Potraviny výrazně zdražily, leckdo nakupuje za hranicemi

Nahrávám video

Velcí zemědělci ve čtvrtek protestovali napříč Českem kvůli drahým energiím a vysoké inflaci. Varují před zvýšením cen potravin a omezením soběstačnosti. Menší farmáři naopak zůstali doma, i když zdražování produktů se nevyhýbá ani jim. Ceny potravin za rok vzrostly plošně, výrazně zdražily například sýry či máslo. Obyvatelům u hranic s Polskem se vyplatí vyjet na nákupy do sousední země, kde právě máslo pořídí za polovinu. Německo zase láká kvalitou výrobků.

„Zdražilo se úplně všechno, jak stroje, tak náhradní díly, elektrická energie, kterou potřebujeme ve velké míře, zdražila se nafta. Samozřejmě rostou náklady na mzdy,“ vyjmenovává předseda představenstva Agropodniku Košetice Zdeněk Dufek.

Především větším podnikům vadí také nová dotační politika a přísnější požadavky na hospodaření. „Může se stát, že Evropa z energetické krize přejde do potravinové krize, že některé druhy potravin v Evropě vůbec nebudou prostě proto, že je přestaneme vyrábět,“ míní předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) podotýká, že nová agrární politika směřuje k šetrnějšímu hospodaření, zdravějším potravinám nebo čistší vodě.

Z farmy do regálů

Nový plán vítá Asociace soukromého zemědělství, která se čtvrtečními protesty nesouhlasí. Majitel Statku Uhersko David Novák připouští, že na dotacích zřejmě dostane více peněz. „Jako odměnu za to, že se víc starám o krajinu, o vesnici a podobně,“ říká s tím, že protestují hlavně velcí rostlináři, kteří jsou v agrárním sektoru nejbohatší.

I menší farmáři ale řeší rostoucí náklady, a musejí tak zvyšovat ceny produktů. Nevyhnulo se to ani mlékárně v Mláce na jihu Čech, která zdražila o pětinu. Ovšem díky tomu, že část produktů prodává sama, je stále může nabízet za nižší ceny než v supermarketech.

„Musí se přečerpat, pasterovat, všechno hrozně žere elektřinu. Následně se to ručně stáčí, ručně zavírá, ručně etiketuje. Mléko, elektřina, mzdové náklady, všechno šlo hrozně nahoru,“ popisuje cestu mléka na regály vedoucí mlékárny Hana Andrlová.

  • Potraviny obecně jsou jednou z položek, která meziročně zdražila nejvíce. Například litr mléka stál v srpnu skoro o šest korun více než před rokem (zhruba osmnáct korun proti dvanácti). Ještě výrazněji zdražoval sýr. Kilo eidamu se prodávalo asi za 150 korun, nyní jsou ceny o šedesát korun výš. A zatímco za máslo loni zákazníci zaplatili zhruba pětatřicet korun, v současnosti čtvrt kila stojí kolem šestapadesáti.
  • Dražší jsou i živočišné produkty a zelenina. U vajec cena poskočila ze sedmadvaceti korun na průměrných téměř šestatřicet. Kilogram vepřové šunky stojí meziročně o 35 korun víc.
  • Chléb stál loni podle dat Českého statistického úřadu zhruba třicet korun, letos v srpnu to bylo čtyřicet. Rovněž o deset korun podražilo kilo pšeničné mouky. Krystalový cukr potom zdražil v průměru o šest korun za kilogram.
  • Naproti tomu cena brambor stagnuje.
  • Zdroj: Český statistický úřad

Nákupy za hranicemi

Ceny rostou nejen v Česku, ale i v okolních státech, ovšem rozdíl je patrný. Obyvatelé příhraničí se pravidelně vydávají do Německa či Polska, kde kupují nejen základní potraviny, ale také maso či drogerii. Redaktorka ČT se vydala deset kilometrů za česko-polskou hranici do Bogatyně. Za mléko, šunku, sýr, vejce, půlku chleba, cukr, mouku a dvě a půl kila brambor zaplatila v přepočtu zhruba 250 korun.

Totožný nákup potom učinila ve stejném řetězci v Německu. Na účtence stálo v přepočtu 335 korun. A v Chebu stál stejný nákup ještě o deset korun více.

Ukázalo se tedy, že nejlevněji se dá nakoupit za polskými hranicemi, kde například chléb stojí skoro o sedm korun méně než v tuzemsku. Mléko je tam o asi čtyři koruny levnější. Nejvýraznější rozdíl je u másla – v Česku i Německu za něj zákazníci zaplatí téměř dvojnásobek toho, co v Polsku.

Kromě potravin míří lidé za hranice také kvůli nákupu pohonných hmot nebo třeba cigaret. Hlavní motivací není ale pouze cena – zejména v případě Německa jde taky o kvalitu potravin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
05:00Aktualizovánopřed 7 mminutami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 2 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 2 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 2 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
07:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
11:24Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
15:32Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Řečníci při pietě u Hlávkovy koleje v Praze připomněli nutnost bránit demokracii

Význam veřejnoprávních médií a demonstrací na podporu České televizi a Českému rozhlasu vyzdvihli v úterý zástupci vysokých škol při pietním shromáždění k výročí 17. listopadu u Hlávkovy koleje v Praze. Akademici a studenti hovořili i o nutnosti bránit demokracii a svobodu kritického myšlení. Akce se tiše zúčastnili také předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura, ministr školství Robert Plaga (za ANO), předseda ODS Martin Kupka nebo místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN).
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.