Soužití Romů a ostatních obyvatel České republiky vnímá 63 procent lidí jako špatné, téměř třetina ho považuje za dobré, vyplývá z jarního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Negativní hodnocení je dosud nejnižší od roku 1997, odkdy CVVM názory veřejnosti v této věci zjišťuje.
Hodnocení soužití romské a neromské populace označilo 15 procent respondentů za velmi špatné, spíše špatné 48 procent, spíše dobré 31 procent a jedno procento vidí soužití jako velmi dobré. Pět procent účastníků z celkových 834 respondentů nezvolilo žádnou variantu.
Historického maxima dosáhlo negativní hodnocení v roce 2013, kdy soužití romské a většinové populace označilo za špatné 87 procent dotázaných a jen devět procent za dobré.
Letošní výsledek podle analytiků potvrdil trend z minulých let. Od roku 2015, tedy posledních pět výzkumů, se negativní hodnocení snížilo o dvacet procentních bodů, oproti poslednímu průzkumu v roce 2019 o devět bodů. Autoři průzkumu míní, že stereotypní pohled na romskou populaci se celkově zeslabil.
Výzkum nedokáže říct, jaký je vliv událostí jako covid či válka
„Do jaké míry se na tomto výrazném pozitivním posunu podílí období covidu, válka na Ukrajině s přílivem ukrajinských migrantů, nárůst cen nejen energií a jiné problémy, které patrně odsunuly romskou otázku mimo pozornost veřejnosti, nedovedeme z našich dat určit,“ uvedli sociologové.
Dvě pětiny účastníků průzkumu považují přístup vlády k romské problematice za uspokojivý (40 procent), lehce vyšší je pak podíl respondentů, kteří s tím nejsou spokojeni (43 procent).
Místní samosprávu veřejnost v tomto ohledu hodnotí lépe – pozitivně to vnímá 41 procent lidí, zatímco 26 procent spokojeno není. Co se týká hodnocení samospráv, jde o nejpozitivnější hodnocení od roku 2010.
V porovnání se situací ostatních obyvatel přesně polovina veřejnosti vnímá jako horší možnosti Romů při zaměstnávání. Zhruba dvě pětiny (39 procent) dotázaných si myslí, že Romové mají horší možnosti, pokud jde o uplatnění ve veřejném a občanském životě, 42 procent oslovených považuje situaci Romů v tomto ohledu za srovnatelnou s ostatními a sedmina míní, že jsou na tom Romové dokonce lépe.
Při získávání kvalifikace horší podmínky pro Romy uvedlo 30 procent občanů, u vzdělání se podíl totožných názorů pohybuje lehce nad úrovní jedné čtvrtiny (27 procent).
Romové mají dle výzkumu dobré podmínky v pěti kategoriích
Co se týče shánění bydlení, za horší situaci Romů označilo 31 procent dotázaných, ovšem nepatrně vyšší podíl (35 procent) respondentů si myslí, že možnosti Romů jsou v tomto směru lepší než možnosti většinové populace.
Podobně tomu je i v dalších kategoriích. Horší podmínky pro rozvoj romské kultury vidělo 13 procent, možnosti hájit své zájmy při občanských sporech a konfliktech 17 procent, při zajišťování osobní bezpečnosti 15 procent či při jednání na úřadech 13 procent. V těchto oblastech podobně jako u možnosti získat bydlení převažuje názor, že možnosti Romů jsou lepší, nad názorem, že Romové jsou na tom hůře.
