Zákaz prodeje o vybraných státních svátcích platí i nadále, nově už se ale nebude vztahovat na velkoobchody. Rozhodla tak sněmovna, Senát chtěl přitom normu úplně zrušit. Poslanci také rozhodli, že se bude poplatek z ubytování týkat i služeb typu Airbnb už od příštího roku. Hned v úvodu schůze sněmovna uctila památku zesnulého zpěváka Karla Gotta. V rámci mimořádného bodu také sněmovna odsoudila tureckou vojenskou operaci v Sýrii.
Ze zákona o omezení prodejní doby chtěla sněmovna vyjmout velkoobchod, tedy prodejny, které slouží výhradně podnikatelům. Horní komora ale navrhla normu úplně zrušit, což nakonec poslanci odmítli. Debatu začali už na minulé schůzi, tehdy ji ale nedokončili. Znovu se přeli o to, zda má zákaz prodeje smysl a zda stát má lidem nařizovat, jak mají trávit volný čas.
Elektronický systém tvorby zákonů asi bude plně zaveden až od roku 2022, tedy s dvouletým odkladem proti původním plánům. Sněmovna to potvrdila v novele, v níž vláda počítala jen s ročním odkladem. Od příštího roku by měl být systém pouze v testovacím režimu. Poslanci zároveň odmítli okleštěnou verzi Senátu, který nesouhlasil s dalšími úpravami elektronického projednávání zákonů, neboť by se po zásahu sněmovny netýkaly horní komory.
Sněmovna tak znovu prosadila svou původní verzi, podle níž mají právní předpisy kvůli větší přehlednosti nabývat účinnosti vždy od začátku ledna, nebo od počátku července. Výjimku mají mít zákony v případech naléhavého obecného zájmu.
Ubytovací poplatek nově pro všechny obce
Také v případě změn ubytovacího poplatku prosadili poslanci svou verzi. Ten se má už příští rok vztahovat i na ubytovatele v soukromí, tedy například služby typu Airbnb. Senátoři chtěli roční odklad. Horní komora také žádala razantnější zvýšení poplatku až na 50 korun za osobu a den. Sněmovní verze horní hranici poplatku zachovává ještě příští rok v podstatě na současné výši 21 korun. Zvýšení až na 50 korun připouští zákon až v následujícím roce, přičemž konkrétní výši poplatku si vždy stanovují obce.
Nyní může většina obcí vybírat jen poplatek z ubytovací kapacity, který činí až šest korun na lůžko a den. Lázeňský a rekreační poplatek je až 15 korun na osobu a den. Oba poplatky, tedy z ubytovací kapacity a rekreační a lázeňský, mají zavedeny jen ty obce, které jsou lázeňským místem nebo atraktivním turistickým cílem. Nově si ale tento poplatek bude moci účtovat jakákoliv obec.
Novému poplatku také bude podléhat krátkodobý pobyt bez ohledu na místo a účel. Cílem je podle ministerstva financí to, aby nebyli zvýhodňováni vůči hotelům nebo penzionům právě lidé podnikající prostřednictvím ubytovacích platforem typu Airbnb. Vedle Airbnb působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals nebo Vrbo.
Senátoři neprosadili ani nižší šestikorunovou platbu v případě dloudobobých pobytů (delších než 60 dní). Podle ministryně financí Aleny Schillerové by to bylo proti koncipování poplatku jako turistického.
Na mýtný systém nakonec dojde ve středu večer
Naopak debatu o mýtném systému nakonec sněmovna odsunula na středeční večer. Antimonopolní úřad vydal koncem září zákaz plnění smlouvy na nový mýtný systém mezi ministerstvem dopravy a konsorciem firem CzechToll/SkyToll. Zákaz ale začne platit až rok po právní moci rozhodnutí úřadu. Ministerstvo dopravy ovšem podalo proti rozhodnutí rozklad, zároveň ale připravuje nové výběrové řízení.
