Reportéři ČT: Lidé s mentálním postižením potřebují důkladnou péči, často dostávají jen tlumící léky

Nahrávám video

Na neustálou pomoc druhých je odkázána část lidí s diagnózou náročného chování, například někteří s poruchami autistického spektra. Zejména oni, ale i ti, kteří jsou schopni žít samostatně, potřebují zároveň i odbornou pomoc, která však chybí. Místo dostatku odborníků a také dostatečně kapacitních terénních a komunitních služeb se jejich potíže často řeší tlumícími léky. Je to na pohled nejjednodušší, jenomže pro lidi s mentálním handicapem je to problematické jak z pohledu zdraví, tak možného budoucího rozvoje. O situaci natáčela pro Reportéry ČT Barbora Loudová.

Člověk s poruchami autistického spektra může žít na pohled docela běžný život, i když se v něm potýká s překážkami na pohled zcela nečekanými, ale může také zůstávat od malička zcela závislý na pomoci svého okolí. Problém České republiky je, že nemá dostatečně kapacitní systém péče pro nikoho z nich.

Iniciativa Netlum upozornila, že v péči o lidi s chováním náročným na péči převládá podávání léků, a to často antipsychotik určených pro pacienty s úplně jinými diagnózami, například schizofrenií. Z dospělých s mentálním postižením je dlouhodobě užívá více než třetina, i když osmdesát procent z nich žádnou psychózou netrpí. Četnost předepisování této medikace je obzvlášť vysoká u lidí s náročným chováním, tedy například autismem.

Podle zakladatele iniciativy Netlum Petra Třešňáka slouží tyto přípravky hlavně ke zklidnění. „Je to praxe, která má v některých případech opodstatnění, ale je velmi riziková, zejméně pokud se to děje dlouhodobě a ve velkých objemech medikace,“ upozornil.

Je to ale nejjednodušší způsob, jak se v některých případech s projevy náročného chování vypořádat. Například k péči o lidi s poruchami autistického spektra je jinak potřeba nezměrná trpělivost a porozumění. „Někdy to přirovnávám, že to je, jako když se učíte cizí jazyk. Jako kdybyste byla v Číně a kolem vás se mluvilo mandarínsky, znala jste možná pár slov. Po čase budete strašně unavená a vyčerpaná,“ shrnula klinická psycholožka z Národního ústavu pro autismus Kateřina Thorová.

Třeba k manželům Vochočovým, kteří mají dvě autistické děti, už sousedé několikrát volali policii – to když se děti vzbudily, začaly v noci křičet a nebyly k utišení. Vochočovi začali nakonec hledat medikaci, usilovali však o to, aby jejich děti nedostaly něco, co je jen jednoduše utlumí. Nakonec se podařilo vhodné léky nalézt. Vyžadovalo to však práci a trpělivost nejen rodičů, ale i psychiatričky Martiny Stegerové, která o děti pečuje.

„Vždy je potřeba dětského pacienta posoudit individuálně. Znamená to podrobnou rodinnou anamnézu, osobní anamnézu, sociální anamnézu. Pokud dítě ještě žádnou medikaci nemá, tak začínat s nejnižším dávkováním,“ popsala lékařka, co považuje za nezbytné.

Jak ale ukazují například data iniciativy Netlum, zdaleka ne vždy se lidé s mentálním handicapem dočkají takového přístupu. „Data ukazují, že se nadměrně používají léky pro lidi s autismem, s mentálním postižením – konkrétně pro problémy s chováním, kdy by jistě pomohly jiné přístupy,“ upozornil britský specialista na podporu lidí s handicapem Brian McDonald.

Medikace jako záplata

Podle psychiatra Jana Pfeiffera se dlouhodobé používání psychofarmak projevuje například tak, že „ty děti pak spí ve školách“. Podle matky osmiletého chlapce s mentálním postižením Petry Mikyškové ale právě to často učitelky vyžadují. „Paní učitelky měly pocit, že jeho jiné chování, které nezapadá do tabulek, se má řešit medikací – aby byl utlumený, aby seděl na místě, aby s ním nebyla žádná starost,“ upozornila.

I to je projev skutečnosti, že na péči o takové děti (i dospělé) často není dostatečná kapacita. Mikyškovi nejenže dlouho hledali školku, která by byla pro chlapce vhodná, ale také dlouho trvalo, než našli psychiatra, který by se jeho handicapem zabýval.

„Velká medikace je bezpochyby důsledkem podhodnocení systému, nedostatku lidských zdrojů, nedostatku asistentů, podpůrných služeb rané intervence, nedostatku podpory pozitivního chování. Medikace je vlastně taková záplata, aby to systém vůbec přežil,“ shrnul Petr Třešňák z Netlum.

Obzvlášť patrné to je v pobytových zařízeních, kde lidé s handicapem dlouhodobě žijí – obzvláště těch velkokapacitních. Podle klinické psycholožky Thorové mívají klienti po léta tutéž medikaci, která se jen průběžně navyšuje. „My říkáme tomuto přístupu práškování,“ poznamenala. Psychiatr Pfeiffer míní, že je medikace „náhradou něčeho jiného, na co buď není vzdělání, nebo čas“.

Experti nicméně zároveň ujišťují, že nejsou odpůrci léků jako takových. Je však potřeba použít ty správné a v přiměřeném množství. „Jsou situace, které jsou opravdu závažné a těžké, třeba obsedantní rituály nebo nespavost,“ zdůraznil Pfeiffer. Také Třešňák připustil, že „někdy to zkrátka bez medikace nejde“.

Předsedkyně České psychiatrické společnosti Simona Papežová zdůraznila, že moderní psychofarmaka „jsou většinou velmi bezpečná a šetrná“. Za problém považuje spíše jejich kombinace, která může třeba způsobit, že pacienti přibývají na váze. „Může dojít třeba k provokaci cukrovky,“ dodala.

Odborníci považují za vhodné řešení podpořit vznik komunitních a terénních služeb, vzdělávat jejich personál a celkově zlepšit sítě podpory i psychiatrické péče. Ministerstvo zdravotnictví na dotazy, zda přetížený systém vůbec považuje za problém, nereagovalo.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková naopak slíbila, že se na tyto otázky zaměří. Finalizuje strategii dalšího postupu s ministerstvy práce, zdravotnictví i školství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 49 mminutami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 1 hhodinou

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 1 hhodinou

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 11 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 14 hhodinami

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok z veřejného zdravotního pojištění a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.