Podvodníci úspěšně tahají z firem peníze s pomocí e-mailu, který vypadá jako od ředitele

Firmy v Česku čelí novému typu podvodu, kdy účetní dostávají falešné e-maily od ředitelů s požadavkem na proplacení peněz do zahraničí. Takto oslovených bylo podle policie zhruba 200 firem, škoda je zatím vyčíslena na více než 30 milionů korun.

Policisté řeší případy falešných e-mailů od května. První byl evidovaný na jihu Moravy. Postup pachatelů je takový, že si z veřejně dostupných zdrojů naskenují strukturu firmy, poté odešlou podvodný e-mail účetnímu či sekretářce, který se tváří jako e-mail od ředitele firmy.

Prvním e-mailem se dotazují, zda může být proplacena určitá suma do zahraničí, a to od 9 tisíc eur (asi 230 tisíc korun) až do 140 tisíc eur (3,5 milionu korun). Když účetní možnost převodu potvrdí, dostane druhý e-mail s pokynem o vyplacení peněz. Třetím e-mailem se pachatel následně dotazuje, zda platba byla provedena.

„Ze zhruba 200 takto oslovených firem jich asi třetina peníze poslala. Výše škody je více než 30 milionů korun. V pokusu je dalších 150 milionů korun, kdy firmy peníze neodeslaly,“ uvedl kriminalista Tomáš Němec.

E-maily se vyznačují strojovou češtinou, peníze mizí v zahraničí

Podvodné e-maily podle kriminalistů chodí ze zahraničí, kde končí i vylákané peníze. E-maily podle policistů vypadají věrohodně, jsou však psané pomocí internetového překladače takzvanou strojovou češtinou.

„Ochranou je především dobře nastavená komunikace uvnitř firmy. Je důležité věnovat pozornost obdobným požadavkům a při sebemenším podezření si ověřit, zda požadavek na proplacení přišel opravdu od vedení firmy,“ řekl kriminalista. Podle něj je možné, že obdobným útokům mohou čelit i firmy v zahraničí.

Jak uvedl ředitel inovací marketingové a softwarové platformy Clever Monitor Lukáš Hakoš, problém nelze hledat jen ve vnitrofiremní komunikaci a nesprávně nastavených procesech. „Na vině je také chybně nastavená internetová infrastruktura oběti, která povoluje zcela nevědomky odesílat poštu z cizí domény, která vypadá, jako by ji odeslal zaměstnanec společnosti,“ řekl.

Bezpečnostní expert společnosti Cisco Milan Habrcetl uvedl, že dnes přes 90 procent útoků začíná posláním e-mailu. „A právě zneužití e-mailové komunikace výkonného managementu firem za účelem vylákání peněz z finančního oddělení například formou výzvy k úhradě podvržené faktury je v současnosti mezi hackery velmi oblíbené,“ uvedl. Proti tomuto typu útoků jsou podle něj nejvhodnější obranou bezpečnostní nástroje specializované na ochranu e-mailů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...