných cest za rodinou, pro základní životní potřeby nebo k lékaři. Zavedla také další nová opatření proti šíření koronaviru. „Pro tuzemskou měnu to opravdu nebyla dobrá zpráva. Oproti pátečnímu zavíracímu kurzu dnes totiž oslabila o dvě a půl procenta,“ podotkl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Zároveň ČNB nyní potvrdila připravenost reagovat na případné nadměrné výkyvy kurzu koruny svými nástroji. ČNB má k dispozici devizové rezervy 3,4 bilionu korun. 

„Domníváme se tak, že ČNB by vstoupila na trh a podpořila korunu intervencemi v případě, kdy by koruna oslabila k hranici 27,5 až 28 Kč za euro. ČNB má v tuto chvíli velké množství devizových rezerv (kolem 60 procent HDP) a má tak dostatek munice, aby mohla skokovému oslabení koruny delší období bránit,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 2 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 6 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 15 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...