Chovanec vyjednal pro vnitro tři miliardy navíc, víc dostane i armáda

Rozpočet ministerstva vnitra na příští rok bude mít tři miliardy korun navíc. Dohodl se na tom ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Přes miliardu půjde na řešení uprchlické krize a zbytek na rozvoj policie a hasičů. S Babišem jednala i ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).  S žádostí o 1,5 miliardy ale neuspěla, dostane 370 milionů.  Armádě se oproti původnímu plánu zvedne rozpočet o 1,5 miliardy.

První návrh rozpočtu na příští rok z poloviny června počítal s tím, že vnitro bude hospodařit s 55,83 miliardy korun. Chovanec požadoval navýšení o více než čtyři miliardy.  2,6 miliardy chtěl na rozvoj policie a hasičů a 1,5 miliardy na řešení uprchlické krize. Peníze chtěl využít především na posílení počtu policistů, na zvýšení platů či modernizaci techniky. 

800 nových policistů a 200 hasičů

Nakonec se ministři dohodli na částce zhruba dvě miliardy korun. Podle Chovance může díky tomu příští rok přijít 800 nových policistů. Vnitro chtělo v příštích čtyřech letech zvýšit počet policistů o 4000. Nyní u policie slouží zhruba 40 000 lidí. Předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Milan Štěpánek ale od státu očekává také zvýšení platů. Upozornil, že mají policisté slíbeno, že dostanou zpět deset procent, o které přišly v roce 2011. „Zatím jsme se dostali zhruba na sedm procent. Máme příslib od pana ministra a vedení policie, že by mělo dojít k dokonalé nápravě a pozitivnímu vývoji i v dalších letech. To znamená žádné navýšení, pouze se bude vracet to, o co příslušníci a zaměstnanci přišli,“ řekl v Událostech, komentářích.

Asi o 200 by se podle ministra měl zvýšit i počet hasičů. S Babišem se také dohodl na tom, že vnitro získá do rozpočtu například 250 milionů korun, které půjdou na fond pro dobrovolné hasiče. „Je určený na nákup nové techniky a dále na opravy hasičských zbrojnic,“ uvedl šéf tuzemských hasičů Drahoslav Ryba, podle kterého v této oblasti peníze stále chybí. 

V roce 2016 čeká vnitro až 7000 uprchlíků

Dalších přes 1,5 miliardy vnitro požadovalo na řešení uprchlické krize. Peníze navíc dostane, i když jich bude zhruba o 400 milionů méně než chtělo. Babiš ale uznal, že je potřeba přidat. „Čelíme v Evropě nové, bezprecedentní bezpečnostní situaci. Máme za sebou Uherský Brod, máme uprchlíky. To jsou požádavky a priorita je bezpečnost našich občanů,“ uvedl. Peníze budou použity na rozšiřování některých uprchlických táborů, u nichž se počítá se zvýšením kapacity o zhruba 1200 míst. Další peníze půjdou například na platy zaměstnanců, kteří se touto problematikou zabývají.

Podle Chovance by mohla uprchlická krize v příštím roce vyjít až na dvě miliardy korun. „Zbytek by se mohl uvolnit z rezervy ministerstva financí,“ dodal. V roce 2016 by podle odhadů vnitra mohlo do Česka přijít 5000 až 7000 běženců.

O rozpočtu se bude znovu jednat v září

Další miliony půjdou na pokrytí financování registru smluv nebo na výdaje v souvislosti se státní službou. Ministři zatím nenašli shodu na částce zhruba 600 milionů korun, z nichž chce vnitro platit projekty, které dříve financovala Evropská unie. Podle Chovance jde třeba o CzechPoint, který plně přechází do financování státu. Dalších 200 milionů korun zatím od Babiše nezískal na provozní výdaje resortu.

„Celková nedohoda po dnešním jednání je zhruba 800 milionů korun. Hodnotím to s mírným optimismem… Beru to jako první kolo. Kdybych nezažil jednání v loňském roce, tak bych asi byl rozladěn. Věřím, že se nám to podaří na zářijových jednáních ještě dořešit,“ podotkl Chovanec. 

Myslím si, že pan ministr může být velice spokojen… Určitě spolu ještě budeme jednat, ale je tam spousta dalších resortů, které také potřebují peníze.
Andrej Babiš
premiér

Letos má vnitro schválený rozpočet 55,1 miliardy. Chovanec se s Babišem dohodl, že resort dostane ještě zhruba 140 milionů na uprchlíky a 30 milionů korun na mzdy hasičů, kteří nyní mají hodně přesčasů kvůli tomu, že zasahují u letních požárů.

Rozpočet pod tlakem

Babiš označil jednání za náročné, vnitro ale u něj má prioritu zejména kvůli
uprchlické krizi. Rozpočet na příští rok se podle Babiše připravuje rychleji než na ten letošní. Vláda by ho mohla projednat zhruba v půlce září. Zároveň ale uvedl, že je pod obrovským tlakem. Podle ministra je proto otázkou, jestli se podaří udržet plánovaný deficit 70 miliard korun.

S Babišem znovu jednala o rozpočtu pro svůj resort i ministryně Karla Šlechtová. Na příští rok se navýší o necelé tři miliardy korun. 2,6 miliardy navíc získala ministryně už na jednání zhruba před dvěma týdny, nyní od Babiše požadovala další 1,5 miliardy korun . Nakonec jí ale Babiš přidal jen 370 milionů. O peníze proto bude bojovat na vládě při projednávání státního rozpočtu. Nedostala totiž podle svých slov ani korunu na spolufinancování Integrovaného regionálního operačního programu: "Tady mi stále chybí jedna miliarda."

Obrana dostane 1,5 miliardy navíc

Zvýší se také rozpočet ministerstva obrany. V příštím roce se vyšplhá na 47,5 miliardy korun. Oproti původnímu návrhu přidal Babiš armádě 1,5 miliardy. „Dostali hlavně na nové vojáky - 1200 nových vojáků plus obslužný personál. To jsou samozřejmě obrovské náklady. Celkově rozpočet obrany, jak jsme slíbili, se navyšuje významně,“ uvedl Babiš. Ministerstvo obrany ale požadovalo navýšení o 2,1 miliardy.

Vládní koalice se loni shodla, že do roku 2020 by se rozpočet obrany měl dostat na 1,4 procenta HDP. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) to znamená, že v roce 2017 by mělo na armádu ze státního rozpočtu jít 53 až 54 miliard a o rok později asi 60 až 61 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
včeraAktualizovánovčera v 08:32

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
včera v 07:00

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
včera v 06:00

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
24. 5. 2026

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
24. 5. 2026

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
24. 5. 2026

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
24. 5. 2026
Načítání...