Zeman používá nepravdivé argumenty, tvrdí Fajt. Na Hrad chystá kvůli svému nejmenování profesorem žalobu

Prezident Miloš Zeman podle historika umění a ředitele Národní galerie Jiřího Fajta při zdůvodnění, proč ho odmítl jmenovat profesorem, vychází z nepravdivých, zavádějících a zmatených údajů. Prezident podle něj není schopen interpretovat podklady, které dodal k profesorskému jmenovacímu řízení. Argumenty, jimiž se hodlá proti rozhodnutí Hradu bránit, doloží v chystané žalobě. Fajt to uvedl v prohlášení zaslaném ČTK.

Miloš Zeman své rozhodnutí opět nejmenovat Jiřího Fajta profesorem zdůvodnil údajnými nepravdivými a zavádějícími informacemi v podkladech k řízení o jeho jmenování. Fajt podle Hradu například nesplnil podmínku souhrnné pětileté pedagogické činnosti na vysoké škole. 

Prezident zpochybnil také některé údaje, které Fajt předložil ke svým publikačním aktivitám. Výhrady má Zeman mimo jiné  k tomu, že Fajt se prohlásil za hlavního autora publikace The Crown of Bohemia, přičemž byl údajně „pouhým spolueditorem a spoluautorem“ společně s první editorkou, kterou v podkladech nezmínil.

Výhrady má Hrad také k Univerzitě Karlově, která podle něj řízení o jmenování Fajta profesorem neprovedla řádně a proces trpěl vadami, které měly vliv na jeho výsledek.

Jiří Fajt se ve svém prohlášení vůči Zemanovým výtkám ohradil. Připomněl, že prezident už opustil „smyšlený příběh“, že si historik jakožto ředitel Národní galerie řekl o doplatek k platu formou sponzorského daru.

Zeman podle Fajta ale není schopný interpretovat podklady, které v roce 2013 dodal k profesorskému řízení.

„Prezidentské rozhodnutí potvrzuje správné konstatování Nejvyššího správního soudu o tom, že prezident nemůže hodnotit meritorní kvalifikační předpoklady při udělování vědeckých titulů. Kdokoliv mimo vědeckou komunitu totiž nemusí být schopen správně interpretovat informace, které jsou jinak pro odborníky a členy univerzitních vědeckých rad běžně srozumitelné a obsahově nezaměnitelné,“ uvedl Fajt.

Za nepravdivé považuje mimo jiné Zemanovy výtky, že podle podkladů k aktuální vědecké činnosti měl být Fajt hlavním editorem devítisvazkové rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, přičemž v době hodnocení uchazeče prokazatelně nebyl vydán ani první díl, takže šlo o „jednoznačně zavádějící informaci“.

 Fajt tvrdí, že toto dílo zcela korektně a podle zvyklostí uvedl v rubrice Ediční činnost/Ediční řady, kam náleží kontinuální, léta trvající vědecká aktivita, a nikoho tím neuvedl v omyl. Za nepravdivé označil i Zemanovo tvrzení, že Fajt neuvedl u výstavního katalogu Prague, The Crown of Bohemia hlavní editorku.

„Podobně bych mohl pokračovat ve vyvracení dalších dezinterpretací a absurdních smyšlenek, které se porůznu objevovaly a objevují, přičemž prostředí Pražského hradu při nich sehrávalo a sehrává roli iniciátora. Tyto argumenty doložím v chystané žalobě,“ uzavřel Fajt.

Kauza trvá od roku 2015

Prezident odmítl jmenovat Fajta a fyzika Ivana Ošťádala profesory na jaře 2015. Loni mu soud věc vrátil k novému rozhodnutí, které učinil v listopadu a ve čtvrtek zveřejnil celé jeho znění.

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima již dříve řekl, že škola si za svým jmenovacím řízením i oběma navrženými docenty stojí a že se pravděpodobně znovu obrátí na soud. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...