Tři úředníci ministerstva průmyslu podle žalobců způsobili škodu 4,5 miliardy

Škodu přes 4,5 miliardy korun způsobili podle vrchního státního zastupitelství tři úředníci ministerstva průmyslu a obchodu. Podle žalobců se tak stalo v souvislosti s dohodou mezi ministerstvem a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) o vytvoření záručního fondu v rámci Operačního programu Podnikání a inovace 2007-2013.

Podle žalobců porušila trojice úředníků povinnost při správě cizího majetku a dopustila se poškození finančních zájmů Evropské unie. České republice podle spisu způsobili škodu přes 2,7 miliardy korun. Dalších 1,8 miliardy korun je škoda způsobená Evropské unii neoprávněným použitím peněz z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

„Obvinění se žalovaného jednání dopustili z pozic úředníků ministerstva průmyslu a obchodu,“ uvedl státní zástupce Ondřej Trčka z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Chyby a pokuta za dvě miliardy

Podnikatelské záruky v letech 2007 až 2010 přidělovala ČMZRB, v níž tehdy stát vlastnil dvoutřetinový podíl. Ve dvou programech Záruka a Progres využila na záruky 5,7 miliardy korun z evropského operačního programu Podnikání a inovace.

Peníze na záruky ale ČMZRB dostala bez výběrového řízení, i když tehdy třetinu jejích akcií držely soukromé banky Česká spořitelna a Komerční banka. Tyto banky také nejčastěji garantované úvěry poskytovaly.

Chyby v poskytování záruk popsala kontrolní zpráva Bruselu z roku 2011. Po třech letech vyjednávání stát přijal pokutu 1,83 miliardy korun za program Záruka. Stíhání úředníků ministerstva průmyslu zahájili kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v září 2016.

Přidělování dotací na MPO dlouhodobě provázela cela řada pochybností a podezření. Byla to jedna z věcí, které jsem okamžitě po svém příchodu na ministerstvo změnil, aby se nic podobného nemohlo v budoucnosti zopakovat.
Tomáš Hüner
ministr průmyslu a obchodu v demisi (nestr. za ANO)

Rezort doplnil, že zmínění pracovníci pro ministerstvo už čtyři roky nepracují  a z jeho pohledu i z pohledu Evropské komise se jedná o již uzavřenou záležitost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...