Přestavba letiště i nový přístav. Příliv čínských investic na Samou některé místní znepokojuje

Nahrávám video

Pacifik je od druhé světové války jednou z hlavních sfér vlivu Spojených států a jejich spojenců. Jenže Peking nechce zůstat pozadu a oblast se stala jedním z center jeho zájmu, stále častěji sem míří jeho investice. Pozornost teď přitahuje polynéská Samoa, která stojí uprostřed geopolitických bojů mezi Japonskem a Čínou. A řadu tamních obyvatel narůstající čínský vliv zneklidňuje.

Ekonomiku ostrovního státu v Polynésii nastartovaly investice z Japonska za miliony dolarů. Symbolem japonské finanční pomoci se stala výstavba nového mostu, který spojuje přístav s industriální zónou v hlavním městě Apia. „Rozvoj, prosperita, mír a klid v regionu jsou pro nás velmi důležité,“ řekl zástupce japonského velvyslance na Samoi Isao Kishi.

Jenže Japonsko začala dotahovat Čína. Právě Peking by měl vybudovat na Samoi druhý obchodní přístav. Vazby mezi Čínou a Samoou jsou stále těsnější.

A podle tamní vlády má ostrovní stát prostší zájem, než je geopolitika, a to ekonomický rozvoj. „Nikdy jsme nemluvili o vojenských záležitostech. Jde nám o přístaviště pro plavidla, která dováží pro nás potřebné zboží,“ poznamenal premiér Samoy Tuilaepa Aiono Sailele Malielegaoi. Výstavba nového přístavu zemi podle něj také přinese nové pracovní příležitosti.

Někteří obyvatelé se ptají po důvodech čínských investic

Čínské investice v zemi tak stále rostou. Velkou příležitostí se pro Peking staly letošní Pacifické hry na Samoi. Čína pomohla s přestavbou tamního mezinárodního letiště i centra vodních sportů. „Čína není zemí, která se snaží si podrobit lidi. Čína hledá mír,“ tvrdí zakladatel čínské značky Legend a sponzor Pacifických her Tak Kek Looi.

Pobouření mezi některými obyvateli vyvolalo vyvěšení čínských vlajek nad nově postavenými sportovišti. Úřady tak musely čínské barvy z budov odstranit. A řada obyvatel je vůči narůstajícímu čínskému vlivu stále více nedůvěřivá.

„Je tu hodně lidí, které to znepokojuje. Čína toho tady má hodně, všechno dodávají. Pomáhají nám. Posílají Samoi peníze, pomáhají všude. Ale nevím proč. Proč pomáhají?“ ptá se majitelka místního obchodu Miriama Seetiová. 

A boj proti čínskému vlivu pronikl už i na samojskou politickou scénu. Nové nacionalistické uskupení například usiluje o zákaz přijímání čínských migrantů a tvrdí, že čínské investice odebírají zemi suverenitu.

„Po mnoho let nám mávali penězi před očima, takže jsme propadli lesku budov, které máme a které jsou opravdu nákladné. Podívejte se na naše letiště. Ale takové pozlátko nepotřebujeme,“ tvrdí Unasa Iuni Sapoluová, která založila samojskou stranu Samoa First.

Vazby na Peking jsou nicméně stále výraznější. Čína drží čtyřicet procent samojského zahraničního dluhu, a Peking se tak stal největším věřitelem polynéského ostrova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 11 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled