Velcí zemědělci ve čtvrtek protestovali napříč Českem kvůli drahým energiím a vysoké inflaci. Varují před zvýšením cen potravin a omezením soběstačnosti. Menší farmáři naopak zůstali doma, i když zdražování produktů se nevyhýbá ani jim. Ceny potravin za rok vzrostly plošně, výrazně zdražily například sýry či máslo. Obyvatelům u hranic s Polskem se vyplatí vyjet na nákupy do sousední země, kde právě máslo pořídí za polovinu. Německo zase láká kvalitou výrobků.
„Zdražilo se úplně všechno, jak stroje, tak náhradní díly, elektrická energie, kterou potřebujeme ve velké míře, zdražila se nafta. Samozřejmě rostou náklady na mzdy,“ vyjmenovává předseda představenstva Agropodniku Košetice Zdeněk Dufek.
Především větším podnikům vadí také nová dotační politika a přísnější požadavky na hospodaření. „Může se stát, že Evropa z energetické krize přejde do potravinové krize, že některé druhy potravin v Evropě vůbec nebudou prostě proto, že je přestaneme vyrábět,“ míní předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) podotýká, že nová agrární politika směřuje k šetrnějšímu hospodaření, zdravějším potravinám nebo čistší vodě.
Z farmy do regálů
Nový plán vítá Asociace soukromého zemědělství, která se čtvrtečními protesty nesouhlasí. Majitel Statku Uhersko David Novák připouští, že na dotacích zřejmě dostane více peněz. „Jako odměnu za to, že se víc starám o krajinu, o vesnici a podobně,“ říká s tím, že protestují hlavně velcí rostlináři, kteří jsou v agrárním sektoru nejbohatší.
I menší farmáři ale řeší rostoucí náklady, a musejí tak zvyšovat ceny produktů. Nevyhnulo se to ani mlékárně v Mláce na jihu Čech, která zdražila o pětinu. Ovšem díky tomu, že část produktů prodává sama, je stále může nabízet za nižší ceny než v supermarketech.
„Musí se přečerpat, pasterovat, všechno hrozně žere elektřinu. Následně se to ručně stáčí, ručně zavírá, ručně etiketuje. Mléko, elektřina, mzdové náklady, všechno šlo hrozně nahoru,“ popisuje cestu mléka na regály vedoucí mlékárny Hana Andrlová.
- Potraviny obecně jsou jednou z položek, která meziročně zdražila nejvíce. Například litr mléka stál v srpnu skoro o šest korun více než před rokem (zhruba osmnáct korun proti dvanácti). Ještě výrazněji zdražoval sýr. Kilo eidamu se prodávalo asi za 150 korun, nyní jsou ceny o šedesát korun výš. A zatímco za máslo loni zákazníci zaplatili zhruba pětatřicet korun, v současnosti čtvrt kila stojí kolem šestapadesáti.
- Dražší jsou i živočišné produkty a zelenina. U vajec cena poskočila ze sedmadvaceti korun na průměrných téměř šestatřicet. Kilogram vepřové šunky stojí meziročně o 35 korun víc.
- Chléb stál loni podle dat Českého statistického úřadu zhruba třicet korun, letos v srpnu to bylo čtyřicet. Rovněž o deset korun podražilo kilo pšeničné mouky. Krystalový cukr potom zdražil v průměru o šest korun za kilogram.
- Naproti tomu cena brambor stagnuje.
- Zdroj: Český statistický úřad
Nákupy za hranicemi
Ceny rostou nejen v Česku, ale i v okolních státech, ovšem rozdíl je patrný. Obyvatelé příhraničí se pravidelně vydávají do Německa či Polska, kde kupují nejen základní potraviny, ale také maso či drogerii. Redaktorka ČT se vydala deset kilometrů za česko-polskou hranici do Bogatyně. Za mléko, šunku, sýr, vejce, půlku chleba, cukr, mouku a dvě a půl kila brambor zaplatila v přepočtu zhruba 250 korun.
Totožný nákup potom učinila ve stejném řetězci v Německu. Na účtence stálo v přepočtu 335 korun. A v Chebu stál stejný nákup ještě o deset korun více.
Ukázalo se tedy, že nejlevněji se dá nakoupit za polskými hranicemi, kde například chléb stojí skoro o sedm korun méně než v tuzemsku. Mléko je tam o asi čtyři koruny levnější. Nejvýraznější rozdíl je u másla – v Česku i Německu za něj zákazníci zaplatí téměř dvojnásobek toho, co v Polsku.
Kromě potravin míří lidé za hranice také kvůli nákupu pohonných hmot nebo třeba cigaret. Hlavní motivací není ale pouze cena – zejména v případě Německa jde taky o kvalitu potravin.
