Česko má slušnou kondici, na horší časy je dobře připraveno, soudí Rusnok

Nahrávám video
Guvernér ČNB Jiří Rusnok v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

České hospodářství vplouvá do horších časů globální ekonomiky v relativně komfortní situaci: má velmí nízké zadlužení, jeho banky jsou v dobré kondici, má velké devizové rezervy a vlastní měnu. V Interview ČT24 to zmínil guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Zdůraznil také dostatečný „fiskální prostor,“ kdy pokles poptávky ze strany domácností může vláda kompenzovat navýšením svých výdajů. „Nepochybuji, že přijde doba, kdy o tom vláda bude muset vážně uvažovat. Současný plánovaný deficit státního rozpočtu (40 miliard korun pro letošní rok) je tak číslo už spíše teoretické. Nepochybně bude vyšší,“ řekl Rusnok.

Současné šíření koronaviru a jeho dopad na hospodářství přirovnal Rusnok k povodním. „Voda nyní pořád teče a stoupá“, zatím se proto přesně neví, jaké budou škody, kolik bude případně obětí a počet poškozených.

ČNB tedy podle Rusnoka pracuje s různými scénáři dalšího ekonomického vývoje, které každý den upravuje. Má dosud jen dílčí informace – nikoliv čísla za celý sektor – z čehož nelze dělat obecný závěr. „Spíše nasáváme všechny nové informace, data, není to vůbec jednoduché, protože validních dat není dost,“ míní guvernér. 

Katastrofický scénář je propad na úrovni časů finanční krize po roce 2009 v řádech jednotek procent hrubého domácího produktu, řekl Rusnok. „Ale pro to nemáme žádné doklady, že by to takto mělo být. Ale nemůžeme vyloučit nic,“ uvedl. Dodal, že „hodnocení rozsahu škod a posléze nutné nápravy budeme vědět, až voda začne opadávat, respektive opadne.“

Mírný scénář pak pracuje s tím, že česká ekonomika neporoste dříve očekávaným tempem kolem dvou procent, ale že tempo bude blízké nule. 

Pro horší časy je česká ekonomika nastavena v relativně velmi komfortní situaci, řekl Rusnok. Zmínil velmi nízké zadlužení okolo 30 procent hrubého domácího produktu (Německo kolem 60 procent, další státy 80 či 100 procent, Řecko kolem 170 %). 

Dalším důležitým faktorem je podle Rusnoka rovněž velmi zdravý bankovní sektor, který má přebytek likvidity a velké kapitálové rezervy.

Česku pomáhá i vlastní měna

Pro teoretický případ nejhorších časů pak vyzdvihl i jedny z největších devizových rezerv na svět v poměru k velikosti ekonomiky (co je výsledek devizových intervencí). „Vždy jsem říkal: Buďme rádi, že je máme. To je vždycky lepší, než kdybychom je neměli.“ To Rusnok považuje za velmi důležité pro malou ekonomiku s vlastní měnou a jejím plovoucím kurzem. Měna sama tvoří určitý absorbér, určitý nárazník výkyvů, zdůraznil guvernér. 

Nemusíme se obávat, že naše měna bude spláchnuta nějakým vírem panických událostí na světovém finančním trhu.
Jiří Rusnok

Česko má rovněž dostatečný fiskální (rozpočtový) prostor. Vláda tak může v době poklesu či útlumu kompenzovat případný pokles poptávky domácností a to zvýšením svých výdajů. Například investičními výdaji, nebo daňovými, které nyní chystá ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Rusnok uvedl na obecném příkladu, že firmy či domácnosti „ekonomicky neumírají“, když nemají například majetek. Ale tehdy, když nemají k dispozici dostatek hotových peněz, aby mohly platit své závazky. „A právě s tím jim vláda může pomoci,“ míní guvernér.

Plánovaný deficit je už jen teorií

Rusnok zároveň nepochybuje, že přijde doba, kdy o tom vláda bude muset vážně uvažovat. Proto považuje plánovaný deficit státního rozpočtu pro letošní rok ve výši 40 miliard korun za číslo už spíš teoretické. „Nepochybně bude vyšší“.

Jak  vysoký může být, si netroufl odhadovat. „Ale z hlediska makroekonomické rovnováhy, i kdyby byl dvojnásobný, tak se nic dramatického neděje,“ míní.

Dodal však, že jiná situace je u našich partnerů v Evropě. Ti podle něho takový prostor rozhodně nemají. „A to je pro nás riziko dlouhodobější.“ Česko tak může krizi se svými rezervami a zodpovědným chováním přežít „jakžtakž“, ale když půjde evropská politika do dlouhodobějšího stavu recese, tak se to časem odrazí i v našem vývoji, myslí si guvernér. 

Snižování úrokových sazeb americkou centrální bankou (Fed) či britskou centrální bankou hodnotí jako „gesto pro uvolnění měnových podmínek.“ Dodal, že ČNB ho bude také velmi vážně zvažovat, zvláště když k tomu má větší prostor než jiné státy, a to i pro razantnější snížení.

„To je věc, která se nabízí. Bude se diskutovat. V tuto chvíli pro to nevidíme akutní potřebu“. Centrální banka podle Rusnoka totiž nejdříve potřebuje vědět, jak situace vypadá. „Teď v té povodni je to trochu jako střílení do tmy,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
před 4 hhodinami

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zásahy do cenotvorby mohou narušit trh s palivy, míní asociace petrolejářů

Administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot mohou podle petrolejářů narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb. Vyplývá to z memoranda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), které zveřejnili ve středu. Zástupci největších distributorů paliv jednali během středečního dopoledne o cenách a maržích s premiérem Andrejem Babišem (ANO), výsledky schůzky po jejím skončení nekomentovali. Opatření ohledně paliv chce vláda projednat na čtvrtečním mimořádném zasedání.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 27,6 miliardy, výdaje tlumilo provizorium

Státní rozpočet v prvním čtvrtletí skončil v deficitu 27,6 miliardy korun, jeho výdaje omezovalo rozpočtové provizorium, informovalo ve středu ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu je nejlepší od roku 2019. Loni na konci března byl rozpočet ve schodku 91,2 miliardy. Analytici upozornili, že plnění státního rozpočtu mohou v příštích měsících negativně ovlivnit důsledky války v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Identifikace občanů v on-line komunikaci s úřady začala opět fungovat

Dostupnost digitální identity občanů pro komunikaci s úřady se po zhruba dvou hodinách obnovila. Vyplývá to ze sdělení Digitální a informační agentury (DIA) na sociální síti X. Její mluvčí Jakub Palata řekl, že problém se objevil kolem 09:00 a podařilo se ho vyřešit kolem 11:00. Se spuštěním jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů nesouvisel, dodal.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Tykačova Tymeprax může odkoupit polovinu Mafry, rozhodl antimonopolní úřad

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax miliardáře Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta DNES nebo web iDNES.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla.
před 12 hhodinami

Výroba v Počeradech a Chvaleticích by mohla pokračovat i déle než rok

Výroba v elektrárnách Počerady a Chvaletice bude pokračovat nejméně do 31. března 2027 a možná i déle. Termín posunul provozovatel s ohledem na aktuální situaci. Informovala o tom mluvčí skupiny Sev.en Eva Maříková. Původně energetická skupina miliardáře Pavla Tykače označovala konec března příštího roku za nejzazší termín odstavení provozu, plán byl ukončit provoz na přelomu letošního a příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Deficit veřejných financí vloni mírně stoupl na 2,1 procenta HDP

Deficit veřejných financí loni stoupl na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dvou procent v roce 2024. Schodek za loňský rok činil 183,7 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí loni stoupla na 44,3 procenta HDP z předloňských 43,3 procenta. Informoval o tom ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Zveřejněné údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.
před 14 hhodinami
Načítání...