Šéf Volkswagenu Winterkorn kvůli skandálu s emisemi rezignoval

Generální ředitel německé automobilky Volkswagen Martin Winterkorn rezignoval na svou funkci. Stalo se tak v důsledku kauzy podvodů s dieslovými motory. Automobilka údajně používala speciální software k manipulaci s emisemi u naftových vozů. Winterkorn prý ale o manipulacích nevěděl.

  • Martin Winterkorn se narodil 24. května 1947 v německém Leonbergu. V letech 1966 až 1973 studoval metalurgii a fyziku kovů na univerzitě ve Stuttgartu, doktorát získal na Institutu Maxe Plancka v roce 1977.
  • Po studiu začal pracovat jako výzkumník u firmy Robert Bosch a od roku 1981 spojil svůj profesní život se společností Audi. Od roku 1990 šéfoval řízení jakosti u Audi a od roku 1993 stejnému oddělení v celé skupině Volkswagen.
  • Od března 2002 působil ve funkci generálního ředitele Audi AG a od ledna 2003 byl zároveň šéfem vývoje divize Audi. Jako předseda představenstva Audi byl zároveň členem vedení VW.
  • V roce 2003 obdržel čestný profesorský titul na technické a ekonomické univerzitě v Budapešti a od srpna 2004 je čestným profesorem technické univerzity v Drážďanech. Čestné tituly má i na dalších univerzitách v Německu i zahraničí.

Winterkorn své rozhodnutí oznámil po zasedání výkonného výboru dozorčí rady koncernu, jehož součástí je i česká Škoda Auto. Převzal tím zodpovědnost za největší skandál v takřka 80leté historii společnosti.

„Volkswagen potřebuje nový start také v personální oblasti. Uvolňuji tím cestu pro tento nový start svou rezignací,“ uvedl  Winterkorn ve svém prohlášení. Současně veřejnost ujistil, že sám o manipulacích s emisemi nevěděl, a dodal, že sám byl těmito informacemi „šokován“.

Automobilka musela tento týden po zjištění amerických úřadů přiznat, že do 11 milionů svých aut instalovala software, který rozpoznává, kdy je vůz testován na emise, a až v té chvíli spustí systém, který emise při testování snižuje.

Winterkornovu rezignaci musí přijmout dozorčí rada, která se schází v pátek. Favority na nového generálního ředitele skupiny jsou podle médií výkonný šéf sesterské automobilky Porsche Matthias Müller, šéf automobilky Audi Rupert Stadler a hlava vlajkové značky VW Hubert Diess.

Skandál vypukl už minulý týden v pátek, kdy firmu z manipulace emisních měření u naftových vozů obvinila americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA). Volkswagenu v USA hrozí pokuta až 18 miliard dolarů (437 miliard Kč) a začalo tam proti němu kriminální vyšetřování.

Skandál navíc tento týden začaly vyšetřovat i některé evropské země a dnes přípravné vyšetřování oznámila spolková země Dolní Sasko, kde sídlí ústředí skupiny.

Svého soka Winterkorn udolal, na dieselové motory ale doplatil

Pětičlenný řídící výbor dozorčí rady Volkswagenu zpovídal Winterkorna v sídle společnosti ve Wolfsburgu od rána, aby mohl předložit své doporučení dalších kroků pátečnímu zasedání dozorčí rady. Volkswagen se kvůli skandálu dostal pod silný tlak, který ještě zvýšil zhruba třetinový propad tržní hodnoty společnosti za první dva dny týdne.

Winterkorn se generálním ředitelem a šéfem představenstva koncernu Volkswagen stal počátkem roku 2007 a nynější smlouva mu měla vypršet na konci příštího roku. Letos v dubnu vyšel vítězně z mocenského souboje s tehdejším šéfem dozorčí rady a patriarchou Volkswagenu Ferdinandem Piëchem, který odmítal Winterkornovi prodloužit smlouvu, ale po své prohře odstoupil. Winterkornovi měla právě v pátek dozorčí rada prodloužit smlouvu o dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
16:08Aktualizovánopřed 19 mminutami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 6 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 10 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 14 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
včera v 20:34

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled