Lékaři v Brně přivedli na svět dítě ženy s mozkovou smrtí. „Zažili jsme zázrak,“ zní z nemocnice

Nahrávám video

Lékaři ve Fakultní nemocnici Brno udrželi po rekordně dlouhou dobu životní funkce u ženy s mozkovou smrtí, díky tomu pak mohli v srpnu přivést na svět její dítě. Holčička se narodila císařským řezem ve 34. týdnu těhotenství a vážila 2,1 kilogramu. V pondělí ji nemocnice předala domů otci.

Těhotná 27letá Eva byla teprve v 16. týdnu těhotenství, když ji zasáhla mozková příhoda. Praskla jí cévní malformace, která způsobila krvácení do mozku a následovala mozková smrt. Lékaři udržovali životní funkce matky ještě další téměř tři měsíce, dokud nebylo dítě schopné po porodu přežít. Císařský řez pak provedli v polovině srpna.

„Čekali jsme až do 34. týdne, do zralosti dítěte. Narodila se zdravá holčička o váze 2,10 kilogramu a doufám, že její další vývoj bude bez jakýchkoliv problémů,“ řekl ředitel FN Brno Roman Kraus. 

„Brněnská medicína se opět stává světovou a lékaři spolu s nelékařskými zdravotnickými pracovníky FN Brno zažili další zázrak, který nemá ve světě obdoby,“ dodal mluvčí FN Brno Pavel Žára.

Bližší informace ale sdělit nechtěl s tím, že nemocnice chystá na pondělí tiskovou konferenci. „Lze předpokládat také zájem zahraničních médií,“ napsal Žára.

„U nás v nemocnici jsme něco takového uskutečnili poprvé. Něco podobného se událo asi v deseti případech na světě. Ta doba, kdy jsme matku udržovali na přístrojích, je ale nejdelší. Bylo to něco nového, co nemá obdoby, věnovali jsem se tomu maximálně,“ doplnil ředitel FN Brno.

Nahrávám video

Mladá žena trpěla arteriovenózní malformací

Nejčastěji se jedná o vrozené onemocnění mozkových cév. U arteriovenózní malformace chybí kapiláry a krev odtéká z tepen rovnou do žil. Hlavní riziko spočívá v možnosti prasknutí malformace a vzniku krvácení do mozku. Ke krvácení dochází v průběhu života u více než poloviny všech pacientů s arteriovenózní malformací. Dalším projevem malformací je velmi často vznik epilepsie, až jedna třetina nemocných trpí epileptickými záchvaty. Arteriovenózní malformace je onemocnění závažné, ale úmrtnost na krvácení z malformace není vysoká. Léčba není jednoduchá, často vyžaduje kombinaci více léčebných metod.

zdroj: www.uvn.cz

Otec miminka Vojtěch Votava se s příběhem svěřil v červnu písemně, v textu veřejné sbírky, kterou uspořádali jeho kolegové z práce. „Ten osudný den jsem měl noční službu a vrátil jsem se brzo ráno domů. Syn plakal. Najednou mi došlo, že ten pláč je nějaký jiný, tak jsem vyběhl po schodech do ložnice a uviděl jsem Evičku ležet v bezvědomí na zemi,“ stojí v textu na webu.

Následoval převoz na specializované pracoviště do brněnské fakultní nemocnice. Lékařka už ale ženě nedokázala pomoci. „Zpráva, kterou mi sdělila, byla ta nejkrutější na světě. Ženě praskla malformace a způsobila tak masivní krvácení do mozku, že již při převozu sanitkou byla prakticky mozkově mrtvá,“ popsal Vojtěch Votava.

Ženě Vojtěcha Votavy lékaři už dříve zjistili cévní anomálii, takzvanou arteriovenózní malformaci. Nemoc se u ní projevila v průběhu prvního těhotenství v roce 2016. Po komplikovaném porodu přivedla na svět zdravého chlapečka. Pak začala léčba včetně radiační terapie gama nožem. Užívala léky na epilepsii a lékaři jí po dvou letech povolili znovu otěhotnět.

Důležité bylo prokrvení placenty a udržení hladiny hormonu

Pacientčiny životní funkce lékaři ve Fakultní nemocnici udržovali pomocí přístrojů. „Ta léčba není komplikovaná. Udržujeme životní funkce, je prováděna umělá plicní ventilace, kompletní monitoring, umělá výživa. Snažíme se zabránit proleženinám. Žena má infuzní pumpu, snažíme se držet hladinu hormonu, aby nedošlo ke spontánnímu porodu,“ vysvětlil v červnu letošního roku ředitel FN Brno Roman Kraus.

Aby žena po mozkové smrti mohla dál nosit dítě, bylo důležité, aby se především dál prokrvovala její placenta a k plodu se dostávaly potřebné živiny. Stejně jako matku i dítě lékaři celou dobu monitorovali, sledovali tlak a srdeční činnost.  Po porodu ženu lékaři odpojili od přístrojů a byla prohlášena za mrtvou. „Zákon je v tomto jednoznačný, ta péče je podobná jako o dárce orgánů,“ vysvětlil Kraus. 

Žena, která porodila před třemi lety v kómatu se zotavila

Podobných případů je na světě zhruba desítka a u většiny se podařilo dítě zachránit, ale matky zemřely. První případ se datuje do osmdesátých let minulého století a stal se v USA. Mozková smrt nastala u ženy se zánětem mozku. Lékaři ji udržovali naživu ještě šest týdnů, poté přivedli na svět zdravé dítě. Existují i případy, kdy lékaři přivedli na svět dítě u žen v kómatu, ženy potom přežily.

V lednu 2016 porodila žena v kómatu i v brněnské fakultní nemocnici. Lékaři přivedli na svět chlapečka císařským řezem. Žena se dostala do bezvědomí čtyři měsíce před porodem při dopravní nehodě. Chlapeček přišel na svět v 31. týdnu těhotenství matky s váhou 1,9 kilogramu. Zdravotní stav ženy se po porodu začal lepšit, až se zotavila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Minutu po minutěČesko si připomíná výročí 17. listopadu. Na Národní třídě zazněla Modlitba pro Martu

Na pražské Národní třídě lidé zapalují svíčky a připomínají si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva připomíná řada akcí po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde se koná celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomíná se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
05:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
11:24Aktualizovánopřed 19 mminutami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
07:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
15:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Řečníci při pietě u Hlávkovy koleje v Praze připomněli nutnost bránit demokracii

Význam veřejnoprávních médií a demonstrací na podporu České televizi a Českému rozhlasu vyzdvihli v úterý zástupci vysokých škol při pietním shromáždění k výročí 17. listopadu u Hlávkovy koleje v Praze. Akademici a studenti hovořili i o nutnosti bránit demokracii a svobodu kritického myšlení. Akce se tiše zúčastnili také předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura, ministr školství Robert Plaga (za ANO), předseda ODS Martin Kupka nebo místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN).
před 5 hhodinami

Část území zasáhne silný vítr, varují meteorologové

Odpoledne a zejména ve středu zasáhne část Česka silný vítr s nárazy 55 až 70 kilometrů za hodinu. Hrozí poškození stromů, problémy v energetice a dopravní komplikace. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí.
před 6 hhodinami

VideoNová studie říká, že až čtvrtina území si zaslouží vyšší ochranu přírody

Až čtvrtina území Česka by si podle Výzkumného ústavu pro krajinu zasloužila vyšší ochranu přírody. Nyní je to zhruba šestnáct procent. Ministerstvo životního prostředí hodlá s novou studií v budoucnu pracovat, v současné době ale ochranu rozšiřovat nehodlá. Výjimkou je rozjednaný vznik CHKO Krušné hory.
před 11 hhodinami

O čem plánujeme informovat v úterý 17. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.