Eurotéma č. 1? Nezaměstnanost, shodují se lídři čtyř kandidátek

Praha – Nejpalčivějším problém Evropy je vysoký počet lidí bez práce. V první debatě před evropskými volbami se na tom shodli lídři čtyř stranických kandidátek: Kateřina Konečná (KSČM), Pavel Svoboda (KDU-ČSL), Luděk Niedermayer (TOP09) a Petr Hannig (Strana zdravého rozumu). V názorech na to, jak vysokou nezaměstnanost řešit, už se ale jednotliví uchazeči rozcházejí. Někdo sází na vyšší investice do mladých, jiný na posílení přeshraniční mobility, zodpovědnější sociální politiku nebo naopak posílení státní autonomie.

Lídři eurokandidátek diskutují o nezaměstnanosti (zdroj: ČT24)

Nezaměstnanost je podle průzkumu pořízeného pro ČT klíčovým tématem evropské politiky také pro české občany. Je třeba říci, že sociální politika patří do problematik, které si státy z větší části řeší samy, z části jsou ale podřízeny také unijní legislativě. Podle lídra TOP 09 Luďka Niedermayera by si ovšem sociální politiku měly jednotlivé členské státy dozorovat samy, a to bez výhrad. Brusel by pak podle něj měl zacílit hlavně na posílení volného pohybu osob jako jednoho z léků nezaměstnanosti. „Jedna z velmi úspěšných politik je například program Erasmus, tedy možnost studentů studovat v zahraničí. V tom nejhorším případě např. ve Španělsku vyřešila řada Španělů situaci tím, že navázala na studijní zkušenost a přešla do Německa,“ tvrdí.

Kandidátka KSČM Kateřina Konečná vidí jednoznačný recept ve vyšším financování sociálních fondů a v tvorbě nových pracovních míst. S tím se sice v novém rozpočtu EU pro roky 2014 až 2020 počítá, podle Konečné by si ale kapitola sociální politiky zasloužila štědřejší obnos. Rezervy spatřuje hlavně v problémových operačních programech, které se ukázaly jako neefektivní. „Jestli něco může pomoci nastartovat evropskou ekonomiku, tak jsou to finance právě do podpory nezaměstnanosti, tvorby nových pracovních míst,“ tvrdí. Rovněž připomíná, že ze států evropské osmadvacítky uniká do daňových rájů kolem jednoho bilionu eur.

Lídr lidovců Pavel Svoboda je k nafukování „sociální kasy“ Evropy naopak spíše skeptický. Podle něj by příspěvky mohly být sice vyšší, ale peníze prý v současnosti půjdou více na bezpečnost a armádu vzhledem k ukrajinsko-ruské krizi. „Když se ale najdou v pokladnicích členských států peníze na sanaci bank, tak by se také mohly najít peníze pro navýšení Evropského sociálního fondu,“ dodává Svoboda.

Rozhýbání trhu s minimem regulací, a to pokud možno bez eura – tak vidí základní podmínky pro snížení nezaměstnanosti jednička na kandidátce Suverenity - Strany zdravého rozumu Petr Hannig. „Země, které mají euro, jsou na tom s nezaměstnaností daleko hůře – kromě Německa. Kdyby Řecko nemělo euro, tak jeho měna bude nižší, může vyvážet za lepších podmínek,“ zmiňuje. Evropa by podle něj také měla tvrdě zakročit proti daňovým únikům a zakázat firmám převádět zisky do tzv. daňových rájů.

Podle Eurostatu činila míra nezaměstnanosti v Evropské unii 10,6 procenta. V eurozóně pak byla o více než procento vyšší, konkrétně 11,9 procenta. Nejnižší nezaměstnaností se mohou chlubit dva naši sousedé – v Rakousku byla jen 4,8 procenta, v Německu pak 5,1. I Česká republika si v šetření podle metodiky Eurostatu vede relativně dobře. Patří jí aktuálně čtvrtá příčka po Lucembursku s mírou nezaměstnanosti 6,7 procenta.

Naopak nejvíc lidí bez práce je v Řecku, konkrétně 27,5 % populace, a ve Španělsku. Tam je bez pracovního místa čtvrtina obyvatel. Pod průměrem EU i eurozóny je také Slovensko s mírou nezaměstnanosti 13,9 procenta.