České hospodářství vplouvá do horších časů globální ekonomiky v relativně komfortní situaci: má velmí nízké zadlužení, jeho banky jsou v dobré kondici, má velké devizové rezervy a vlastní měnu. V Interview ČT24 to zmínil guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Zdůraznil také dostatečný „fiskální prostor,“ kdy pokles poptávky ze strany domácností může vláda kompenzovat navýšením svých výdajů. „Nepochybuji, že přijde doba, kdy o tom vláda bude muset vážně uvažovat. Současný plánovaný deficit státního rozpočtu (40 miliard korun pro letošní rok) je tak číslo už spíše teoretické. Nepochybně bude vyšší,“ řekl Rusnok.
Česko má slušnou kondici, na horší časy je dobře připraveno, soudí Rusnok
Guvernér ČNB Jiří Rusnok v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Současné šíření koronaviru a jeho dopad na hospodářství přirovnal Rusnok k povodním. „Voda nyní pořád teče a stoupá“, zatím se proto přesně neví, jaké budou škody, kolik bude případně obětí a počet poškozených.
ČNB tedy podle Rusnoka pracuje s různými scénáři dalšího ekonomického vývoje, které každý den upravuje. Má dosud jen dílčí informace – nikoliv čísla za celý sektor – z čehož nelze dělat obecný závěr. „Spíše nasáváme všechny nové informace, data, není to vůbec jednoduché, protože validních dat není dost,“ míní guvernér.
Katastrofický scénář je propad na úrovni časů finanční krize po roce 2009 v řádech jednotek procent hrubého domácího produktu, řekl Rusnok. „Ale pro to nemáme žádné doklady, že by to takto mělo být. Ale nemůžeme vyloučit nic,“ uvedl. Dodal, že „hodnocení rozsahu škod a posléze nutné nápravy budeme vědět, až voda začne opadávat, respektive opadne.“
Mírný scénář pak pracuje s tím, že česká ekonomika neporoste dříve očekávaným tempem kolem dvou procent, ale že tempo bude blízké nule.
Pro horší časy je česká ekonomika nastavena v relativně velmi komfortní situaci, řekl Rusnok. Zmínil velmi nízké zadlužení okolo 30 procent hrubého domácího produktu (Německo kolem 60 procent, další státy 80 či 100 procent, Řecko kolem 170 %).
Dalším důležitým faktorem je podle Rusnoka rovněž velmi zdravý bankovní sektor, který má přebytek likvidity a velké kapitálové rezervy.
Česku pomáhá i vlastní měna
Pro teoretický případ nejhorších časů pak vyzdvihl i jedny z největších devizových rezerv na svět v poměru k velikosti ekonomiky (co je výsledek devizových intervencí). „Vždy jsem říkal: Buďme rádi, že je máme. To je vždycky lepší, než kdybychom je neměli.“ To Rusnok považuje za velmi důležité pro malou ekonomiku s vlastní měnou a jejím plovoucím kurzem. Měna sama tvoří určitý absorbér, určitý nárazník výkyvů, zdůraznil guvernér.
Nemusíme se obávat, že naše měna bude spláchnuta nějakým vírem panických událostí na světovém finančním trhu.
Česko má rovněž dostatečný fiskální (rozpočtový) prostor. Vláda tak může v době poklesu či útlumu kompenzovat případný pokles poptávky domácností a to zvýšením svých výdajů. Například investičními výdaji, nebo daňovými, které nyní chystá ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Rusnok uvedl na obecném příkladu, že firmy či domácnosti „ekonomicky neumírají“, když nemají například majetek. Ale tehdy, když nemají k dispozici dostatek hotových peněz, aby mohly platit své závazky. „A právě s tím jim vláda může pomoci,“ míní guvernér.
Plánovaný deficit je už jen teorií
Rusnok zároveň nepochybuje, že přijde doba, kdy o tom vláda bude muset vážně uvažovat. Proto považuje plánovaný deficit státního rozpočtu pro letošní rok ve výši 40 miliard korun za číslo už spíš teoretické. „Nepochybně bude vyšší“.
Jak vysoký může být, si netroufl odhadovat. „Ale z hlediska makroekonomické rovnováhy, i kdyby byl dvojnásobný, tak se nic dramatického neděje,“ míní.
Dodal však, že jiná situace je u našich partnerů v Evropě. Ti podle něho takový prostor rozhodně nemají. „A to je pro nás riziko dlouhodobější.“ Česko tak může krizi se svými rezervami a zodpovědným chováním přežít „jakžtakž“, ale když půjde evropská politika do dlouhodobějšího stavu recese, tak se to časem odrazí i v našem vývoji, myslí si guvernér.
Snižování úrokových sazeb americkou centrální bankou (Fed) či britskou centrální bankou hodnotí jako „gesto pro uvolnění měnových podmínek.“ Dodal, že ČNB ho bude také velmi vážně zvažovat, zvláště když k tomu má větší prostor než jiné státy, a to i pro razantnější snížení.
„To je věc, která se nabízí. Bude se diskutovat. V tuto chvíli pro to nevidíme akutní potřebu“. Centrální banka podle Rusnoka totiž nejdříve potřebuje vědět, jak situace vypadá. „Teď v té povodni je to trochu jako střílení do tmy,“ řekl.