UvR: S nocleženkou lidé letos dostanou i sociální pomoc
„Povedlo se vymyslet rozšíření záběru projektu Nocleženka, který je velmi úspěšný. Za vlnu solidarity jsme vděčni. Jen nocleh ale nestačí, i když v zimě je to logicky primární potřeba. Naším cílem je pokusit se najít komplexní řešení,“ uvedl národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa. „Chceme, aby se lidé mohli vrátit do společnosti. Normální standard života není na noclehárně,“ dodal.
V první sezoně po zahájení projektu dárci pořídili 6500 nocleženek. Předloni jich koupili 30 tisíc, přispěly k tomu silné únorové mrazy. V poslední, mírnější zimě bylo poukázek 23 tisíc.
„Dárce na internetu jednou klikne a do minuty je vše vyřízeno. Stokoruna je částka, která je snesitelná. Víme, co si za stokorunu tady v Praze můžeme koupit. Stačí si něco maličkého odpustit a můžeme zachránit život,“ poznamenala zástupkyně projektu Lucie Stejskalová.
Zaplacená nocleženka se v noclehárně vytiskne a dostane ji sociální pracovník, který ji předá člověku v nouzi. Každá poukázka má své číslo. Dárce se tak může dozvědět, že za jeho poukaz někdo potřebný přespal v zařízení Armády spásy v Praze, Brně, Karlových Varech, Ostravě, Krnově, Opavě, Jirkově, Šumperku či Havířově.
Odrazový můstek
Za noc v noclehárnách lidé bez přístřeší platí poplatek. Obvykle se pohybuje mezi 30 až 45 korunami. Podle pracovníků zařízení je tato částka spíš symbolická a motivační, náklady rozhodně nepokryje. V ceně nocleženky je i čaj, teplé jídlo či sprcha. V případě potřeby lidé mohou zdarma dostat také čisté oblečení a obuv. Začnou s nimi pracovat sociální pracovníci.
„Noclehem cesta nekončí, ale začíná. Snažíme se, aby po přespání člověk začal a sám pokračoval dál. Aby byl nezávislý, pracoval, bydlel a fungoval, abychom mu nemuseli pomáhat,“ dodala Stejskalová. Nocleženku označila za „odrazový můstek“ k návratu do běžného života.
O něj se díky poukázkám na přenocování pokoušejí i manželé Pavla a František Čermákovi. „Měl jsem krásnou firmu, která prosperovala, a baráček. Najednou minuta a bylo vše jinak,“ říká František, který skončil v kómatu a po léčení na invalidním vozíku. Firma mu pak zkrachovala a zemřela mu žena. „Šlo to od deseti k pěti. Banka mi vzala barák, najednou jsem byl na ulici,“ popisuje.
Díky nocleženkám dostal střechu nad hlavou a v noclehárně poznal i svou nynější manželku. V pátek se jdou podívat na sociální byt, který se jim snaží Armáda spásy zajistit. „Mám přislíbeno, že bych mohl být platný a odvděčit se, abych mohl pomáhat dalším. Budu mít i práci, kde můj handicap na vozíku nebude vadit,“ dodal Čermák.
Armáda spásy začala v Československu fungovat před sto lety. Po vynucené čtyřicetileté pauze za komunistického režimu svou činnost obnovila. Zaměřuje se na pomoc lidem bez přístřeší. Provozuje denní centra, noclehárny či azylové domy. Služby Armády spásy se financují hlavně z dotací od státu, krajů a měst. Náklady se z peněz od státu ale podle vedení nepokryjí. Pomáhají i sbírky a nocleženky. Pokud potřební nestihnou za zimu všechny kupony využít, vybraná suma putuje do zvláštního fondu. Z něj se pak poskytuje další pomoc lidem v tísni.
