Stavební zákon, který projednávali poslanci, dostal zcela novou podobu. Sněmovna přijala jako jeho nový základ komplexní pozměňovací návrh, který předložil vládní poslanec Martin Kolovratník (ANO). Poté sněmovna projednávání přerušila a vystoupil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), aby poslancům podal informaci o postupu očkování. Dopoledne se sněmovna zabývala plánovanou stavbou nového bloku dukovanské elektrárny, jednání však nedokončila.
Karel Havlíček již dříve uvedl, že chystané výběrové řízení na dodavatele nového bloku bude velmi pravděpodobně bez čínského zájemce. „Jednání probíhají a my dopřesňujeme textaci finální verze tendru. Budeme čekat, s čím přijde ČEZ. Podle toho se nakonec k tomu vyjádříme,“ řekl Havlíček nyní. Očekává, že konečná verze bude hotová během několika týdnů.
Řekl to ovšem mimo plénum, kde si opoziční politici stěžovali, že na jejich dotazy nijak nereagoval. Pirátský poslanec Jan Lipavský například požadoval, aby Havlíček vysvětlil svůj výrok, že vícenáklady za stavbu zaplatí stát, nikoliv energetická společnost ČEZ jako investor, a kolik by to bylo.
O Dukovanech začali poslanci jednat dopoledne, ale diskusi na žádost TOP 09 přerušili. Opoziční strana o to požádala kvůli prověření pravidel omezení řečnické doby právníky dolní komory. Sněmovna v úvodu schůze hlasy ANO, SPD, KSČM a dvou sociálních demokratů rozhodla ve snaze omezit opoziční obstrukce o tom, že jeden poslanec bude moci k zákonu mluvit nejvýše dvacet minut.
Vojtěch Filip (KSČM) následně jako předsedající schůze oznámil, že do tohoto limitu bude započítávat i dvouminutové faktické poznámky, což TOP 09 napadla a nechala prověřit.
Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová neprosadila návrh, aby bylo projednávání zákona odloženo do 20. dubna s tím, že by bezpečnostní aspekty stavby projednal a objasnil vládní výbor pro jadernou energetiku. Z obdobných důvodů Jan Čižinský za klub KDU-ČSL požadoval, aby sněmovna zákon vrátila do druhého kola projednávání.
Debata o dostavbě jaderné elektrárny skončila hodinu po poledni, kdy začala polední přestávka. Po ní byly na programu pevně zařazené již jiné body.
Stavební zákon dostal novou podobu
Po obědové pauze měli poslanci zařazené méně sporné body. Hladce schválili pravidla pro hospodaření svých klubů, která jim zvyšují příspěvky na provoz zhruba o desetinu. Po půl čtvrté ale začali ve druhém čtení projednávat stavební zákon. Součástí druhého čtení, při kterém se obvykle hlavně načítají pozměňovací návrhy, bylo i zásadní hlasování. Sněmovna se měla rozhodnout mezi dvěma komplexními návrhy – jedním od Martina Kolovratníka (ANO) a hospodářského výboru, druhým od opozičního poslance Martina Kupky (ODS). Jako nový základ pro další úpravy prošel ten Kolovratníkův.
Potom sněmovna přerušila projednávání stavebního zákona ve druhém čtení do konce března, aby měli poslanci čas nastudovat novou výchozí podobu předpisu, kterou budou v dalším pokračování druhého čtení zkoušet změnit.
Zejména poslanci činní v komunální politice jako Kupka nebo Jan Čižinský (za KDU-ČSL) vládní záměry včetně Kolovratníkova návrhu kritizovali. Z obecní úrovně přišly zásadní výhrady, Svaz měst a obcí dokonce požadoval, aby poslanci stáhli návrh z projednávání – ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) to však prohlásila za politikaření.
Jádro sporu se týká budoucího fungování stavebních úřadů. Kolovratníkův návrh počítá s modelem čistě státní stavební správy, kdy by všechny stavební úřady i s úředníky přešly pod stát. Na vrcholu nové soustavy úřadů státní stavební správy by byl Nejvyšší stavební úřad. Podřízené mu mají být krajské stavební úřady a Specializovaný stavební úřad.
„Největším rozdílem oproti vládnímu návrhu stavebního zákona je přesun prvoinstanční agendy na krajské státní stavební úřady, a to v rámci státní stavební správy, což bude mít za následek například odstranění systémové podjatosti,“ uvedla ministryně Dostálová v úvodním slově.
Kupka to označil za „další neověřený experiment“. Upozornil, že podobné cíle jako nynější nový stavební zákon – tedy zjednodušit a zkrátit stavební řízení – měly již předchozí novely, jejich výsledkem však byl spíše opak. Jeho konkurenční komplexní pozměňovací návrh stanovil, že prvostupňové stavební úřady budou nadále fungovat na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a vybraných obcí prvního a druhého typu určených vyhláškou. Druhostupňovým odvolacím stavebním úřadem měl být krajský úřad. Speciální státní stavební úřad by však povoloval důležité stavby jako dálnice nebo elektrárny.
„V tomto modelu tím, že nedochází k přesunu pracovníků pod státní správu, bude velmi těžko zajistit dodržení lhůt,“ varovala Dostálová.
Není důvod shánět neregistrované vakcíny, řekl poslancům Blatný
Po přerušení projednávání stavebního zákona vystoupil ministr zdravotnictví Jan Blatný, aby poslancům podal informaci, jak pokračuje očkování proti covidu-19. Upozornil, že vakcinace zrychluje, v úterý zdravotníci podali již více než 25 tisíc dávek. Ministr věří, že během několika dnů budou aplikovat již 35 tisíc dávek denně.
Zrychlí podle něj i dodávky, v březnu podle něj přijde více dávek než v předchozím období od začátku očkování. Od dubna se také registrace mají otevřít lidem nad 65 let.
Navíc by v příštích měsících měly začít přicházet vakcíny i od dalších výrobců, již v březnu by podle Blatného měla Evropská léková agentura schválit přípravek Johnson & Johnson a věří, že brzy požádá o registraci i Rusko s vakcínou Sputnik V.
Ministr podotkl, že nevidí důvod shánět neregistrované vakcíny. Pojišťovny by jejich aplikaci ani nemohly proplácet, řekl poslancům.
Kolaps zdravotnictví v Pardubickém kraji poslanci ve středu neřešili
Při jednání o programu středečního jednání neprošel opoziční návrh, aby ministři ve středu informovali o tom, jak vláda hodlá řešit kolaps zdravotnických zařízení. „Myslím si, že je nezbytně nutné vtáhnout do systému lázně a lázeňská zařízení. A je potřeba daleko intenzivně vtáhnout do systému praktické lékaře. Není možné to nechávat na krajích,“ zdůvodnil poslanec TOP 09 Vlastimil Válek.
Samotné zařazení bodu sněmovna nezamítla, ale neschválila jeho pevné zařazení, ve středu na něj tedy nedojde. Poslanci koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) vystoupili k tématu alespoň mimo plénum na tiskové konferenci, kde vyzvali vládu, aby mobilizovala všechny zdravotnické síly.
„Máme tady některé specializované ústavy, které se dosud léčbě covidových pacientů nevěnovaly, tam máme penzum zdravotníků i specializovanou techniku, tam můžeme v řádu hodin či dnů péči poskytovat,“ podotkl Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). „Jsme v situaci parníku, který se potopil, a teď je potřeba zachránit co nejvíce lidí,“ dodal Válek.
Příspěvek samoživitelům
Sněmovna ve středu dala šanci i návrhu opozičního hnutí STAN na poskytnutí jednorázového příspěvku 6000 korun samoživitelkám a samoživitelům. Částku by podle předlohy, kterou nyní posoudí sociální výbor, dostali také rodiče malých dětí s rodičovským příspěvkem. Vláda ANO a ČSSD se k návrhu postavila už loni v říjnu záporně, vznesla mnoho připomínek. Předseda Starostů Vít Rakušan i v souvislosti s tím ohlásil, že je před dokončením pozměňovací návrh.
Osamělí rodiče patří podle předkladatelů ke skupinám lidí, které byly nejvíce postiženy propadem příjmů při koronavirové krizi. Dopady na rozpočet odhadli na tři miliardy korun. Kabinet návrhu vytkl mimo jiné to, že nebere v potaz počet dětí a že podporu by mohli dostat i movití rodiče. Na dotaci by navíc zřejmě měli nárok jen ti osamělí rodiče, kteří pobírají rodičovský příspěvek. Podmínky by navíc podle vlády mohlo splnit více lidí při péči o totéž dítě, a to při střídavé péči.
