Fed po roce opět zvýšil úrokovou sazbu. Trumpovy stimuly prý ekonomika USA nepotřebuje

Americká centrální banka (Fed) zvýšila svou základní úrokovou sazbu, a to o čtvrt procentního bodu na 0,50 až 0,75 procenta. K navýšení přistoupil Fed po roce. Banka zároveň signalizovala, že v příštím roce bude tempo zvyšování úroků rychlejší.

Podle šéfky Fedu Janet Yellenové zvýšení úroků dokládá důvěru centrální banky v americkou ekonomiku. Upozornila rovněž, že ekonomika Spojených států podle jejího názoru nepotřebuje rozpočtové stimuly plánované budoucím americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Zvýšení základní sazby Fedu je v souladu s očekáváním analytiků a odráží solidní stav americké ekonomiky a vyhlídky na růst inflace. Krok Fedu povede k mírnému nárůstu úroků u některých úvěrů, napsala agentura AP.

Fed nyní předpokládá, že v příštím roce přikročí ke třem zvýšením úrokových sazeb, zatímco dříve počítal pouze se dvěma zvýšeními. Když ovšem loni v prosinci Fed přikročil k prvnímu zvýšení základní úrokové sazby za téměř deset let, jeho výhled předpokládal, že letos zvýší úrokovou sazbu hned čtyřikrát, a nakonec ji zvedl až teď, v samém závěru roku.

  • Do loňského prosince držel Fed základní sazbu v rámci snahy o podporu hospodářského růstu na rekordním minimu 0,0 až 0,25 procenta, a to po sedm let.

Centrální banka předpověděla, že růst ekonomiky Spojených států v letošním roce dosáhne 1,9 procenta a napřesrok zrychlí na 2,1 procenta. Oproti zářijové prognóze tak odhady růstu v obou případech zvýšila o 0,1 procentního bodu. Yellenová upozornila, že ekonomický výhled by mohly ovlivnit změny v rozpočtové a hospodářské politice. Budoucí prezident USA Donald Trump po nástupu do funkce plánuje rozsáhlé výdaje na infrastrukturu, snižování daní a změny v oblasti zahraničního obchodu.

V případě míry nezaměstnanosti v USA očekává, že do konce příštího roku klesne na 4,5 procenta a na této úrovni zůstane také v roce 2018. V listopadu míra nezaměstnanosti sestoupila na 4,6 procenta, tedy na nejnižší úroveň za devět let.

Zjevně není zapotřebí, aby rozpočtová politika poskytovala stimuly s cílem přispět k návratu k plné zaměstnanosti.
Janet Yellenová
šéfka Fedu

Americké akcie reagovaly na aktuální rozhodnutí Fedu poklesem, Dow Jonesův index ztratil 0,6 procenta. Dolar naopak zamířil vzhůru a vyšplhal se na téměř 14leté maximum vůči koši měn. Výnosy u dluhopisů americké vlády s kratší splatností se vyšplhaly na pětiletá maxima, napsala agentura Reuters.

Hrubý domácí produkt Spojených států se v letošním třetím čtvrtletí v přepočtu na celý rok zvýšil o 3,2 procenta. Dosáhl tak nejrychlejšího tempa růstu za poslední dva roky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna bude jednat o rozpočtu. V úvodu poslanci navrhují změny pořadu schůze

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 3 mminutami

Inflace v Česku byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad.
09:10Aktualizovánopřed 3 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...