Prezident odmítl jmenovat viceprezidentku kontrolního úřadu, kterou schválila sněmovna

Prezident republiky Miloš Zeman odmítl jmenovat Simeonu Zikmundovou viceprezidentkou Nejvyššího kontrolního úřadu. Uvedl, že nemá důvěru v její zkušenosti a morální vlastnosti. Jako kandidátku na tuto funkci vybrala Zikmundovou na návrh vládní koalice Poslanecká sněmovna. Zeman žádá sněmovnu, aby mu předložila jiné jméno. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že bude žádat podrobné zdůvodnění odmítnutí, situací se podle něj bude zabývat koalice.

Miloš Zeman, který v minulosti například odmítl jmenovat některé kandidáty na profesory, blokoval vybrané ministerské nominace a nyní se postavil negativně i k návrhu na jmenování viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu. Simeona Zikmundová dříve na NKÚ pracovala a v éře Františka Dohnala byla nejprve jeho poradkyní, později ředitelkou správní sekce. Na tuto dobu Zeman odkázal při odůvodnění, proč nechce novou viceprezidentku jmenovat.

„Jsem přesvědčen, že zkušenosti a morální vlastnosti, které Simeona Zikmundová nabyla a projevila v době působení Ing. Františka Dohnala jako prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (…), nejsou těmi, které má ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu na mysli, a proto ji do funkce viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu nejmenuji,“ uvedla hlava státu.

Prezident republiky odkázal na ustanovení zákona o NKÚ, podle kterého může být jeho viceprezidentem jmenován český občan, jehož „zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat“. 

Premiér bude chtít podrobné zdůvodnění

Kriticky zareagoval na Zemanovo rozhodnutí premiér Petr Fiala. Od Hradu bude žádat detailní zdůvodnění. „Objektivní důvody pro nejmenování paní Zikmundové nevidíme. Jsme přesvědčeni, že odmítnutí nominace sněmovny musí být řádně a detailně odůvodněno. V rámci koalice budeme v příštím týdnu řešit další postup,“ uvedl předseda vlády. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), do jejíž rukou odmítnutí formálně směřuje, uvedla, že strany koalice SPOLU na nominaci Zikmundové trvají.

„Prezident Zeman se zjevně rozhodl závěrečnou fázi svého mandátu definovat překvapivými personálními rozhodnutími. Na nominaci paní Zikmundové každopádně i nadále trváme,“ ujistila. Předseda poslaneckého klubu (KDU-ČSL) Marek Výborný poznamenal, že ani sama Zikmundová si není vědoma ničeho, co by bylo relevantní překážkou k výkonu funkce na NKÚ. Očekává, že v úterý budou o situaci jednat špičky vládní koalice.

Zikmundová v NKÚ pracovala pouze do doby, kdy byl František Dohnal z čela NKÚ odvolán. Nahradil jej Miloslav Kala, Zikmundová pak v souvislosti se svým odchodem hovořila o údajné čistce. Kala to ale popřel. V současnosti je náměstkyní ministryně životního prostředí, předchozí dva roky pracovala na Úřadu pro ochranu osobních údajů. V minulosti působila jako tajemnice městského úřadu v Třebíči, byla i náměstkyní na ministerstvu pro místní rozvoj. V roce 2015 se neúspěšně ucházela o pozici náměstka ministra vnitra pro státní službu, takzvaného superúředníka.

Návrhy Zeman odmítá častěji. Nejmenoval ministry ani profesory

Miloš Zeman za devět let ve funkci opakovaně odmítl učinit některé formální kroky, které jeho předchůdci na Hradě činili buď bez výhrad, nebo své výhrady nedávali veřejně najevo. Opakovaně odmítal jmenovat kandidáty na ministry, hrozil tím i v případě ministra zahraničí ve Fialově vládě Jana Lipavského (Piráti), i když toho nakonec jmenoval. V minulosti ale uspěl ve snaze zablokovat nástup Miroslava Pocheho (ČSSD) na totéž ministerstvo nebo Michala Šmardy (ČSSD) do čela resortu kultury. Dlouho se naopak bránil odvolání Antonína Staňka (ČSSD) z postu ministra kultury.

Opakovaně nechtěl jmenovat ani některé profesory. Již v prvním roce na Hradě se Zeman zpěčoval podepsat jmenování Martina C. Putny, nakonec tak ale učinil. Později nejmenoval další trojici profesorů – Jana Eichlera, Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta. Eichler se o mnoho let později nakonec profesorem stal, zbylí dva vysokoškolští pedagogové nikoli. S prezidentem se však oni i Univerzita Karlova, kde pracují, soudí.

Sedmkrát Zeman odmítl povýšit ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky na generála, i když mu to navrhovaly vlády Andreje Babiše (ANO) i nynější Fialova. Loni také prezident revidoval své vlastní rozhodnutí vyznamenat předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 45 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 2 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.