Rakouskou pýchu Grüner Veltliner, která zabírá třetinu tamních vinic, ohrožuje oteplování

Růst teplot ohrožuje slavnou rakouskou odrůdu bílého vína Grüner Veltliner a pěstitelé se obávají, že budou muset přesedlat na víno červené. Tomu teplé klima prospívá, zatímco bílé víno připravuje o svěžest a jeho jemné aroma. Životní prostředí se tak podle agentury Reuters dostává do středu zájmu při vyjednávání o nové rakouské vládní koalici.

Čím vyšší teplota, tím vyšší obsah cukru a alkoholu v hroznech, což se následně projevuje na jakosti vína. To vinařům způsobuje potíže, protože od roku 1880 se v alpské zemi teploty zvýšily o dva stupně, což je více než dvojnásobek celosvětového průměru.

Grüner Veltliner představuje zdaleka nejvýznamnější odrůdu v Rakousku, pěstuje se na více než třetině jeho vinic a je také nejčastěji vyváženou odrůdou.

Víno obecně hraje v rakouské ekonomice důležitou roli. Ročně se v zemi vyprodukuje v průměru 2,5 milionu hektolitrů. Většina se spotřebuje doma, ale jen za rok 2018 odešlo na vývoz 53 milionů litrů v hodnotě 170 milionů eur (4,4 miliardy korun). Nejdůležitějším trhem je Německo.

Pokud se bude dále oteplovat, Veltliner přestane růst, říká vinař

„Pokud bude globální oteplování takto pokračovat, blíží se katastrofa. Naše kulturní bohatství – od lyžování po Grüner Veltliner – je akutně ohroženo,“ řekl Reuters jeden z nejznámějších rakouských vinařů Willi Bründlmayer, který ročně vyprodukuje na 600 tisíc lahví. Vysvětluje, že pokud bude oteplování pokračovat, Veltliner prostě přestane růst.

„Teď sklízíme Grüner Veltliner o čtyři týdny dříve než za mého mládí,“ uvádí muž, který stojí v čele slavného vinařství stejného jména v Dolním Rakousku od roku 1980. Dodává, že v teplejších částech vinohradů již vysadil odrůdy červeného vína, které si ve vysokých teplotách libují.

Rakouská strana Zelených v nedávných parlamentních volbách v městečku Langenlois, jehož svahy jsou obsypané Bründlmayerovými vinohrady, svůj výsledek více než ztrojnásobila. Vítěz voleb – rakouští lidovci (ÖVP) Sebastiana Kurze – zatím ale neuvedl, které straně by při vytváření vlády dal přednost.

Klimatické otázky pro Kurze nepředstavují prioritu, připomněla agentura Reuters. Jeho ÖVP vylučuje zavedení uhlíkové daně, kterou prosazují právě Zelení. Uhlíkové emise sice snižovat chce, ale ne na úkor lidí, kteří dojíždějí do zaměstnání, a ne na úkor obyvatel venkova.

Země ale přesto hodlá přejít do roku 2030 kompletně na obnovitelné energie. Již nyní pochází podle Reuters z těchto zdrojů asi 72 procent elektřiny v Rakousku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 3 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 14 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 22 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled