Česko má slušnou kondici, na horší časy je dobře připraveno, soudí Rusnok

Nahrávám video

České hospodářství vplouvá do horších časů globální ekonomiky v relativně komfortní situaci: má velmí nízké zadlužení, jeho banky jsou v dobré kondici, má velké devizové rezervy a vlastní měnu. V Interview ČT24 to zmínil guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Zdůraznil také dostatečný „fiskální prostor,“ kdy pokles poptávky ze strany domácností může vláda kompenzovat navýšením svých výdajů. „Nepochybuji, že přijde doba, kdy o tom vláda bude muset vážně uvažovat. Současný plánovaný deficit státního rozpočtu (40 miliard korun pro letošní rok) je tak číslo už spíše teoretické. Nepochybně bude vyšší,“ řekl Rusnok.

Současné šíření koronaviru a jeho dopad na hospodářství přirovnal Rusnok k povodním. „Voda nyní pořád teče a stoupá“, zatím se proto přesně neví, jaké budou škody, kolik bude případně obětí a počet poškozených.

ČNB tedy podle Rusnoka pracuje s různými scénáři dalšího ekonomického vývoje, které každý den upravuje. Má dosud jen dílčí informace – nikoliv čísla za celý sektor – z čehož nelze dělat obecný závěr. „Spíše nasáváme všechny nové informace, data, není to vůbec jednoduché, protože validních dat není dost,“ míní guvernér. 

Katastrofický scénář je propad na úrovni časů finanční krize po roce 2009 v řádech jednotek procent hrubého domácího produktu, řekl Rusnok. „Ale pro to nemáme žádné doklady, že by to takto mělo být. Ale nemůžeme vyloučit nic,“ uvedl. Dodal, že „hodnocení rozsahu škod a posléze nutné nápravy budeme vědět, až voda začne opadávat, respektive opadne.“

Mírný scénář pak pracuje s tím, že česká ekonomika neporoste dříve očekávaným tempem kolem dvou procent, ale že tempo bude blízké nule. 

Pro horší časy je česká ekonomika nastavena v relativně velmi komfortní situaci, řekl Rusnok. Zmínil velmi nízké zadlužení okolo 30 procent hrubého domácího produktu (Německo kolem 60 procent, další státy 80 či 100 procent, Řecko kolem 170 %). 

Dalším důležitým faktorem je podle Rusnoka rovněž velmi zdravý bankovní sektor, který má přebytek likvidity a velké kapitálové rezervy.

Česku pomáhá i vlastní měna

Pro teoretický případ nejhorších časů pak vyzdvihl i jedny z největších devizových rezerv na svět v poměru k velikosti ekonomiky (co je výsledek devizových intervencí). „Vždy jsem říkal: Buďme rádi, že je máme. To je vždycky lepší, než kdybychom je neměli.“ To Rusnok považuje za velmi důležité pro malou ekonomiku s vlastní měnou a jejím plovoucím kurzem. Měna sama tvoří určitý absorbér, určitý nárazník výkyvů, zdůraznil guvernér. 

Nemusíme se obávat, že naše měna bude spláchnuta nějakým vírem panických událostí na světovém finančním trhu.
Jiří Rusnok

Česko má rovněž dostatečný fiskální (rozpočtový) prostor. Vláda tak může v době poklesu či útlumu kompenzovat případný pokles poptávky domácností a to zvýšením svých výdajů. Například investičními výdaji, nebo daňovými, které nyní chystá ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). 

Rusnok uvedl na obecném příkladu, že firmy či domácnosti „ekonomicky neumírají“, když nemají například majetek. Ale tehdy, když nemají k dispozici dostatek hotových peněz, aby mohly platit své závazky. „A právě s tím jim vláda může pomoci,“ míní guvernér.

Plánovaný deficit je už jen teorií

Rusnok zároveň nepochybuje, že přijde doba, kdy o tom vláda bude muset vážně uvažovat. Proto považuje plánovaný deficit státního rozpočtu pro letošní rok ve výši 40 miliard korun za číslo už spíš teoretické. „Nepochybně bude vyšší“.

Jak  vysoký může být, si netroufl odhadovat. „Ale z hlediska makroekonomické rovnováhy, i kdyby byl dvojnásobný, tak se nic dramatického neděje,“ míní.

Dodal však, že jiná situace je u našich partnerů v Evropě. Ti podle něho takový prostor rozhodně nemají. „A to je pro nás riziko dlouhodobější.“ Česko tak může krizi se svými rezervami a zodpovědným chováním přežít „jakžtakž“, ale když půjde evropská politika do dlouhodobějšího stavu recese, tak se to časem odrazí i v našem vývoji, myslí si guvernér. 

Snižování úrokových sazeb americkou centrální bankou (Fed) či britskou centrální bankou hodnotí jako „gesto pro uvolnění měnových podmínek.“ Dodal, že ČNB ho bude také velmi vážně zvažovat, zvláště když k tomu má větší prostor než jiné státy, a to i pro razantnější snížení.

„To je věc, která se nabízí. Bude se diskutovat. V tuto chvíli pro to nevidíme akutní potřebu“. Centrální banka podle Rusnoka totiž nejdříve potřebuje vědět, jak situace vypadá. „Teď v té povodni je to trochu jako střílení do tmy,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 1 hhodinou

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 10 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 17 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.