Šéf Volkswagenu Winterkorn kvůli skandálu s emisemi rezignoval

Generální ředitel německé automobilky Volkswagen Martin Winterkorn rezignoval na svou funkci. Stalo se tak v důsledku kauzy podvodů s dieslovými motory. Automobilka údajně používala speciální software k manipulaci s emisemi u naftových vozů. Winterkorn prý ale o manipulacích nevěděl.

  • Martin Winterkorn se narodil 24. května 1947 v německém Leonbergu. V letech 1966 až 1973 studoval metalurgii a fyziku kovů na univerzitě ve Stuttgartu, doktorát získal na Institutu Maxe Plancka v roce 1977.
  • Po studiu začal pracovat jako výzkumník u firmy Robert Bosch a od roku 1981 spojil svůj profesní život se společností Audi. Od roku 1990 šéfoval řízení jakosti u Audi a od roku 1993 stejnému oddělení v celé skupině Volkswagen.
  • Od března 2002 působil ve funkci generálního ředitele Audi AG a od ledna 2003 byl zároveň šéfem vývoje divize Audi. Jako předseda představenstva Audi byl zároveň členem vedení VW.
  • V roce 2003 obdržel čestný profesorský titul na technické a ekonomické univerzitě v Budapešti a od srpna 2004 je čestným profesorem technické univerzity v Drážďanech. Čestné tituly má i na dalších univerzitách v Německu i zahraničí.

Winterkorn své rozhodnutí oznámil po zasedání výkonného výboru dozorčí rady koncernu, jehož součástí je i česká Škoda Auto. Převzal tím zodpovědnost za největší skandál v takřka 80leté historii společnosti.

„Volkswagen potřebuje nový start také v personální oblasti. Uvolňuji tím cestu pro tento nový start svou rezignací,“ uvedl  Winterkorn ve svém prohlášení. Současně veřejnost ujistil, že sám o manipulacích s emisemi nevěděl, a dodal, že sám byl těmito informacemi „šokován“.

Automobilka musela tento týden po zjištění amerických úřadů přiznat, že do 11 milionů svých aut instalovala software, který rozpoznává, kdy je vůz testován na emise, a až v té chvíli spustí systém, který emise při testování snižuje.

Winterkornovu rezignaci musí přijmout dozorčí rada, která se schází v pátek. Favority na nového generálního ředitele skupiny jsou podle médií výkonný šéf sesterské automobilky Porsche Matthias Müller, šéf automobilky Audi Rupert Stadler a hlava vlajkové značky VW Hubert Diess.

Skandál vypukl už minulý týden v pátek, kdy firmu z manipulace emisních měření u naftových vozů obvinila americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA). Volkswagenu v USA hrozí pokuta až 18 miliard dolarů (437 miliard Kč) a začalo tam proti němu kriminální vyšetřování.

Skandál navíc tento týden začaly vyšetřovat i některé evropské země a dnes přípravné vyšetřování oznámila spolková země Dolní Sasko, kde sídlí ústředí skupiny.

Svého soka Winterkorn udolal, na dieselové motory ale doplatil

Pětičlenný řídící výbor dozorčí rady Volkswagenu zpovídal Winterkorna v sídle společnosti ve Wolfsburgu od rána, aby mohl předložit své doporučení dalších kroků pátečnímu zasedání dozorčí rady. Volkswagen se kvůli skandálu dostal pod silný tlak, který ještě zvýšil zhruba třetinový propad tržní hodnoty společnosti za první dva dny týdne.

Winterkorn se generálním ředitelem a šéfem představenstva koncernu Volkswagen stal počátkem roku 2007 a nynější smlouva mu měla vypršet na konci příštího roku. Letos v dubnu vyšel vítězně z mocenského souboje s tehdejším šéfem dozorčí rady a patriarchou Volkswagenu Ferdinandem Piëchem, který odmítal Winterkornovi prodloužit smlouvu, ale po své prohře odstoupil. Winterkornovi měla právě v pátek dozorčí rada prodloužit smlouvu o dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 6 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...