Vláda možná dostane právo rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí, například k záchraně českých občanů v případě ohrožení, bez toho, že by takovou misi musely schvalovat obě parlamentní komory. Schválit by ji ale měly do dvou měsíců od rozhodnutí kabinetu. Sněmovna novelu ústavy podpořila navzdory kritice zástupců KSČM a SPD.
Zmírnění podmínek by usnadnilo kupříkladu také vyslání jednotek české armády do misí sil velmi rychlé reakce NATO nebo ke zvládání nelegální migrace. „Nejedná se o rozmar nebo nepromyšlený krok, ale o něco, co bude ve prospěch bezpečnosti Česka a jeho občanů. Podle současné úpravy není možné vyslat vojenské jednotky na záchranu rukojmí, přitom tyto jednotky musejí být schopné vyrazit dle potřeby v řádu desítek hodin,“ uvedla za předkladatele předsedkyně obranného výboru Jana Černochová (ODS).
Podle šéfa komunistů Vojtěcha Filipa navrhovaná změna představuje posun od parlamentní k exekutivní demokracii. Poslanec SPD Radovan Vích varoval před tím, že vláda prakticky dostane možnost zatáhnout Česko do válečného konfliktu. S výtkami přišli i Piráti, podle Jana Lipavského připraví pozměňovací návrhy, aby vláda nedostala „bianco šek“.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) zdůraznil, že jakékoliv vyslání vojáků by vždy bylo v souladu s mezinárodním právem. „Je to velmi silné oprávnění, které bychom potřebovali pro zajištění bezpečnosti našich občanů,“ dodal ministr.
Novelu nyní projednají poslanecké výbory.
Lid se bude sčítat hlavně elektronicky
Zákonodárci kývli na to, aby se příští sčítání lidu uskutečnilo na jaře 2021. Lidé budou moci formuláře vyplňovat elektronicky, papírové tiskopisy komisaři doručí pouze lidem, kteří informace elektronicky neodešlou. Na odeslání bude čas do 9. dubna 2021, tedy čtrnáct dní.
Bude také potřeba zadat méně údajů než při posledním sčítání v roce 2011, část dat totiž statistici získají z registrů. Zatímco v roce 2011 lidé vypisovali tři listy s 47 údaji, tentokrát by měli podle vládního návrhu zadávat 27 údajů do dvou listů.
Nově se nebude vyplňovat například doba dojezdu do zaměstnání, postavení v něm či kolik zaměstnávání lidé vykonávají. Chybět bude i náboženské vyznání. Nad tím se pozastavil Leo Luzar z KSČM i zástupci ODS, Pirátů a KDU-ČSL. Piráti by otázku chtěli vidět jako dobrovolnou, jako tomu bylo v minulosti. Podle Martina Baxy (ODS) a lidovce Jiřího Miholy jde o jeden z důležitých údajů.
Vláda chtěla, aby dolní komora předlohu schválila zrychleně už v prvním čtení, kluby ODS a Pirátů ale takovou možnost zablokovaly. Budou se jí tedy zabývat rozpočtový výbor a výbor pro veřejnou správu.
Těhotenství nebude automaticky znamenat přerušení trestu
Soudy budou moci podle poslanecké předlohy konkrétní případ ženy posoudit a rozhodnout, zda se dostane dočasně na svobodu, nebo ne. Totéž by platilo pro odklad nástupu do vězení. Kromě těhotných žen se legislativa týká také matek dětí mladších jednoho roku. Novela trestního řádu nyní míří do Senátu.
Zákonodárci zvedli ruku i pro to, aby soudní tlumočníci a překladatelé nemuseli uzavírat pojištění odpovědnosti. Práci budou moci úřadům odmítnout i z důvodu nedostatku odbornosti a nebudou ani povinni překlady nejméně tři roky uchovávat. Novelu, která má řešit nedostatky nového zákona, sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení.
Do dalšího čtení poslala sněmovna také novelu zákona o oběhu osiva a sadby, která přináší nové podmínky pro šlechtitele a pěstitele chmele. Předloha, kterou posoudí zemědělský výbor, například ruší povinnost provádění zkoušek užitné hodnoty odrůd chmele pro registraci. Dodavatelé budou muset tři roky uchovávat záznamy o vlastnostech materiálu.
Podporu v prvním kole získaly také další návrhy, například novela o opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, která český zákon sladí s příslušnou mezinárodní úmluvou. Nebo novela zákona o silniční dopravě, podle níž by měli být dopravci zodpovědní za dodržování povinných přestávek řidičů nákladních aut; o jejich plnění by navíc museli vést přehledné záznamy. Úvodním kolem také prošel návrh, který by rozšířil povinnost vydavatelů odevzdávat povinné výtisky i na elektronické publikace.
Novela liniového zákona má zrychlit stavbu dálnic
Příprava velkých dopravních staveb by se měla zkrátit ze současných až 13 let zhruba o třetinu. Tomu by měla pomoci novela takzvaného liniového zákona, která také prošla úvodním kolem ve sněmovně. Novela by měla výrazně zjednodušit povolovací procesy, jež často začátky staveb zdržují, a zkrátit potřebné lhůty. Zpřesňuje také podmínky rušení železničních přejezdů.
Nyní ji posoudí sněmovní hospodářský výbor.
Zkrácení přípravy by novela měla zajistit zrychlením vyvlastňování pozemků. Návrh dále zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Novela by také umožnila vyhotovování jednoho znaleckého posudku pro více pozemků a staveb k ocenění jejich hodnoty. Využitelné budou až tři roky.
Vláda čelila kritice kvůli nepřítomnosti
Sněmovna oproti původním plánům zatím neprojednala pravidla pro lobbování ani některé další předlohy v úvodním kole. Odložit je musela kvůli nepřítomnosti příslušných ministrů.
Předseda Starostů Vít Rakušan poukazoval na to, že poslanci se na jednotlivé body, jak mají přijít na řadu, připravují, ministři ale nechodí do práce. „Docházka ministrů je špatná,“ konstatovala také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Doplnila, že schůze by mohla klidně skončit a poslanci jít domů.
Šéf vládní sněmovní frakce ANO Jaroslav Faltýnek se za situaci omluvil. Podotkl, že ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) byla řádně omluvená kvůli zahraniční cestě a ministr průmyslu, obchodu a také dopravy Karel Havlíček (za ANO) obhajoval své předlohy v Senátu. Právě oni měli uvést šestici vládních návrhů.
„Radost nám to nečiní,“ komentovala stav ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Poznamenala, že sama v minulosti řešila dilema, zda má jít do Senátu, nebo do sněmovny, když obě komory projednávaly její návrhy souběžně. Opozice však upozorňovala na to, že vláda mohla rozhodnout o zastoupení nepřítomných ministrů jiným členem kabinetu, což neučinila.
Do problémů se dostala kvůli postupu sněmovního jednání i knihovnická novela, kterou měl uvést ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ministr sice v dolní komoře byl, jeho předloha ale přišla na řadu zrovna v době, kdy pobýval mimo jednací sál.