Senát schválil zvýhodnění rodin s dětmi, novela míří k prezidentovi pro podpis

Daňová sleva na první dítě se zvýší, nárok na dětské přídavky se rozšíří a rodiče vícerčat budou mít vyšší rodičovskou. Senát to ve čtvrtek schválil beze změn v rámci novely o státní sociální podpoře. Norma také zavede možnost zrychleného čerpání rodičovského příspěvku. Změny ještě dostane k posouzení prezident republiky.

Senát novelu podpořil navzdory doporučení svého sociálního výboru, který chtěl v souladu s původní vládní předlohou zrušit kvůli administrativní náročnosti sledování docházky dětí do jeslí nebo mateřské školy při posuzování nároku na rodičovský příspěvek. Rodiče mohou dát dítě do jeslí nebo školky nejvýše na 46 hodin měsíčně, jinak o dávku přijdou.

Novela má rozšířit okruh rodin, které budou mít nárok na přídavek na dítě. Přídavky se zvýší v rodinách, v nichž aspoň jeden rodič pracuje nebo má příjem nejméně na úrovni životního minima.

Komu a kolik

Daňová sleva na první dítě by měla novelou vzrůst o 150 korun měsíčně, nově má činit 15 204 korun za rok. Rodiny s vícerčaty mají čerpat podle sněmovních úprav celkem 330 tisíc korun místo nynějších 220 tisíc korun. Nárok na přídavky na děti by měly rodiny s příjmy do 2,7násobku životního minima místo nynějšího 2,4násobku.

Navíc přídavky v rodinách, v nichž aspoň jeden rodič pracuje nebo má příjem nejméně na úrovni životního minima, se mají zvýšit o 300 korun na 800, 910 a 1000 korun měsíčně podle věku dítěte.

Další změny

Předloha zruší nynější horní hranici čerpání rodičovského příspěvku 11 500 korun měsíčně. Rodič by mohl pobírat dávku až do výše odpovídající peněžité pomoci v mateřství, tedy 32 640 korun měsíčně. Na tuto částku budou mít nárok rodiče, kteří vydělávají víc než zhruba 81 tisíc korun. Do zaměstnání by se vraceli kolem jednoho roku dítěte.

Novela také zvýší po poslaneckých úpravách odměny pro pěstouny a zařadí doktorandy starší 26 let ve standardním denním studiu mezi takzvané státní pojištěnce. Znamená to, že stát by za ně nově hradil zdravotní pojištění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Podle informací ČTK získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 23 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...