Babiš si není jistý, jestli udrží schodek 70 miliard

Státní rozpočet na příští rok je pod obrovským tlakem, prohlásil ministr financí Andrej Babiš (ANO). Je proto podle něj otázkou, jestli se podaří udržet plánovaný deficit 70 miliard korun. Na tomto schodku přitom Babiš trvá již několik měsíců, a to i přes výrazně vyšší nároky jednotlivých ministrů. Šéf financí uvedl, že o možném nárůstu deficitu nechce spekulovat, objevily se ale podle něj miliardové položky, s nimiž se dosud nepočítalo.

"Já ještě nechci spekulovat, ale ten tlak je obrovský," uvedl Babiš. Zmínil například výdaje navíc v souvislosti s přísunem uprchlíků, novou bezpečnostní situací v Evropě nebo náborem nových policistů a vojáků. Jednotlivým ministerstvům se prý Babiš bude snažit maximálně vyhovět v rámci plánovaného deficitu, "i když je otázka, jestli pod takovým tlakem bude deficit udržitelný," poznamenal. Zatím na něm ale prý ministerstvo financí trvá.  Vláda rozhodne v září - případné zvýšení deficitu by mohlo být v řádu miliard.

Deficit držím zuby nehty. Samozřejmě ho nechci změnit, ale v Evropě čelíme bezprecedentní bezpečnostní situaci.
Andrej Babiš
ministr financí

Jenom během středy jednal Babiš se třemi svými vládními kolegy právě o rozpočtu pro jejich resorty – s ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou (ANO), ministrem vnitra Milana Chovance (ČSSD) a šéfem obrany Martinem Stropnickým (ANO).

Rozpočet ministerstva pro místní rozvoj se tak příští rok zvedne skoro o tři miliardy korun. Ministryně nicméně původně požadovala o miliardu víc. O peníze proto bude bojovat ještě na jednání vlády. Finance půjdou na podporu evropských projektů nebo třeba na regionální rozvoj.

Které rezorty dostaly peníze navíc
Zdroj: ČT24

Víc peněz dostane také vnitro, celkem 3,1 miliardy korun. Zhruba jedna třetina půjde na řešení uprchlické krize, konkrétně třeba na rozšiřování táborů. Zbytek částky se využije mimo jiné na rozvoj policie, hasičů a financování registru smluv. Také Chovanec původně požadoval přes čtyři miliardy korun. Také obrana dostane víc, konkrétně o 1,5 miliardy korun. Její rozpočet se tak vyšplhal na 47,5 miliardy. 

Jednání o navýšení rozpočtu čeká zítra i ministra životního prostředí Richarda Brabce. Stovky milionů navíc by měly jít především na programy posilující péči o krajinu.

Při současném růstu ekonomiky je deficit 70 miliard nesmyslně a neakceptovatelně vysoký. Větší než čtyřicetimiliardový schodek nedává žádný smysl.
Miroslav Kalousek

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...