Ptákem roku se stala hrdlička divoká. Už u nás moc necukruje, miliony se jich uloví

Tradiční symbol lásky a víry, hrdlička divoká, dostala od českých ornitologů titul Pták roku 2019. Chtějí upozornit veřejnost na fakt, že v přírodě ubývá prostor, kde by mohli tito pestří tažní holoubci žít. Hlavním viníkem je intenzivní hospodaření. Loni byl Ptákem roku sýček obecný.

Hrdliček divokých žije v Česku podle odhadu ornitologů asi 40 až 80 tisíc párů. Na rozdíl od hrdličky zahradní, kterou lze v zimě často vidět na krmítkách, tráví jejich divocí příbuzní zimu na jižním okraji Sahary a na evropská hnízdiště se potom vrací obvykle až v dubnu. Poslechněte si hlas hrdličky divoké:

„Kvůli tomu, že je plachá a žije skrytě, je možné ji mnohem častěji slyšet než vidět. Zaslechnout a případně i spatřit hrdličku divokou je velký zážitek,“ uvedla Gabriela Dobruská, která má v České společnosti ornitologické (ČSO) na starost osvětu a vzdělávání.

Známější hrdlička zahradní je méně vybarvená než hrdlička divoká
Zdroj: Andreas Trepte/Wikimedia Commons

Polovina hrdliček je pryč

Plachost není jediným důvodem, proč je hrdličku divokou stále obtížnější spatřit. V porovnání s výsledky sčítání ze začátku 80. let minulého století ubyla z české krajiny více než polovina hrdliček. „Hlavními příčinami jsou intenzivní zemědělství na hnízdištích i zimovištích a také lov,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Hrdlička divoká potřebuje ke svému životu pestrou krajinu s hustými pásy křovin. V oblasti s velkými lány bez luk, remízků a keřů nemá příležitost hnízdit. „Navíc kvůli používání herbicidů nenajde ani dostatek vhodné potravy v podobě semen,“ upozorňuje zemědělský specialista ČSO Václav Zámečník. Pro přežití hrdličky je podle něj zásadní také zásoba vody. Ubývá jednak vysycháním krajiny, ale také odvodňováním polních mokřadů. Ornitologové proto vyzývají veřejnost k podpisu petice za pestrou krajinu a zdravé zemědělství.

Kromě intenzivního zemědělství hrdličku ohrožuje také lov. Přestože je na seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) uvedena jako zranitelný druh, v deseti státech Evropské unie je možné ji lovit legálně. „Odhady hovoří o počtu milion a půl až dva miliony dvě stě tisíc ulovených jedinců ročně,“ uvedl Vermouzek. Dodal, že díky tlaku Evropské unie se lov postupně omezuje, je ale potřeba ho snížit mnohem víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 7 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 10 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.