Ptákem roku 2020 je jiřička obecná. Titul opeřenci, který žije v blízkosti lidí a na zimu odlétá do Afriky, udělila Česká společnost ornitologická (ČSO) – chce tak upozornit na ubývání vhodného životního prostředí pro ptáky vlivem stavebnictví a zásahů do hnízdišť. Loni ornitologové ptákem roku vyhlásili hrdličku divokou.
Toto není vlaštovka. Ptákem roku se stala jiřička obecná
Jiřička je všeobecně považována za všudypřítomný druh, ale ani ornitologové nemůžou s jistotou říct, že ji dokonale znají, uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek. „Přesto, že žije v blízkosti lidí, pojí se s ní některé tajemství a záhady, které se nedaří objasnit,“ dodal.
Nejasné zůstává například to, kde přesně zimují. „Víme, že jiřička při cestě do zimovišť překonává Saharu, ale kam až doletí, to je záhadou, kterou řeší odborníci napříč celým kontinentem. Navzdory desítkám tisíc kroužků, umístěným na opeřené jiřiččí nohy, se nám dosud ani jeden nevrátil ze zemí jižně od Sahary,“ podotkl odborník ČSO na ochranu ptáků v zástavbě Lukáš Viktora.
Díky kroužkování ale ornitologové vědí, že se věrně vracejí tam, kde hnízdí. Zpět přilétají na přelomu dubna a května, první se objevují kolem svátku svatého Jiří 24. dubna. „Buď využívají staré hnízdo, anebo, pokud nemohou, staví nové z bláta a slin. Umisťují ho vždy na vnější zdi budov, nejčastěji pod římsy, do okenních nik nebo zapuštěných lodžií,“ doplnil Viktora.
Ohrožená zemědělstvím i zábranami lidí
Žijí v souladu s člověkem po tisíciletí, v poslední době jim ale škodí intenzivní velkoplošné zemědělství, které podle ornitologů narušuje pestrost krajiny a použitím chemikálií snižuje množství hmyzu. „K tomu se přidává i další, poměrně nový trend – shazování jiřiččích hnízd v obavách z hromadícího se trusu pod nimi. Přitom stačí pod hnízdo umístit podložku, která trus zachytí,“ uvedl Viktora.
Jiřička je podle Viktory společenský pták, kolonie mohou čítat desítky, vzácně až stovky párů. Stavba hnízda jim zabere asi deset až 14 dní. „Pokud se někde rozhodnou postavit hnízda, jde o volbu na celý život. Celé generace jiřiček obývají tentýž objekt po desítky let. Často obsadí ještě hrubou stavbu před dokončením a pak se každý rok na osvědčené hnízdiště vracejí,“ popsal Viktora.
Zmínil, že ubývají možná hnízdiště třeba zasklíváním lodžií v panelových domech nebo jejich zakrytím sítí proti holubům. Nebezpečné pro ně jsou mechanické zábrany, jako třeba bodce proti holubům nebo volně vlající síťovina. „My lidé se tak připravujeme o malé pomocníky, kteří nás zbavují komárů, mšic, muchniček a dalšího hmyzu,“ podotkl Viktora.
Problémem pro ně může být také sucho, protože ke stavbě hnízda potřebují bláto. Lidé jim podle Viktory mohou pomoci tím, že připraví nádobu s hlínou zalitou vodou, nebo i instalací umělých hnízd, která tito ptáci dobře přijímají a úspěšně v nich vyvádějí mladé.
První byla vlaštovka
Titul pták roku uděluje Česká společnost ornitologická od roku 1992. V prvním ročníku jím byla zvolena vlaštovka obecná, která si podobně jako jiřička staví hnízda pod římsami střech. Někteří lidé tyto dva druhy zaměňují. Vlaštovka má dlouhý vidlicovitý ocas vykrojený do malého obloučku, dlouhá špičatá křídla a rezavě hnědé hrdlo. Jiřička má ocas kratší a spodní část těla pouze bílou.
