Volkswagen zaplatí v USA kvůli skandálu s emisemi 15,3 miliard dolarů

2 minuty
Volkswagen bude platit v Americe
Zdroj: ČT24

Německá automobilka Volkswagen zaplatí celkem 15,3 miliardy dolarů (375 miliard korun) v rámci dohody o řešení skandálu s obcházením emisních testů. Tu uzavřela s americkými úřady a tamními majiteli svých naftových vozů, uvedlo americké ministerstvo spravedlnosti v dokumentu, který předložilo soudu v San Francisku.

Z 15,3 miliard dolarů dá automobilka Volkswagen v USA deset miliard na opravy a odkup téměř půl milionu naftových vozů, které byly vybaveny nelegálním softwarem pro manipulace s emisemi oxidů dusíku, a na odškodnění jejich majitelů. 

Volkswagen by podle dokumentu měl zahájit odkup vozů v říjnu, a to za cenu vypočítanou podle jejich tržní hodnoty před podzimním vypuknutím skandálu. Částka vynaložená na odkupy bude podstatně nižší, pokud regulační úřady schválí firmě případné opravy a vlastníci vozů se rozhodnou, že je nechají opravit. Podle dokumentu ale zatím firma nenavrhla opravu, která by její vozy uvedla do souladu s americkými předpisy. Majitelé dostanou navíc odškodnění ve výši 5100 až deset tisíc dolarů v závislosti na stáří vozu.

Vlastníci vozů ale mohou stále nabídku firmy odmítnout a podat na ni samostatnou žalobu. Celou dohodu ještě musí schválit federální soud v San Francisku.

Koncern bude platit i čtyřicítce států USA

Informovaný zdroj agentuře Reuters navíc řekl, že Volkswagen oznámí oddělené vyrovnání s nejméně 44 americkými státy. To bude firmu stát minimálně 603 milionů dolarů. Celkově půjde o největší vyrovnání v americkém automobilovém sektoru, řekli právníci agentuře AP. Na firmu byla od států USA podána i trestní oznámení.

Volkswagen se na základních principech řešení aféry v USA dohodl již v dubnu. Vedle nabídky odkoupit od majitelů nelegálně upravené naftové vozy je součástí také fond pro řešení otázky nadměrných emisí. Do něj Volkswagen převede 2,7 miliardy dolarů. Dále vzniká i fond na podporu zelených technologií v automobilovém průmyslu – ten od firmy dostane dvě miliardy dolarů. 

Skandál propukl loni v září, kdy americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) Volkswagen obvinila, že do vozů s naftovým motorem instaloval software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. Koncern pak přiznal, že v USA je tímto softwarem vybaveno takřka 570 tisíc vozů.

Nynější dohoda se týká asi 482 tisíc naftových vozů s dvoulitrovým motorem, o postupu u zbývajících 85 tisíc aut s třílitrovým motorem zatím nebylo rozhodnuto.

Volkswagen po odhalení skandálu v USA přiznal, že po celém světě instaloval software umožňující manipulace s emisními testy do zhruba 11 milionů naftových aut. Aféra se týká i 1,2 milionu vozů Škoda Auto, které se již také začaly svolávat

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...