Vydělávají nejvíc v republice, ale pořídí si za to nejmenší nemovitost. Pražákům není hej

2 minuty
Události: Rychlý růst cen nemovitostí
Zdroj: ČT24

Ceny nemovitostí rostou mnohem rychleji než mzdy. Češi s průměrnými výdělky tak sice na hypotéku dosáhnou, ale můžou si dovolit menší byt, než jaký by za stejnou sumu pořídili loni. Platí to pro každý kraj. Na největší byty dosáhnou v Ústeckém kraji, na nejmenší v Praze.

Nejdražším městem v republice zůstává Praha. Například dvoupokojový byt v širším centru by loni vyšel na 2,5 milionu korun, letos už je to o 300 tisíc korun víc. Jiný pohled na stejný vývoj nabízí makléřka společnosti Remax G8 Reality Tereza Vrzáková. „Cenový nárůst je okolo deseti tisíc korun za metr čtvereční oproti loňskému roku.“

Z průměrné mzdy si kvůli růstu cen mohou lidé v Praze pořídit hypotéku na čím dál menší byty. Od loňska se výměra takových nemovitostí snížila o sedm metrů na 52 metrů čtverečních. Vyjevuje se tak paradox, kdy obyvatelé metropole nakupují malé byty, třebaže vydělávají nejvíc v republice. Přes 38 tisíc korun v průměru. 

Kuriózní jev vysvětluje hypoteční specialista firmy Chytrý Honza Daniel Horňák: „Ceny bytů jsou výrazně ve větším tempu růstu, než jsou průměrné mzdy.“  

Jak velký byt si v I. Q 2018 mohli dovolit lidé s průměrným platem v jednotlivých krajích (procentuální srovnání s I. Q 2017)
Zdroj: Chytryhonza.cz

Na opačném konci některých statistik bývá Ústecký kraj. Lidé si zde v průměru vydělají přes sedmadvacet tisíc korun měsíčně. V porovnání s Prahou si za to však mohou pořídít „královské“ bydlení, protože metr čtvereční zde vyjde na méně než 15 tisíc. Jinak řečeno mzda jim vystačí až na nemovitost, nejčastěji dům, s dvěma sty metry čtverečními. 

I na severu republiky však cítí oproti loňsku zhoršení. Ještě loni dosáhli na dům větší o 37 metrů čtverečních. 

A kde je Brno?

Slavně na tom není ani druhé největší město republiky, po Praze je druhé od konce. Na jižní Moravě dosáhnou lidé s průměrnou mzdou na byt o výměře 56 metrů. „Ceny nemovitostí už v Brně nestoupají. Řekněme, že začaly stagnovat, je to kvůli opatřením České národní banky,“ uvedl investiční specialista M&M Reality Tomáš Vaněk. 

Průměrná mzda se letos v jihomoravském kraji vyšplhala nad 28 tisíc korun. Meziročně se tu rozměry bytu, na který si lidé s takovou výplatou můžou půjčit, snížily o čtyři metry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...