Opoziční hnutí ANO neprosadilo v úterý ve Sněmovně debatu o stanovení maximálních cen energií a o další podpoře v reakci na vyšší ceny elektřiny a plynu. Hnutí SPD neuspělo s návrhem, aby dolní komora zařadila na program schůze diskusi o reparacích od Německa za nacistickou okupaci. Sněmovna poté podpořila změnu, která má omezit administrativu u veřejných zakázek. Poslanci podpořili také návrh zákona proti šíření teroristického obsahu on-line. Během úterního jednání se také rozvinula debata o zvyšujícím se počtu migrantů, kteří mají přecházet české hranice. Zvýšenou nelegální migraci podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) způsobují v posledních týdnech Syřané, kteří do Evropy míří z Turecka.
Lídr hnutí SPD Tomio Okamura navrhl jako mimořádný bod jednání sněmovny zařadit projednání demise vlády. Jako jeden z dalších bodů jednání navrhl Okamura zařadit bod s názvem „repatriace za nacistickou okupaci“. SPD se podle něj chce inspirovat snahou polské vlády, která požaduje po Německu další finanční reparace za období nacistické okupace.
Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) kritizoval strategii vlády v oblasti řešení energetické krize a žádal o zařazení tohoto tématu jako bodu číslo jedna celého jednání. „Chceme, abychom si řekli, jakou strategii má v tuto chvíli vláda a co chce předložit na radě ministrů tento týden a kolik zdrojů je vláda připravena na to alokovat a v jakém časovém harmonogramu,“ požadoval poslanec. Ani jeden z bodů nezískal sněmovní většinu.
Migraci řešíme, prohlásil Rakušan
Radek Vondráček (ANO) požadoval, aby si sněmovna vyžádala informace vlády o aktuálním stavu nelegální migrace v Česku. Upozornil na to, že podle jeho informací narůstá počet ilegálních migrantů, kteří překračují hranice ze Slovenska. „Minulé úterý u mě byl člověk, a ten říkal, že už nejsou v lese, ale chodí normálně po cestách. Že se mu stává, že jde po cestě a potká čtyři migranty,“ uvedl poslanec.
Na Vondráčkova slova zareagoval ministr vnitra Vít Rakušan, který si vzal slovo a uvedl, že se situaci ohledně nelegální migrace skutečně zhoršuje.
„Máme otevřené stavidlo do Evropy ze strany Turecka,“ řekl Rakušan. Aktuální migranty podle ministra tvoří až z 95 procent Syřané, kteří ze své země dříve uprchli před válkou a zdržovali se v Turecku na základě jeho dohody s EU. Dohoda pozbyla platnosti a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před volbami hlavy státu ve své zemi znovu pouští Syřany do Evropy, uvedl Rakušan. „Dopouští se něčeho, co lze nazvat instrumentalizací migrace,“ uvedl.
Problém podle Rakušana způsobilo také Maďarsko, které přestalo dodržovat readmisní dohody o zpětném přebírání uprchlíků. Ve středu se má kvůli tomu Rakušan sejít se svým slovenským protějškem v Brně, v pondělí s bavorským partnerem kvůli dohodě o funkčních readmisích. Německo nemá zájem v této době uzavírat hranice, řekl ministr k volání německých policejních odborů po uzavření hranic. Na setkání ministrů vnitra zemí EU chce probrat úpravu azylového práva, posílení ochrany vnějších hranic Unie.
V případě Česka se na rozdíl od Rakouska či Německa jedná o tranzitní migraci bez dopadů na bezpečnost, uvedl ministr. Ministerstvo nechalo zvýšit kapacity správy uprchlických zařízení z 800 na 1040 a provedlo namátkové kontroly na hranicích. Podle Vondráčka je zadrženo 50 běženců denně, což je podle něho zlomek běženců. Podle Rakušana do Rakouska denně mířilo až 6 tisíc běženců. Ministr také uvedl, že ve spolupráci s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) předloží návrh na zpřísnění trestů pro převáděče.
Šíření teroristického obsahu na internetu
Poslanci potom během projednávání bodů schůze, které už dopoledne schválilo poslanecké grémium, podpořili vládní návrh zákona proti šíření teroristického obsahu. Policisté tak možná budou moci přikázat českým i evropským poskytovatelům hostingových služeb na internetu znepřístupnit teroristický obsah, jako jsou například záběry teroristického útoku nebo záznamy poprav. Předlohu nyní projedná bezpečnostní výbor.
Zákon navazuje na nařízení EU o potírání šíření teroristického obsahu on-line. „Z hlediska České republiky není vnitrostátní šíření teroristického obsahu v digitálním prostředí zásadním bezpečnostním problémem. Výskyt teroristického obsahu v českém on-line prostředí je relativně velmi nízký,“ stojí v důvodové zprávě.
Nařízení podle vnitra představuje spíše nástroj pro případné zhoršení situace nebo pokud by byli čeští poskytovatelé zneužiti pro šíření obsahu, který byl odstraněn v jiných státech EU. „Jedná se pouze o veřejně šířený obsah. Zákon neřeší soukromou komunikaci,“ zdůraznil před poslanci Rakušan. Nezasáhne podle něj například ani karikatury. Zda je obsah teroristický podle zákona, bude vyhodnocovat policie.
Poslanec opozičního ANO Hubert Lang uvedl, že stanovisko hnutí k předloze je nyní kladné. Naopak Vladimír Zlínský (SPD) se obává možného zneužití zákona proti názorovým oponentům. „Balancujeme nad propastí omezení svobody slova pod rouškou boje s terorismem,“ řekl. Odkázal na případ omezení ruské propagandy po invazi ruské armády na Ukrajinu a zablokování některých dezinformačních webů.
Přezkum zahraničních příkazů bude podle návrhu zákona provádět ministerstvo vnitra. Správní dohled nad preventivními opatřeními zavedenými poskytovateli hostingových služeb bude vykonávat Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který také bude projednávat přestupky proti zákonu. Přestupku se poskytovatel dopustí například v případě, že neodstraní teroristický obsah, neznemožní k němu přístup nebo neuplatní zvláštní opatření potom, co je teroristickému obsahu vystaven.
Osekání administrativy u veřejných zakázek
Sněmovna také v úvodním kole podpořila vládní novelu zákona o zadávání veřejných zakázek, která má snížit administrativní zátěž zadavatelů i dodavatelů. Podle vlády nepřináší zásadní koncepční změny, ale má odstranit nedostatky, na něž se během fungování zákona přišlo. Novela reaguje na odůvodněné stanovisko Evropské komise k nedostatečnému převzetí některých pravidel evropské směrnice. Novela nezavádí nová práva a povinnosti, které by představovaly podstatné ekonomické dopady, uvádí vláda. S předlohou přišla už bývalá vláda před volbami, ale sněmovna ji tehdy neprojednala.
Jde o širší revizi zákona z roku 2016 a tato revize je založena na dlouhých a odborných diskusích, popsal před poslanci ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Kvůli nesprávnému převzetí evropské směrnice se například v zákoně zpřesňuje výjimka pro určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy, kdy zadavatel danou věc nakupuje opakovaně. Jde o zakázky, kdy se cena pořizované věci během účetního období mění a zadavatel tyto věci nakupuje opakovaně podle svých potřeb. Nově se má u těchto zakázek pravidelné povahy určovat předpokládaná hodnota pouze v případě podlimitních zakázek a zakázek malého rozsahu.
Ministerstvo pro místní rozvoj v tiskové zprávě uvedlo, že předloha také upravuje pravidla pro přidělování zakázek dodavatelům odsouzeným například za korupci. „Vybraní dodavatelé podlimitních zakázek budou nově povinni administrativně nenáročnou formou prokazovat svoji způsobilost, aby zakázku nezískala společnost odsouzená například za korupci. Zároveň byla v návrhu upravena tato povinnost tak, aby se společnosti tvořící koncerny nemohly trestní odpovědnosti vyhnout,“ uvedl v tiskové zprávě ministr Bartoš. Doplnil, že jestliže je společnost v rámci koncernu odsouzena k zákazu účasti na veřejném tendru, nebude se moci na významných částech zakázky podílet. Bartoš žádnou konkrétní firmu nejmenoval.
Odvolací soud letos v červnu potvrdil stavební firmě Metrostav tříletý zákaz účasti na veřejných zakázkách za to, že firma podplácela a manipulovala s veřejnými zakázkami v takzvané druhé větvi korupční kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Metrostav dostal i desetimilionovou pokutu a odvolací soud do zákazu účastnit se veřejných zakázek nově zahrnul také Metrostav Infrastructure. Firma chce podat odvolání k Nejvyššímu soudu.
Zadavatelé už podle novely nebudou muset vyžadovat originál bankovní záruky, protože to z důvodu elektronizace není zapotřebí, uvádí důvodová zpráva. Zadavatel se bude moci také rozhodnout, zda v případě dokazování kvalifikace vybraného uchazeče bude vyžadovat originály dokladů, nebo jejich kopie. Novela má vyjasnit terminologii u zjednodušeného režimu. Zákon má rozlišovat mezi zjednodušeným režimem jako jedním ze tří druhů režimů, a řízením pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu jakožto jedním z devíti druhů zadávacích řízení.
Snížit administrativní zátěž má i nové pravidlo, které umožní zadavatelům pří řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže poskytovat tomuto úřadu přístup k dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje. Nebude nutné takto zpřístupněnou dokumentaci úřadu zasílat, uvedla vláda.
