Odbory: Ostravské hutě budou mít nového vlastníka zřejmě od ledna 2019

Nahrávám video

Hutní podnik ArcelorMittal Ostrava (AMO), který chce světová ocelářská skupina ArcelorMittal prodat jako kompenzaci při koupi italských hutí Ilva, by měl mít nového vlastníka už od 1. ledna 2019. Po jednání odborářů s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO) a členy vlády to novinářům řekl předseda Základní organizace OS KOVO v AMO Vítězslav Prak. Generální ředitel a předseda představenstva AMO Ašók Patil na to reagoval, že žádné lhůty firmě dosud představeny nebyly.

ArcelorMittal tento měsíc oznámil, že prodat chce kromě podniků v Ostravě také továrny v rumunském Galati, italském Piombinu, makedonský ArcelorMittal Skopje, lucemburský ArcelorMittal Dudelange a provozy v belgickém Lutychu.

Podle Praka je už situace hodně rozpracovaná. „O tom svědčí také zprávy z Evropské rady zaměstnanců, kde nám bylo sděleno, že v zásadě už v září musí být vydán kontrakt na prodej těch firem, v listopadu by měl být podepsán a od 1. ledna příštího roku už musí v těch šesti továrnách být nový vlastník. Takže ten proces už doopravdy běží strašně dlouho,“ řekl odborový předák.

Návrh prodeje podniků podléhá schválení Evropské komise, ta má ve věci rozhodnout do 23. května. Ilva je podle produkce největší ocelárna v Evropě, při její koupi by se musel ArcelorMittal zbavit jiných podniků. Jména jejich potenciálních kupců zatím nejsou známa.

Evropská komise má teprve rozhodnout, zda bude kompenzační balíček akceptovat. Předpokládáme, že harmonogram se dozvíme společně s tímto rozhodnutím, pokud bude kladné. V každém případě by prodej podniku trval řadu měsíců.
Ašók Patil
generální ředitel a předseda představenstva ArcelorMittal Ostrava

Patil ujistil, že v případě prodeje ostravské huti bude výroba pokračovat naplno, bez redukce kapacit nebo ztrát pracovních míst.

„Dle sdělení EK schválí Komise navrhované kompenzace pouze tehdy, bude-li přesvědčena, že podniky, které jsou určeny k prodeji, budou v rukou nového majitele i nadále provozovány dlouhodobě a udržitelně. Všechny následné kroky budou probíhat pod dohledem EK,“ uvedl ředitel.

Čeho se bojí odbory

Odboráři podle Praka mají obavy z několika věcí. „Máme obavy, protože dneska obchod, nákup, prodej běží všechno přes korporátní linii, aby některé naše zakázky nekončily třeba v Polsku, to zaprvé. A za druhé máme tady věci, jako jsou třeba emisní povolenky, které vlastníme jako firma, a tady máme třeba obavy, aby se nedostaly z téhle firmy pryč,“ řekl Prak.

„Pokud by to Evropská komise schválila a bude na to dohlížet, pro nás je samozřejmě důležité, aby nový majitel byl seriózní investor, aby firmu rozvíjel, aby udržel zaměstnanost. Firma momentálně má 70 volných pracovních míst,“ řekl po jednání Babiš.

Vláda podle něj bude situaci velice detailně sledovat. „Já, pokud budu mít příležitost, tak samozřejmě s komisařkou o tom budu mluvit a chceme to sledovat, protože to je klíčové pro celý region, stejně jako OKD,“ řekl premiér. Není podle něj ale důvod k nějaké panice. „Není pravda, že by měla firma propouštět. Naopak hledá nové lidi,“ řekl Babiš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 5 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 7 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 16 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 16 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled