Čím dál více žen v Česku volí možnost ambulantního porodu. V roce 2021 odešlo z porodnice do 24 hodin od porodu téměř 3250 žen, vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tisíce dalších odcházejí dříve než po třech dnech, které lékaři standardně doporučují ženám v porodnici zůstat, aby se odhalily později se projevující vady u dětí nebo případné komplikace u samotné rodičky.
Možnost ambulantního porodu si před necelými třemi lety vybrala paní Tereza. „V nemocničním prostředí se necítím přirozeně a dobře. Nechtěla jsem, aby mi tento křehký a posvátný čas s čerstvě narozeným děťátkem někdo narušoval,“ vysvětluje důvod svého rozhodnutí. Matka skoro tříleté holčičky se zároveň bála, aby se v nemocnici nenakazila covidem-19, který se v té době šířil.
S dcerou, která se narodila kolem páté odpoledne v porodnici v Kadani, odcházela domů druhý den ráno, tedy zhruba po šestnácti hodinách od porodu. „Vzhledem k tomu, že se dcera narodila se zlomenou klíční kostí, tak jsem to vyhodnotila tak, že raději zůstanu do dalšího rána a pak pojedeme domů,“ říká Tereza, která přivedla holčičku na svět za přítomnosti porodní asistentky a své duly.
Dřívější odchod domů z porodnice nabídla dětská lékařka ve Fakultní nemocnici Bulovka i Karolíně, která v porodnici přivedla na svět svojí první dceru. „Vzhledem k tomu, že se miminku dařilo dobře, přibývalo na váze a měly jsme za sebou všechna potřebná vyšetření, tak nic nebránilo tomu, abychom šly domů dříve,“ vysvětluje matka dvouměsíční Mariel, která s dcerou opustila porodnici po zhruba šedesáti hodinách od porodu.
I tento odchod porodnice považuje za předčasný. Podle Věstníku ministerstva zdravotnictví oficiálně mezi ambulantní porody patří všechny, při kterých matky opustí nemocnici dřív než po 72 hodinách.
Že ambulantních porodů v posledních letech přibývá, si všímá i Unie porodních asistentek (UNIPA). „Počet ambulantních porodů roste i z důvodu, že v některých porodnicích zkracují dobu hospitalizace u vícerodiček a propouštějí je s dětmi už po 48 hodinách od porodu,“ vysvětluje narůstající počty viceprezidentka organizace a porodní asistentka Veronika Hažlinská.
Do 72 hodin od porodu opouští porodnici 40 procent žen
Zatímco v roce 2016 opustilo porodnice dříve než 72 hodin od porodu 23 procent rodiček, předloni – ze kdy jsou nejnovější data statistiků – to byla každá čtvrtá matka. Rodička může ambulantní porod podstoupit kdykoliv, pokud není ona sama nebo její dítě v přímém ohrožení života. „Většina žen, které se pro ambulantní porod rozhodnou, je v dobrém fyzickém stavu po porodu a u jejich dítěte probíhá dobrá poporodní adaptace,“ doplňuje Hažlinská.
Ambulantní porod si oslovené matky pochvalují, protože po něm podle svých slov mají větší soukromí a pohodlí při sžívání se s miminkem v prostředí domova. Lékaři ale poukazují na možné problémy, které se mohou po ambulantním porodu objevit jak u novorozence, tak u rodičky.
„U narozených dětí se objevují především opožděné adaptační potíže, postupně se projevující srdeční vada, infekce nebo žloutenka,“ upozorňuje na možné komplikace primář Gynekologicko-porodnického oddělení Masarykovy nemocnice Rakovník Radek Poláček. „U žen se pak nejčastěji jedná o poporodní komplikace ve smyslu krvácení nebo bolestí,“ doplňuje primář pražské porodnice Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí Hynek Heřman.
Pediatři je nechtějí do péče
Pediatři podle viceprezidentky UNIPA ale často odmítají převzít do péče dítě po ambulantním porodu. „Ženě je buď řečeno, že pokud plánuje odejít ambulantně, má si najít jiného lékaře, nebo odmítnou u novorozence provést vyšetření, jako je například odběr suché kapky krve z patičky na screening metabolických vad,“ říká Hažlinská. Podle ní se ženy v takovém případě mohou obrátit na porodní asistentku, která může zmíněný náběr z patičky provést.
S potížemi při zajišťování potřebné poporodní péče se setkala i sama Tereza. Před porodem byla navštívit budoucí pediatričku, která o ambulantním porodu věděla a podle Terezy s ním neměla žádný problém.
„Domluvily jsme se, že jí po porodu zavolám a přijdeme s miminkem na vyšetření. Druhý den jsem jí volala a byla na mě velice nepříjemná. Řekla mi, že mi dceru nevyšetří, že ještě není ani přihlášená na pojišťovně, nemá rodný list a že s ničím takovým nikdy nesouhlasila,“ vzpomíná Tereza, která nakonec našla dětskou lékařku v jiném městě.
