Microsoft urovnal 25 miliony dolarů obvinění z korupce v Maďarsku a dalších zemích

Americká softwarová společnost Microsoft v pondělí souhlasila, že zaplatí zhruba 25,3 milionů dolarů (576 milionů korun), aby urovnala obvinění z porušování zákona Spojených států namířeného proti korupci v zahraničí. Obvinění souvisejí s uplácením vládních představitelů v Maďarsku a dalších zemích.

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že dceřiná společnost Microsoftu v Maďarsku zaplatí 8,75 milionu dolarů jako součást mimosoudní dohody, ve které přijímá odpovědnost za nevhodné chování svých zaměstnanců. Informovala o tom agentura Reuters. 

Firma také souhlasila, že zaplatí téměř 16,6 milionů dolaru za urovnání civilního sporu s americkou Komisí pro cenné papíry a burzy (SEC) za svojí činnost v Maďarsku, Saúdské Arábii, Thajsku a Turecku, aniž by přiznala svoji vinu.

Microsoft na svých stránkách či sociálních sítích o sporu neinformoval. 

Podivná role prostředníků

Obě obvinění se týkala porušení federálního protikorupčního zákona. Maďarská divize Microsoftu podle SEC prodávala softwarové licence se slevou prostředníkům, od kterých je následně za plnou cenu kupovaly vládní úřady. Prostředníci prý peníze získané tímto způsobem používali mimo jiné k uplácení státních úředníků. Microsoft měl z této operace zisk  14,6 milionu dolarů, transakce probíhaly v letech 2013 až 2015.

V e-mailu zaslaném nyní zaměstnancům, uvedl – podle informací Reuters – prezident Microsoftu Brad Smith, že urovnání se týkalo chování zaměstnanců, které bylo úplně nepřijatelné. Dodal, že malý počet zaměstnanců zapojených do kauzy v Maďarsku už pro firmu dál nepracuje. „Tady není prostor ke kompromisu, když jde o etiku obchodování,“ napsal Smith.

SEC také objevila nevhodné dárky představitelům v Saúdské Arábii a Thajsku, prostřednictvím fondů spravovaných třetími stranami, a neobhajitelné slevy na některé transakce v Turecku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 6 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 7 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 17 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...