Ptákem roku se stala hrdlička divoká. Už u nás moc necukruje, miliony se jich uloví

Tradiční symbol lásky a víry, hrdlička divoká, dostala od českých ornitologů titul Pták roku 2019. Chtějí upozornit veřejnost na fakt, že v přírodě ubývá prostor, kde by mohli tito pestří tažní holoubci žít. Hlavním viníkem je intenzivní hospodaření. Loni byl Ptákem roku sýček obecný.

Hrdliček divokých žije v Česku podle odhadu ornitologů asi 40 až 80 tisíc párů. Na rozdíl od hrdličky zahradní, kterou lze v zimě často vidět na krmítkách, tráví jejich divocí příbuzní zimu na jižním okraji Sahary a na evropská hnízdiště se potom vrací obvykle až v dubnu. Poslechněte si hlas hrdličky divoké:

„Kvůli tomu, že je plachá a žije skrytě, je možné ji mnohem častěji slyšet než vidět. Zaslechnout a případně i spatřit hrdličku divokou je velký zážitek,“ uvedla Gabriela Dobruská, která má v České společnosti ornitologické (ČSO) na starost osvětu a vzdělávání.

Známější hrdlička zahradní je méně vybarvená než hrdlička divoká
Zdroj: Andreas Trepte/Wikimedia Commons

Polovina hrdliček je pryč

Plachost není jediným důvodem, proč je hrdličku divokou stále obtížnější spatřit. V porovnání s výsledky sčítání ze začátku 80. let minulého století ubyla z české krajiny více než polovina hrdliček. „Hlavními příčinami jsou intenzivní zemědělství na hnízdištích i zimovištích a také lov,“ uvedl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Hrdlička divoká potřebuje ke svému životu pestrou krajinu s hustými pásy křovin. V oblasti s velkými lány bez luk, remízků a keřů nemá příležitost hnízdit. „Navíc kvůli používání herbicidů nenajde ani dostatek vhodné potravy v podobě semen,“ upozorňuje zemědělský specialista ČSO Václav Zámečník. Pro přežití hrdličky je podle něj zásadní také zásoba vody. Ubývá jednak vysycháním krajiny, ale také odvodňováním polních mokřadů. Ornitologové proto vyzývají veřejnost k podpisu petice za pestrou krajinu a zdravé zemědělství.

Kromě intenzivního zemědělství hrdličku ohrožuje také lov. Přestože je na seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) uvedena jako zranitelný druh, v deseti státech Evropské unie je možné ji lovit legálně. „Odhady hovoří o počtu milion a půl až dva miliony dvě stě tisíc ulovených jedinců ročně,“ uvedl Vermouzek. Dodal, že díky tlaku Evropské unie se lov postupně omezuje, je ale potřeba ho snížit mnohem víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...