Zeman Vitáskovou neodvolá. Ta očekává vyznamenání za boj proti mafii

Alena Vitásková i nadále zůstane v křesle šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ), a to i přes spory ohledně dotací na obnovitelné zdroje. Prezident Miloš Zeman na společné schůzce ještě s ministrem průmyslu Janem Mládkem (ČSSD) prohlásil, že její odvolání neplánuje. Sama Vitásková očekává podle svých slov vyznamenání za boj proti mafii.

Celý spor začal v polovině listopadu, kdy Vitáskové úřad prohlásil, že dotace ve výši přes 41 miliard korun zařízením vyrábějícím energii z obnovitelných zdrojů nevyplatí, protože většina z nich nemá potřebnou notifikaci od Evropské komise. ERÚ se tak podle vlastních slov obává, že by porušil evropské právo. Přitom v minulých letech poskytoval úřad dotace bez problémů.

Vitásková po schůzce s prezidentem a ministrem uvedla, že z jejich setkání vyplynulo, že se záležitostí bude zabývat vláda, která by měla úřadu poskytnout garance, aby mohlo být cenové rozhodnutí vypsáno. „Neříkal bych tomu garance, ale jisté vyjádření toho, že souhlasí s tím, aby paní předsedkyně podporu vyhlásila. Aby nenastaly škody, které by nastaly, pokud podpora vyhlášena nebude,“ řekl k tomu Mládek.

Ministr pak dodal, že ho Zeman vybídl, aby o schválení podpory pro obnovitelné zdroje jednal přímo v Bruselu. „Bohužel se to nepodaří tento týden, protože v Bruselu je složitá bezpečnostní situace, a nepodařilo se potvrdit setkání s paní komisařkou pro soutěžní právo,“ uvedl Mládek s tím, že by ke schůzce mělo dojít v nejbližších týdnech, nejpozději pak do Vánoc. 

Vláda ale nemůže podle Mládka slíbit, že zdroje získají notifikaci od Evropské komise do konce roku. „Byť bychom byli velmi rádi,“ podotkl. 

Kdo za to může?

Zodpovědnost za současnou situaci se podle Mládka rozplývá mezi řadu hráčů. „Především by bylo nejjednodušší, kdyby v roce 2012 tehdejší Nečasova vláda rozhodla jednoznačně a dala paní předsedkyni garanci, že to dělá správně,“ uvedl. „Dostali jsme se do velmi nešťastné situace, kdy už to bylo tři roky vypláceno a najednou by nemělo. Což chápu, že z hlediska firem je velmi těžké,“ dodal.

Mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Miloš Cihelka k celé záležitosti dodal, že pokud na Hradě došlo k jakékoliv dohodě, která umožní, aby byla podpora vypsána, je to samozřejmě dobře. „Jakékoliv garance a pseudogarance jsou podle našeho názoru navíc. Pokud ale paní Vitáskovou uklidní natolik, aby její úřad postupoval tak, jak má, tak s tím nemáme problém,“ uvedl Cihelka.

Kdyby nedošlo k vyplacení podpory, tak by to vedlo ke krachu tisíců provozovatelů.
Miloš Cihelka
mluvčí Czepho

Asociace, které výrobce zelené energie v Česku sdružují, ve svém společném prohlášení nicméně odkázaly na vlastní právní analýzu. Podle té se notifikace vůbec nevztahuje na podporu, kterou zřídil starý zákon o podpoře obnovitelných zdrojů z roku 2005. Pro vydání cenového rozhodnutí proto podle asociací garance české vlády vůbec není potřeba.

Vitásková čeká vyznamenání

Vitásková také uvedla, že její odvolání nepřichází podle prezidenta v úvahu. Prý nad tím nikdy neuvažoval. Dosavadní šéfka ERÚ tak zůstane v čele úřadu zřejmě až do konce svého funkčního období, tedy do léta 2017. „Pan prezident jasně řekl, že odvolávání paní předsedkyně není na stole,“ potvrdil slova Vitáskové Mládek. I on předpokládá, že Vitásková své funkční období dokončí.

Ještě před jednáním Vitásková prohlásila, že o její odvolání usiluje mafie, proti níž bojuje. „Členové mafie by si přáli, aby mě pan prezident odvolal. Občané by si naopak přáli, ať mě ve funkci ponechá. Takže očekávání má každý jiné. Já očekávám, že mě pan prezident vyznamená za boj proti mafii,“ uvedla.

Sama Vitásková čelí obvinění za nezrušení podezřelých licencí solárních elektráren a jmenování bývalé státní zástupkyně Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ.

Šéfku ERÚ navíc vyzval náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký, aby urychleně sebe a své místopředsedy zařadila pod služební zákon. Pokud by to udělala, musela by ale funkci kvůli svému trestnímu stíhání opustit. Vitásková tvrdí, že se pokynům superúředníka Postráneckého nepodřídí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 14 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 19 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...