O 59,6 miliardy korun se loni snížil státní dluh, který tak dosahuje hodnoty 1,613 bilionu korun. Na poklesu má zásluhu přebytek státního rozpočtu ve výši 61,8 miliardy korun a zefektivňování řízení likvidity státní pokladny, vyplývá ze Zprávy o řízení státního dluhu ČR v roce 2016. Potvrdil se tak prosincový údaj.
Státní dluh se loni snížil. Jeho podíl na HDP klesl pod 35 procent
Dufek: Česko je jedna z mála zemí, která svůj dluh snižuje (zdroj: ČT24)
„Zkrotili jsme státní dluh, který za mých předchůdců astronomicky narostl. Od mého nástupu do funkce ministra financí jsme jej snížili o sedmdesát miliard korun,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Na každého Čecha nyní připadá dluh 153 tisíc korun.
Podíl státního dluhu na HDP se meziročně snížil ze 36,7 procenta na 34,2 procenta, dluhová zátěž klesá třetím rokem v řadě. „Poměrové zadlužení vůči HDP kleslo za dobu fungování naší koaliční vlády o 6,9 procentního bodu,“ dodal ministr.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
„Česká republika dlouhodobě patří mezi nejméně zadlužené země Evropské unie. Spolu s Německem jsme jedna z mála zemí, která svůj dluh snižuje,“ podotýká ekonom ČSOB Petr Dufek. „Mohli bychom se víc zadlužit na projektech dopravní infrastruktury nebo životního prostředí, ale nejsou připravené, nedají se v krátkém čase realizovat,“ dodal.
Nejnižší hodnota za pět let
Státní dluh je nyní na nejnižší hodnotě od roku 2011. Důvodem poklesu je podle analytika Komerční banky Marka Dřímala hlavně přebytek rozpočtu, což umožnilo ministerstvu financí snížit nový státní dluh. „V příštím roce se státní dluh mírně zvýší, a to o asi 25 miliard korun,“ odhadl.
Růst dluhu letos očekává i Dufek. „Stát počítá s deficitem státního rozpočtu a nebude se opakovat nadměrné čerpání peněz z Evropské unie. Nárůst bude ale maximálně čtyřicet miliard,“ přiblížil.
Celkový objem peněz ve státní pokladně loni vzrostl, mimo jiné díky novým legislativním a technickým opatřením, která přinesla rozšíření o účty resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven a svazů zdravotních pojišťoven.
„Další posílení celkových peněžních prostředků ve státní pokladně při současném poklesu státního dluhu vyvrací neustále opakovaná a přitom nepodložená tvrzení řady komentátorů, že zadlužení státu klesá uměle, protože údajně rozpouštíme státní rezervy,“ uvedl náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Petr Pavelek.
Nahrazování státních pokladničních poukázek střednědobými státními dluhopisy bez výnosu přispělo k poklesu podílu krátkodobého dluhu o 2,1 procentního bodu na 14,3 procenta, což je nejnižší hodnota ukazatele na konci roku. Podíl krátkodobého dluhu na HDP se snížil o 1,1 bodu na 4,9 procenta.
Pavelek označil za úspěch i zvýšení podílu státního dluhu, s nímž nejsou spojeny úrokové výdaje, ale který přináší úrokové příjmy. Tento podíl se loni více než zdvojnásobil na 12 procent. Celkové úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu klesly o 4,7 miliardy korun.
„Zásadní roli hrál prodej státních dluhopisů za záporný výnos v celkové jmenovité hodnotě 145,7 miliardy korun,“ podotkl Babiš. Emisemi státních dluhopisů za tzv. záporný výnos, kdy investoři státu platí za to, že mu půjčí peníze, dosáhlo ministerstvo dodatečných příjmů rozpočtu 803 milionů korun.
Babišův resort se i s ohledem na zájem investorů zaměřil na vydávání střednědobých státních dluhopisů bez výnosu se splatností v letech 2017 až 2019. Celková hrubá emise těchto dluhopisů činila 112 miliardy korun a díky jejich prodeji si státní rozpočet přilepšil o 752 milionů korun.