Lékaři ve Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích udržují na přístrojích těhotnou ženu, u níž nastala mozková smrt. Chtějí zachránit dítě, které je zatím příliš malé na to, aby mimo matčino tělo přežilo. Rodinu se rozhodla podpořit i policie, u které otec dítěte pracuje. Vyhlásila veřejnou sbírku.
Lékaři v Brně udržují při životě těhotnou ženu po mozkové smrti, chtějí zachránit dítě
8 minut
Události: Lékaři udržují při životě těhotnou ženu po mozkové smrti
Když se policisté dozvěděli o těžké situaci svého kolegy, rozhodli se na pomoc jeho rodině vyhlásit veřejnou sbírku. „V případě tragických událostí v rodinách příslušníků nebo zaměstnanců vyhlašujeme prakticky vždycky nějakou sbírku. Je to z podnětů předsedů organizací nebo z okolí těch policistů,“ řekl místopředseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR.
Sám Vojtěch Votava se s příběhem svěřil pouze písemně, v textu veřejné sbírky. „Ten osudný den jsem měl noční službu a vrátil jsem se brzo ráno domů. Syn plakal. Najednou mi došlo, že ten pláč je nějaký jiný, tak jsem vyběhl po schodech do ložnice a uviděl jsem Evičku ležet v bezvědomí na zemi,“ stojí v textu na webu.
Byla to nejkrutější zpráva na světě
Nejčastěji se jedná o vrozené onemocnění mozkových cév. U arteriovenózní malformace chybí kapiláry a krev odtéká z tepen rovnou do žil. Hlavní riziko spočívá v možnosti prasknutí malformace a vzniku krvácení do mozku. Ke krvácení dochází v průběhu života u více než poloviny všech pacientů s arteriovenózní malformací. Dalším projevem malformací je velmi často vznik epilepsie, až jedna třetina nemocných trpí epileptickými záchvaty. Arteriovenózní malformace je onemocnění závažné, ale úmrtnost na krvácení z malformace není vysoká. Léčba není jednoduchá, často vyžaduje kombinaci více léčebných metod.
zdroj: www.uvn.cz
Následoval převoz na specializované pracoviště do brněnské fakultní nemocnice. Lékařka už ale ženě nedokázala pomoci. „Zpráva, kterou mi sdělila, byla ta nejkrutější na světě. Ženě praskla malformace a způsobila tak masivní krvácení do mozku, že již při převozu sanitkou byla prakticky mozkově mrtvá,“ popsal Vojtěch Votava.
Ženě Vojtěcha Votavy lékaři už dříve zjistili cévní anomálii, takzvanou arteriovenózní malformaci. Nemoc se u ní projevila v průběhu prvního těhotenství v roce 2016. Po komplikovaném porodu přivedla na svět zdravého chlapečka.
Pak začala léčba včetně radiační terapie gama nožem. Užívala léky na epilepsii a lékaři jí po dvou letech povolili znovu otěhotnět. „Arteriální malformace je bohužel vrozená vývojová vada. K jejím projevům může dojít kdykoliv bez ohledu na to, jestli tam dochází k nějakému zevnímu podnětu, nebo nikoliv,“ vysvětlil primář novorozeneckého oddělení Ústavu pro péči o matku a dítě Zbyněk Straňák.
Stále je šance zachránit dítě
Pacientčiny životní funkce lékaři ve Fakultní nemocnici Brno ještě stále udržují pomocí přístrojů. Pořád je totiž šance, že se jim podaří zachránit dítě. „Ta léčba není komplikovaná. Udržujeme životní funkce, je prováděna umělá plicní ventilace, kompletní monitoring, umělá výživa. Snažíme se zabránit proleženinám. Žena má infuzní pumpu, snažíme se držet hladinu hormonu, aby nedošlo ke spontánnímu porodu,“ vysvětlil ředitel FN Brno Roman Kraus.
Aby žena v kómatu nebo po mozkové smrti mohla nosit dítě, musí se především dál prokrvovat její placenta. K plodu se musí dostávat potřebné živiny. „Normální vývoj plodu není závislý na stavu vědomí těhotné ženy. Samozřejmě jakákoliv porucha oběhové situace té ženy vede k poruše prokrvení dělohy a placenty a k poruchám růstu a vývoje toho plodu. V krajním případě smrti plodu v děloze matky,“ vysvětlil porodník z Ústavu pro péči o matku a dítě Petr Křepelka.
Dítě se musí ještě dva měsíce vyvíjet v těle matky
Žena je teprve v šestnáctém týdnu těhotenství. „My dokážeme celé to malé miminko, které bude mít délku kolem dvanácti centimetrů, detailně ultrazvukem prohlédnout a už všechny části má. Neznamená to ale, že jsou všechny orgány zralé. To rozhodně v šestnáctém týdnu nejsou,“ řekl přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce Michal Zikán.
Dítě se musí ještě minimálně dalších devět týdnů vyvíjet v těle matky. „Kontinuálně ho monitorujeme, sledujeme srdce i tlak. Vše sledujeme ultrazvukem,“ popsal ředitel FN Brno Roman Kraus. Jestli vše dobře dopadne, budou moci lékaři dítě porodit. „U pacientek s takto těžkou poruchou vědomí je ten porod veden standardním císařským řezem,“ řekl Petr Křepelka. Podle lékařů to bohužel neznamená, že když miminko přežije, že vždy přežije bez jakýchkoli následků do budoucna.
Před třemi lety porodila v Brně žena v kómatu
Podobných případů je z celého světa známá přibližně desítka, ve většině z nich se dítě povedlo zachránit, matky ale zemřely. Kolik jich je přesně v Česku, nikdo nemonitoruje. Jediný známý je z roku 2016. Tehdy třiatřicetiletá Veronika Tlustá skončila v říjnu 2015 po autonehodě v kómatu. V té době byla v pátém měsíci těhotenství. Lékaři ho udrželi další tři měsíce a předčasně jej ukončili v osmém měsíci. Skoro dvoukilový chlapec se narodil císařským řezem, po měsíčním pobytu v nemocnici byl propuštěn domů. Matka chlapce se postupně zotavila.
Vůbec první zaznamenaný případ je z roku 1981 a stal se v americkém městě Buffalo. Dne 16. ledna tam byla přijata čtyřiadvacetiletá žena se zánětem mozku. Testy poté ukázaly, že u ní nastala mozková smrt. V té době byla ve 23. týdnu těhotenství. Lékaři ji udržovali naživu ještě šest týdnů. Poté se císařským řezem, devět týdnů před termínem porodu, narodilo zdravé dítě.
Stejně šťastný případ, jako je ten český, se stal v Americe v roce 2001. Tehdy čtyřiadvacetiletá Chastity Cooperová byla po autonehodě v kómatu. Pomocí lékařů a přístrojů se jí podařilo donosit dceru až do řádného termínu a porodila holčičku vážící 3,6 kilogramu. Po porodu se začala probouzet a od té doby je na vozíku.
