Šéf Volkswagenu Winterkorn kvůli skandálu s emisemi rezignoval

Generální ředitel německé automobilky Volkswagen Martin Winterkorn rezignoval na svou funkci. Stalo se tak v důsledku kauzy podvodů s dieslovými motory. Automobilka údajně používala speciální software k manipulaci s emisemi u naftových vozů. Winterkorn prý ale o manipulacích nevěděl.

  • Martin Winterkorn se narodil 24. května 1947 v německém Leonbergu. V letech 1966 až 1973 studoval metalurgii a fyziku kovů na univerzitě ve Stuttgartu, doktorát získal na Institutu Maxe Plancka v roce 1977.
  • Po studiu začal pracovat jako výzkumník u firmy Robert Bosch a od roku 1981 spojil svůj profesní život se společností Audi. Od roku 1990 šéfoval řízení jakosti u Audi a od roku 1993 stejnému oddělení v celé skupině Volkswagen.
  • Od března 2002 působil ve funkci generálního ředitele Audi AG a od ledna 2003 byl zároveň šéfem vývoje divize Audi. Jako předseda představenstva Audi byl zároveň členem vedení VW.
  • V roce 2003 obdržel čestný profesorský titul na technické a ekonomické univerzitě v Budapešti a od srpna 2004 je čestným profesorem technické univerzity v Drážďanech. Čestné tituly má i na dalších univerzitách v Německu i zahraničí.

Winterkorn své rozhodnutí oznámil po zasedání výkonného výboru dozorčí rady koncernu, jehož součástí je i česká Škoda Auto. Převzal tím zodpovědnost za největší skandál v takřka 80leté historii společnosti.

„Volkswagen potřebuje nový start také v personální oblasti. Uvolňuji tím cestu pro tento nový start svou rezignací,“ uvedl  Winterkorn ve svém prohlášení. Současně veřejnost ujistil, že sám o manipulacích s emisemi nevěděl, a dodal, že sám byl těmito informacemi „šokován“.

Automobilka musela tento týden po zjištění amerických úřadů přiznat, že do 11 milionů svých aut instalovala software, který rozpoznává, kdy je vůz testován na emise, a až v té chvíli spustí systém, který emise při testování snižuje.

Winterkornovu rezignaci musí přijmout dozorčí rada, která se schází v pátek. Favority na nového generálního ředitele skupiny jsou podle médií výkonný šéf sesterské automobilky Porsche Matthias Müller, šéf automobilky Audi Rupert Stadler a hlava vlajkové značky VW Hubert Diess.

Skandál vypukl už minulý týden v pátek, kdy firmu z manipulace emisních měření u naftových vozů obvinila americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA). Volkswagenu v USA hrozí pokuta až 18 miliard dolarů (437 miliard Kč) a začalo tam proti němu kriminální vyšetřování.

Skandál navíc tento týden začaly vyšetřovat i některé evropské země a dnes přípravné vyšetřování oznámila spolková země Dolní Sasko, kde sídlí ústředí skupiny.

Svého soka Winterkorn udolal, na dieselové motory ale doplatil

Pětičlenný řídící výbor dozorčí rady Volkswagenu zpovídal Winterkorna v sídle společnosti ve Wolfsburgu od rána, aby mohl předložit své doporučení dalších kroků pátečnímu zasedání dozorčí rady. Volkswagen se kvůli skandálu dostal pod silný tlak, který ještě zvýšil zhruba třetinový propad tržní hodnoty společnosti za první dva dny týdne.

Winterkorn se generálním ředitelem a šéfem představenstva koncernu Volkswagen stal počátkem roku 2007 a nynější smlouva mu měla vypršet na konci příštího roku. Letos v dubnu vyšel vítězně z mocenského souboje s tehdejším šéfem dozorčí rady a patriarchou Volkswagenu Ferdinandem Piëchem, který odmítal Winterkornovi prodloužit smlouvu, ale po své prohře odstoupil. Winterkornovi měla právě v pátek dozorčí rada prodloužit smlouvu o dva roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
před 19 hhodinami

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.