Konsorcium tvořené Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH) a jeho finančním partnerem, společností PPF Investments, koupilo německé hnědouhelné doly a elektrárny, které prodávala švédská společnost Vattenfall, prohlásil mluvčí EPH Daniel Častvaj. Cenu ale neuvedl. Akvizice podléhá schválení ze strany švédské vlády a další obvyklé regulaci. Uzavření transakce se očekává ve třetím čtvrtletí letošního roku.
Obě české společnosti a Vattenfall oznámili, že se dohodli i na kapitálové struktuře společnosti. „Společnost eviduje závazky a rezervy, zejména ve vztahu k rekultivaci a na vyřazování jednotlivých zařízení z provozu ve výši asi dvě miliardy eur (54 miliard korun). Proti těmto závazkům získává konsorcium významná aktiva v hodnotě 3,4 miliardy eur (asi 92 miliard korun). Dále se předpokládá, že na účtech společnosti zůstane přibližně 1,7 miliardy eur (46 miliard korun) v hotovosti,“ sdělil Častvaj.
Mluvčí zároveň dodal, že s ohledem na současné obtížné ekonomické podmínky se konsorcium zavázalo, že se v nadcházejících letech vzdá možných dividend. Švédská vláda uvedla, že plánovaný prodej aktivit společnosti Vattenfall přezkoumá a vyjádří se k němu během několika měsíců.
EPH: Německé uhlí už dobře známe
„Na základě zkušeností získaných v rámci naší dlouholeté přítomnosti ve středoněmeckém hnědouhelném revíru jsme přesvědčeni, že EPH je i za současných náročných tržních podmínek připraven na převzetí odpovědnosti související s vlastnictvím hnědouhelných aktiv společnosti Vattenfall v Německu,“ uvedl člen představenstva EPH Jan Špringl.
EPH v současnosti již v Německu vlastní těžební společnost Mibrag a firmu HSR, jež provozuje hnědouhelnou elektrárnu Buschhaus a povrchový důl Schöningen.
- Největšími akcionáři EPH jsou podnikatelé Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, kteří společně drží dvě třetiny akcií.
- Ve firmě PPF Investments má menšinový podíl nejbohatší Čech Petr Kellner. PPF Investments operuje nezávisle na finanční skupině PPF, ve které má Kellner majoritu. Ten přes ni ale investuje do nových projektů.
Častvaj podotkl, že aktiva Vattenfall představují druhé největší hnědouhelné doly a elektrárny v Německu. „Patří mezi ně povrchová těžba v dolech Jänschwalde, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde, stejně jako elektrárny Jänschwalde, Schwarze Pumpe, Boxberg a jeden blok elektrárny Lippendorf. Společnost zaměstnává přibližně 7500 lidí,“ uvedl. Předmětem oznámené akvizice podle něj naopak nejsou německé vodní elektrárny patřící Vattenfallu.
Kupec se nehledal snadno
Německý ekonomický list Handelsblatt v březnu s odvoláním na nejmenované zdroje uvedl, že pro Vattenfall je čím dál těžší zamýšlený prodej realizovat. Nikdo ze zájemců prý totiž nebyl ochoten zaplatit cenu, která by pro Vattenfall byla přijatelná. Společnost dříve odhadovala, že prodej by jí mohl přinést až 3,5 miliardy eur (skoro 95 miliard Kč). Už prosincový odhad agentury Reuters byl ale o miliardu nižší.
Německo chce do budoucna svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích, které by měly v roce 2035 pokrývat 55 až 60 procent tamní celkové spotřeby elektřiny. Už dříve země rozhodla, že se do roku 2022 zcela vzdá jaderné energetiky. Postupně by se měla omezovat také výroba elektřiny z uhlí.
„S našimi relevantními odbornými znalostmi v odvětví, díky disciplíně v oblasti nákladů a efektivnímu řízením jsme přesvědčeni, že hnědé uhlí je v pozici, kdy může úspěšně přispět k rychle se měnícímu německému energetickému mixu,“ uvedl ale Špringl.
Závaznou nabídku na koupi německých dolů a elektráren podala také Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače. Polostátní ČEZ ji naopak nakonec nepodal.
Německo bez uhlí?
Proti prodeji hnědouhelných dolů a elektráren v Lužici ale před berlínskou centrálou švédského koncernu Vattenfall demonstrovaly v pondělí dvě desítky ekologických aktivistů. Ti podnik vyzývají, aby svá zařízení neprodával, ale zcela uzavřel.
„Vattenfall se chová nemorálně, když se snaží své uhelné doly prodat, a tím se zbavit zodpovědnosti,“ uvedla Kerstin Dörenbruchová z organizace Greenpeace, která demonstraci svolala. „Vattenfall by si měl svůj špinavý byznys nechat, postarat se o jeho zavření a přitom zohlednit i sociální dopady tohoto kroku,“ doplnila.
Ekologové chtějí bez ohledu na prodej aktiv Vattenfallu tlačit na německou vládu, aby se odklonila od uhelné energetiky a stanovila termín pro uzavření všech uhelných elektráren, jako to udělala u jaderných zdrojů.
