Lékaři se ptají svých pacientů, proč neberou léky správně, čímž vstoupili do hlavní části projektu Týden adherence. Neochota řídit se pokyny doktorů vede ke zhoršení zdravotního stavu, častějším pobytům v nemocnicích a zdravotní systém stojí stovky milionů korun navíc. Příčiny nedisciplinovanosti českých pacientů se lékaři budou od pondělí snažit odhalit ve 150 ambulancích po celém Česku.
Potíže s dodržováním léčby se podle praktického lékaře Igora Karena týkají asi dvaceti až třiceti procent pacientů s chronickými chorobami. Nejčastěji zapomínají brát léky, na což je v ordinaci snadné přijít, když nepotřebují předepsat další ve chvíli, kdy už by měli mít minulou dávku dobranou.
Horší jsou v dodržování léčby jednak kuřáci a jednak mladší lidé. Naopak pacienti starší padesáti let se o své zdraví starají zodpovědněji. To zatím ukázal průzkum v lékárnách, kde už bylo osloveno přes 14 tisíc pacientů, a v domácím léčení, kde informace poskytlo přes tisíc lidí.
Málo času v ordinaci
Projekt teď pokračuje u praktických lékařů, což je jeho hlavní část, která má zjistit, proč jsou čeští nemocní tak málo disciplinovaní. Jednou z příčin by podle Karena mohlo být přílišné spoléhání se na zdravotnický systém. „Zdravotnictví je tu však od toho, aby lidem pomáhalo, nikoliv aby je řídilo, aby jim přikazovalo,“ zdůrazňuje Karen a dodává, že zodpovědný za své zdraví by měl být především každý pacient sám.
Další příčinou může být, že lékaři mají v Česku na pacienty málo času. To je způsobené mimo jiné tím, že Češi chodí k doktorovi častěji. „Například v sousedním Rakousku pacient navštíví zdravotnické zařízení průměrně šestkrát za rok, kdežto v Česku jedenáctkrát až dvanáctkrát,“ srovnává Karen.
Upozorňuje, že nejtypičtějšími příklady nezodpovědně léčených potíží jsou vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu. To jsou nemoci, které nejsou limitující a neprojevují se akutně. Dlouhodobě však zatěžují organismus a při neléčení mohou způsobovat komplikace.
