Chovanec vyjednal pro vnitro tři miliardy navíc, víc dostane i armáda

Rozpočet ministerstva vnitra na příští rok bude mít tři miliardy korun navíc. Dohodl se na tom ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Přes miliardu půjde na řešení uprchlické krize a zbytek na rozvoj policie a hasičů. S Babišem jednala i ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).  S žádostí o 1,5 miliardy ale neuspěla, dostane 370 milionů.  Armádě se oproti původnímu plánu zvedne rozpočet o 1,5 miliardy.

První návrh rozpočtu na příští rok z poloviny června počítal s tím, že vnitro bude hospodařit s 55,83 miliardy korun. Chovanec požadoval navýšení o více než čtyři miliardy.  2,6 miliardy chtěl na rozvoj policie a hasičů a 1,5 miliardy na řešení uprchlické krize. Peníze chtěl využít především na posílení počtu policistů, na zvýšení platů či modernizaci techniky. 

800 nových policistů a 200 hasičů

Nakonec se ministři dohodli na částce zhruba dvě miliardy korun. Podle Chovance může díky tomu příští rok přijít 800 nových policistů. Vnitro chtělo v příštích čtyřech letech zvýšit počet policistů o 4000. Nyní u policie slouží zhruba 40 000 lidí. Předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Milan Štěpánek ale od státu očekává také zvýšení platů. Upozornil, že mají policisté slíbeno, že dostanou zpět deset procent, o které přišly v roce 2011. „Zatím jsme se dostali zhruba na sedm procent. Máme příslib od pana ministra a vedení policie, že by mělo dojít k dokonalé nápravě a pozitivnímu vývoji i v dalších letech. To znamená žádné navýšení, pouze se bude vracet to, o co příslušníci a zaměstnanci přišli,“ řekl v Událostech, komentářích.

Asi o 200 by se podle ministra měl zvýšit i počet hasičů. S Babišem se také dohodl na tom, že vnitro získá do rozpočtu například 250 milionů korun, které půjdou na fond pro dobrovolné hasiče. „Je určený na nákup nové techniky a dále na opravy hasičských zbrojnic,“ uvedl šéf tuzemských hasičů Drahoslav Ryba, podle kterého v této oblasti peníze stále chybí. 

V roce 2016 čeká vnitro až 7000 uprchlíků

Dalších přes 1,5 miliardy vnitro požadovalo na řešení uprchlické krize. Peníze navíc dostane, i když jich bude zhruba o 400 milionů méně než chtělo. Babiš ale uznal, že je potřeba přidat. „Čelíme v Evropě nové, bezprecedentní bezpečnostní situaci. Máme za sebou Uherský Brod, máme uprchlíky. To jsou požádavky a priorita je bezpečnost našich občanů,“ uvedl. Peníze budou použity na rozšiřování některých uprchlických táborů, u nichž se počítá se zvýšením kapacity o zhruba 1200 míst. Další peníze půjdou například na platy zaměstnanců, kteří se touto problematikou zabývají.

Podle Chovance by mohla uprchlická krize v příštím roce vyjít až na dvě miliardy korun. „Zbytek by se mohl uvolnit z rezervy ministerstva financí,“ dodal. V roce 2016 by podle odhadů vnitra mohlo do Česka přijít 5000 až 7000 běženců.

O rozpočtu se bude znovu jednat v září

Další miliony půjdou na pokrytí financování registru smluv nebo na výdaje v souvislosti se státní službou. Ministři zatím nenašli shodu na částce zhruba 600 milionů korun, z nichž chce vnitro platit projekty, které dříve financovala Evropská unie. Podle Chovance jde třeba o CzechPoint, který plně přechází do financování státu. Dalších 200 milionů korun zatím od Babiše nezískal na provozní výdaje resortu.

„Celková nedohoda po dnešním jednání je zhruba 800 milionů korun. Hodnotím to s mírným optimismem… Beru to jako první kolo. Kdybych nezažil jednání v loňském roce, tak bych asi byl rozladěn. Věřím, že se nám to podaří na zářijových jednáních ještě dořešit,“ podotkl Chovanec. 

Myslím si, že pan ministr může být velice spokojen… Určitě spolu ještě budeme jednat, ale je tam spousta dalších resortů, které také potřebují peníze.
Andrej Babiš
premiér

Letos má vnitro schválený rozpočet 55,1 miliardy. Chovanec se s Babišem dohodl, že resort dostane ještě zhruba 140 milionů na uprchlíky a 30 milionů korun na mzdy hasičů, kteří nyní mají hodně přesčasů kvůli tomu, že zasahují u letních požárů.

Rozpočet pod tlakem

Babiš označil jednání za náročné, vnitro ale u něj má prioritu zejména kvůli
uprchlické krizi. Rozpočet na příští rok se podle Babiše připravuje rychleji než na ten letošní. Vláda by ho mohla projednat zhruba v půlce září. Zároveň ale uvedl, že je pod obrovským tlakem. Podle ministra je proto otázkou, jestli se podaří udržet plánovaný deficit 70 miliard korun.

S Babišem znovu jednala o rozpočtu pro svůj resort i ministryně Karla Šlechtová. Na příští rok se navýší o necelé tři miliardy korun. 2,6 miliardy navíc získala ministryně už na jednání zhruba před dvěma týdny, nyní od Babiše požadovala další 1,5 miliardy korun . Nakonec jí ale Babiš přidal jen 370 milionů. O peníze proto bude bojovat na vládě při projednávání státního rozpočtu. Nedostala totiž podle svých slov ani korunu na spolufinancování Integrovaného regionálního operačního programu: "Tady mi stále chybí jedna miliarda."

Obrana dostane 1,5 miliardy navíc

Zvýší se také rozpočet ministerstva obrany. V příštím roce se vyšplhá na 47,5 miliardy korun. Oproti původnímu návrhu přidal Babiš armádě 1,5 miliardy. „Dostali hlavně na nové vojáky - 1200 nových vojáků plus obslužný personál. To jsou samozřejmě obrovské náklady. Celkově rozpočet obrany, jak jsme slíbili, se navyšuje významně,“ uvedl Babiš. Ministerstvo obrany ale požadovalo navýšení o 2,1 miliardy.

Vládní koalice se loni shodla, že do roku 2020 by se rozpočet obrany měl dostat na 1,4 procenta HDP. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) to znamená, že v roce 2017 by mělo na armádu ze státního rozpočtu jít 53 až 54 miliard a o rok později asi 60 až 61 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna řeší státní rozpočet. Poslanci představují navrhované změny

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ve sněmovním systému bylo ráno devět desítek pozměňovacích návrhů, především opozičních. Jsou tam ale již čtyři avizované koaliční návrhy v celkovém objemu asi 1,1 miliardy korun. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 23 mminutami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
13:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly.
12:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánovčera v 15:30

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026
Načítání...