Ruské ekonomice má pomoci 880 miliard rublů, část ještě musí vláda najít

Loni se ruská ekonomika propadla podle předběžných odhadů o 3,7 procenta a tamní vláda hledá způsoby, jak ji vytáhnout vzhůru. Tamní ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev tvrdí, že podpora ekonomiky bude stát 880 miliard rublů (zhruba 285 miliard korun). Část už je obsažená v rozpočtu na letošní rok, zbytek se však ještě musí najít. V lednu ministr avizoval, že na protikrizový plán bude potřeba 750 miliard.

Ruský ministr Alexej Uljukajev prohlásil, že na pomoc ekonomice bude zhruba 185 miliard rublů uvolněno z protikrizového fondu. Část chybějících peněz by podle něj bylo možné najít pomocí novel zákona o státním rozpočtu. Existují také určité přebytky z loňského rozpočtu, tyto peníze ale prý stačit nebudou. „Hlavní věc teď je rozhodnout o prioritách,“ řekl Uljukajev.

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv zároveň zdůraznil, že vláda letos musí dodržet všechny závazky plynoucí ze sociálního zabezpečení, jako jsou starobní či invalidní důchody a další obdobné platby. Dohled nad veřejnými výdaji by se ale podle něj měl zpřísnit. Zdroje Reuters v lednu uvedly, že vláda schválila návrh, který po ministerstvech požaduje, aby snížily výdaje proti dosavadnímu plánu o deset procent.

Ruská ekonomika se podle předběžných údajů tamního statistického úřadu loni propadla o 3,7 procenta, což je nejvýraznější pokles od roku 2009, kdy světovou ekonomiku svírala globální finanční krize. Hospodářství se potýká s negativními dopady prudkého poklesu cen ropy. Situaci navíc komplikují sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.

Problém skýtá levná ropa, může se omezit těžba

Levná ropa představuje vážný problém pro ruský rozpočet, který závisí na příjmech z daní z ropy a plynu téměř polovinou. Rozpočtový deficit má letos činit tři procenta hrubého domácího produktu, vychází ale z odhadu, že průměrná cena uralské ropy bude letos 50 dolarů za barel. Ceny ropy na světových trzích se nyní pohybují kolem 35 dolarů za barel.

Ruské ministerstvo energetiky už zveřejnilo stresový scénář, podle kterého by těžba ropy v Rusku mohla během několika příštích let klesnout o 14 procent kvůli negativnímu dopadu nízkých cen suroviny na investice ropných společností.

Roční těžba by se podle dokumentu měla snížit z letošních 534 milionů tun na 460 milionů tun v letech 2020 až 2025. Scénář předpokládá, že ceny ropy se v letošním a příštím roce budou pohybovat v rozmezí od 31 do 33 dolarů za barel a do roku 2020 stoupnou na 42 dolarů za barel. Těžba ropy v Rusku bude podle scénáře do období 2020 až 2025 klesat a zvyšovat se začne až po skončení tohoto období, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 13 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 20 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 20 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...