Podvodníci úspěšně tahají z firem peníze s pomocí e-mailu, který vypadá jako od ředitele

Firmy v Česku čelí novému typu podvodu, kdy účetní dostávají falešné e-maily od ředitelů s požadavkem na proplacení peněz do zahraničí. Takto oslovených bylo podle policie zhruba 200 firem, škoda je zatím vyčíslena na více než 30 milionů korun.

Policisté řeší případy falešných e-mailů od května. První byl evidovaný na jihu Moravy. Postup pachatelů je takový, že si z veřejně dostupných zdrojů naskenují strukturu firmy, poté odešlou podvodný e-mail účetnímu či sekretářce, který se tváří jako e-mail od ředitele firmy.

Prvním e-mailem se dotazují, zda může být proplacena určitá suma do zahraničí, a to od 9 tisíc eur (asi 230 tisíc korun) až do 140 tisíc eur (3,5 milionu korun). Když účetní možnost převodu potvrdí, dostane druhý e-mail s pokynem o vyplacení peněz. Třetím e-mailem se pachatel následně dotazuje, zda platba byla provedena.

„Ze zhruba 200 takto oslovených firem jich asi třetina peníze poslala. Výše škody je více než 30 milionů korun. V pokusu je dalších 150 milionů korun, kdy firmy peníze neodeslaly,“ uvedl kriminalista Tomáš Němec.

E-maily se vyznačují strojovou češtinou, peníze mizí v zahraničí

Podvodné e-maily podle kriminalistů chodí ze zahraničí, kde končí i vylákané peníze. E-maily podle policistů vypadají věrohodně, jsou však psané pomocí internetového překladače takzvanou strojovou češtinou.

„Ochranou je především dobře nastavená komunikace uvnitř firmy. Je důležité věnovat pozornost obdobným požadavkům a při sebemenším podezření si ověřit, zda požadavek na proplacení přišel opravdu od vedení firmy,“ řekl kriminalista. Podle něj je možné, že obdobným útokům mohou čelit i firmy v zahraničí.

Jak uvedl ředitel inovací marketingové a softwarové platformy Clever Monitor Lukáš Hakoš, problém nelze hledat jen ve vnitrofiremní komunikaci a nesprávně nastavených procesech. „Na vině je také chybně nastavená internetová infrastruktura oběti, která povoluje zcela nevědomky odesílat poštu z cizí domény, která vypadá, jako by ji odeslal zaměstnanec společnosti,“ řekl.

Bezpečnostní expert společnosti Cisco Milan Habrcetl uvedl, že dnes přes 90 procent útoků začíná posláním e-mailu. „A právě zneužití e-mailové komunikace výkonného managementu firem za účelem vylákání peněz z finančního oddělení například formou výzvy k úhradě podvržené faktury je v současnosti mezi hackery velmi oblíbené,“ uvedl. Proti tomuto typu útoků jsou podle něj nejvhodnější obranou bezpečnostní nástroje specializované na ochranu e-mailů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 14 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 18 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...