Křepela s Fianem se tak podle pravomocného rozsudku dopustili obecného ohrožení a soud je poslal do vězení na doživotí. Rozsudek se oba muži pokoušeli zmírnit u Nejvyššího soudu, ale neúspěšně. Ústavní stížnost tak byla poslední možností, jak doživotní trest zvrátit. Fianovu stížnost Ústavní soud odmítl už v červnu.
„Stížnost byla odmítnuta 3. 12. 2019 pro zjevnou neopodstatněnost,“ uvedla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková na dotaz ČT.
Slovák Fian ve stížnosti popřel, že by se trestného činu obecného ohrožení dopustil úmyslně, poukazoval na údajně nesprávnou právní kvalifikaci a exemplární trest. Podle ústavních soudců ale justice uložila zákonný trest a jasně odůvodnila, proč nestačí například 20 až 30 let vězení.
Křepela a Fian se dopustili obecného ohrožení. Pravomocný rozsudek zmiňuje nejméně 117 lidí otrávených směsí, kterou vyrobili, z nichž nejméně 38 zemřelo. Také Nejvyšší soud konstatoval splnění všech podmínek pro uložení výjimečného trestu odnětí svobody na doživotí. Obžalovaní prý prokázali zjevnou lhostejnost vůči životům a zdraví lidí a porušili „společenské hodnoty, a to nenahraditelným a (nejen) v České republice dosud nevídaným způsobem“.
Metanolová aféra začala 3. září 2012, kdy v Havířově zemřel na otravu první člověk. Vyšetřovatelé postupně obvinili asi 70 lidí, většinu z ohrožování zdraví závadnými potravinami, padla už řada rozsudků. Křepela a Fian si vyslechli nejpřísnější tresty.
Podle obžaloby majitel firmy na výrobu autokosmetiky z Řitky u Prahy Křepela na přelomu srpna a září 2012 opatřil 5000 litrů metylalkoholu a prostory v Opavě a pomohl Fianovi, obchodnímu zástupci Křepelovy firmy Carlogic, namíchat směs o objemu deset tisíc litrů tvořenou metanolem a ze zbylé části etanolem. Další aktéři kauzy směs distribuovali.