Vydavatelský dům Mafra musí zaplatit pokutu 140 tisíc korun. Udělil mu ji Úřad pro ochranu osobních údajů za to, že jeho média v roce 2014 zveřejnila odposlechy zachycující rozhovory Jany Nečasové (dříve Nagyové) a Petra Nečase. Publikované odposlechy obsahovaly i důvěrná oslovení. ČT se pokusila získat vyjádření vydavatelství Mafra, zatím neúspěšně.
„Společnost porušila zákaz zveřejnění osobních údajů tím, že v deníku MF Dnes a prostřednictvím zpravodajského portálu iDNES.cz uveřejnila informace o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a informace získané z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu uskutečněného Petrem Nečasem a Janou Nečasovou (dříve Nagyovou),“ řekl ke 140tisícové pokutě Vojtěch Marcín z tiskového oddělení Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOU).
Úřad věc prověřoval podruhé. Kauzu mu na začátku loňského května vrátil Nejvyšší správní soud (NSS). Už v roce 2014 dostala Mafra od úřadu pokutu 240 tisíc korun. Úředníci tehdy vycházeli z názoru, že veškeré zveřejněné informace zasáhly do soukromí aktérů rozhovorů. Nepovažovali přitom za důležité jejich postavení ve veřejném životě.
Přepisy policejních odposlechů obsahovaly mimo jiné i důvěrná oslovení. Ochránci dat následně varovali před zveřejňováním informací soukromého charakteru, které pocházejí z odposlechů pořízených v trestním řízení. Tehdy uváděli, že se v podobných případech nelze odvolávat na veřejný zájem nebo se obhajovat tvrzením, že politik nemá nárok na ochranu soukromí.
Proti rozhodnutí podala Mafra správní žalobu. Městský soud v Praze ji v létě 2017 zamítl. Vydavatelský dům se proto posléze obrátil na Nejvyšší správní soud. Ten souhlasil s úřadem a soudem nižší instance jen zčásti. Proto rozhodl, že je nutné znovu důkladně zvážit veřejný zájem na jedné straně i ochranu soukromí na straně druhé a opětovně vyměřit sankci. O její výši podle NSS měl rozhodnout správní orgán druhého stupně – tedy předsedkyně ÚOOU.
Odposlechy byly součástí vyšetřování kauzy, která v létě před šesti lety vyústila v pád Nečasovy vlády. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu v té době prověřoval napojení lobbistických skupin na přední politiky.
