Experti našli novou chybu v systému, která může posílat Boeingy 737 MAX k zemi, uvádí CNN

Letadla Boeing 737 MAX mají další problém. Podle dvou zdrojů CNN obeznámených se situací odhalili američtí experti vadu softwaru, která stroj automaticky navádí k zemi. Neuvedli ale, jestli jde o stejnou chybu, která byla příčinou pádu letounu v Etiopii. Kvůli novým zjištěním se očekává, že se letouny do provozu nevrátí dřív než na konci léta. Americký úřad pro letectví (FAA) už nařídil výrobci, aby chybu opravil.

Letadla 737 MAX, která jsou nejprodávanějším modelem Boeingu, byla po celém světě odstavena z provozu v březnu. Důvodem byly dvě smrtelné nehody. Úřady nyní zkoumají bezpečnostní systém stroje, který je podle předběžných závěrů vyšetřování za potíže zodpovědný.

Na chybu se přišlo během simulací letu

Rizikové problémy byly podle FAA zjištěny minulý týden na simulačním trenažéru. Piloti při testech zjistili, že selhání mikroprocesoru může tlačit předek letadla směrem k zemi, přičemž bylo obtížné během pár vteřin získat zpět kontrolu a stabilitu. „A pokud k tomu nedojde do několika sekund, je to nepřiměřené riziko,“ řekl CNN jeden ze zdrojů obeznámených se situací.

Kvůli novým zjištěním se neočekává, že by byla letadla způsobilá k certifikačnímu testovacímu letu přinejmenším před 8. červencem. „FAA má za úkol zjišťovat možná rizika, Boeing se tím musí zabývat,“ řekl Reuters zdroj z vedení FAA.

Podle zdrojů CNN nyní technici z Boeingu zjišťují, zda lze problém odstranit přeprogramováním softwaru, nebo je třeba vyměnit mikroprocesory na každém letadle typu 737 MAX.

Americká společnost United Airlines ve středu oznámila, že vyřazuje letouny 737 MAX z provozu až do počátku září. V červenci bude zrušeno 1290 letů, v srpnu 1900.

Může to být, jak se říká, bouře ve sklenici vody, rovněž to může být něco závažnějšího. V této chvíli nelze komentovat, do jaké míry to ovlivní další průběh certifikace. Podle mě tam byl dost výrazný podíl posádek – to znamená, že k nehodám dojít nemuselo. Není to jen problém softwaru.
Ladislav Keller
kapitán Boeingu 737 a letecký publicista

Boeing 737 MAX 8 společnosti Ethiopian Airlines se 10. března zřítil krátce po startu z etiopské metropole Addis Abeby. Na palubě bylo 157 lidí, nikdo nepřežil.

Stejný stroj měl nehodu loni v říjnu, kdy letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 181 pasažéry a osmi členy posádky na palubě havarovalo krátce po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Nahrávám video
Letecký publicista Keller: Zájem médií zpomaluje proces návratu Boeingů 737 MAX do vzduchu
Zdroj: ČT24
  • Po dvou leteckých nehodách byla téměř na celém světě uzemněna všechna letadla Boeing 737 MAX.
  • Český letecký dopravce Smartwings počátkem dubna oznámil, že v létě omezí kapacity svých letů o osm procent.
  • Dopravce disponuje sedmi Boeingy 737 MAX, které jsou nyní uzemněny.
  • Společnost tak dočasně pozastaví provoz některých linek nebo sníží počet letů do vybraných destinací.
  • Na linkách také upraví letové časy. Zákazníkům dotčených spojů dopravce nabídne jiné lety, případně vrácení peněz.
  • Omezení kapacity negativně dopadlo i na cestovní kanceláře, které nyní hledají náhradní řešení pro své zájezdy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 13 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...