Státní rozpočet se ke konci února dostal do schodku 19,9 miliardy korun z přebytku 8,8 miliardy v lednu. Loni v únoru vykázal rozpočet přebytek 25,8 miliardy. Informovalo o tom ministerstvo financí. Potvrdilo se tak zhoršující se hospodaření vlády: stouply výdaje, zejména na důchody, klesly i příjmy.
Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimořádnými vlivy ve výdajích rozpočtu a loňskými příjmy z EU v rámci závěrečných plateb z končícího programového období EU.
Celkové výdaje rozpočtu ke konci února stouply meziročně o 33,9 miliardy na 237,3 miliardy korun. Nárůst výdajů podle ministerstva ovlivnily zejména vyšší výdaje na důchody o 8,3 miliardy korun a nárůst výdajů na platy v regionálním školství o 4,5 miliardy. Vliv měl také nárůst odvodů vlastních zdrojů do rozpočtu EU o 6,5 miliardy korun.
Pro celý letošní rok je plánován schodek ve výši 40 miliard korun.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci února meziročně klesly o 11,8 miliardy korun na 217,4 miliardy korun. „Na příjmové stránce potom rozpočet negativně ovlivňuje skutečnost, že v prvních dvou měsících roku 2018 získal mimořádně státní rozpočet již zmíněné prostředky ve výši 19,7 miliardy korun, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007 až 2013,“ uvedlo ministerstvo financí.
Rozpočet očištěný o peníze z EU by tak ke konci února skončil podle ministerstva se schodkem 22,4 miliardy korun. Ve stejném období roku 2018 by takto očištěný výsledek představoval schodek 0,3 miliardy korun.
Největší minus za osm let
„Jedná se o největší negativní saldo prvních dvou měsíců v roce za posledních osm let. Důvodem tohoto propadu jsou především vyšší mandatorní výdaje, způsobené růstem důchodů i platů vyplácených státním zaměstnancům, i nárůst investic především těch spolufinancovaných s Evropskou unií,“ podotkla ekonomka Komerční banky Monika Junicke.
Pro letošek vidí rizika na straně hlubšího schodku. „Zpomalení ekonomiky povede ke slabšímu růstu příjmů, a kromě již zmíněných vyšších mandatorních výdajů vláda plánuje i výrazné zvýšení investiční aktivity,“ dodala.
Kleslo inkaso DPH
Inkaso daně z přidané hodnoty, klíčové daně pro státní rozpočet, ve srovnání s loňským únorem kleslo o 4,4 procenta na 44,6 miliardy korun. Podle ministerstva financí bylo inkaso ovlivněno třemi faktory. Jde o nižší počet pracovních dnů v prosinci 2018, což se podle úřadu promítlo do meziročního snížení inkasa v lednu.
Negativně se také podle úřadu projevila i postupně se snižující obvyklá výše prověřovaných nadměrných odpočtů a jednorázová vyšší výplata nadměrných odpočtů. „Výše uvedené faktory měly negativní vliv na inkaso DPH v celkové výši přibližně šest miliard korun,“ uvedl úřad.
