Praha – Jde o první zrušený poplatek z řady „regulačních“, právě s ním ale většina obyvatel paradoxně souhlasí. Jak ukazuje nejnovější průzkum agentury STEM/MARK, platit za pobyt v nemocnicích nevadí 60 procentům Čechů. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček je ale přesvědčen, že tzv. hospitalizační poplatky nesplňovaly potřebnou funkci a občany příliš zatěžovaly. Lidem přitom vadí více poplatky za recept - souhlasila s nimi pouhá třetina respondentů.
Většině Čechů platba za pobyt v nemocnici nevadí, ukazuje průzkum
GALERIE
videogallery_415186
Staly se tématem, díky nimž levice před lety vyhrála volby. Regulační poplatky, zavedené ministrem Tomášem Julínkem v Topolánkově vládě, měly přinést více peněz do zdravotnictví, zajistit lepší péči a dle názoru pravice připomenout lidem, že v extrémně drahém oboru není drobná spoluúčast každého na škodu. Opačný tábor přitom namítal, že poplatky jdou proti ústavě a vzdalují sociálně slabším šanci na zdravotní péči.
Nyní to vypadá, že alespoň část z nich nemusí být Čechům proti srsti. Právě stokorunový poplatek za den v nemocnici lidem od nového roku zůstává v peněžence. Ochotných zaplatit stovku je přitom více než čtvrtina lidí, se 60 koruny souhlasí dokonce 31 procent Čechů. Osob, které se domnívají, že by tyto poplatky měly být naopak ještě vyšší, jsou jen 3 procenta.
Výzkum agentury STEM/MARK o poplatcích u lékaře
Kubek: Platit za nemocnici byl jediný smysluplný poplatek
Většinový názor veřejnosti potvrzuje i prezident České lékařské komory Milan Kubek. Poplatek za hospitalizaci je podle něj ze všech jediný, který měl smysl. „Jenom ho nesmíme nazývat regulační, protože nikdo nemůže rozhodovat o tom, zda bude či nebude hospitalizován, ale nazývejme ho příspěvkem na hotelové služby,“ zmínil.
Podle názoru Kubka jsou lidé nejvíce citliví na vysoké ceny za léky - kvůli stále menšímu množství těch, které jsou zčásti či plně hrazeny pojišťovnami. „Nikoliv 30 korun u doktora, ani 60 korun za den v nemocnici, ale tisíc korun v lékárně – to občanům vadí,“ uvedl Kubek v Interview Daniely Drtinové.
Výzkum agentury STEM/MARK o poplatcích u lékaře
Nemocnice nyní řeší, jak se s chybějícími příjmy po zrušení hospitalizačních poplatků vypořádat. Například v pražské Thomayerově nemocnici dělá podobný výpadek zhruba 2 miliony korun měsíčně. Peníze od pacientů se dosud využívaly například na zaplacení stravy, dodávky energií, vody nebo zvelebení čekáren a ambulancí.
Kubek upozornil, že nemocnicím bude celkově chybět zhruba 160 milionů korun měsíčně, což se prakticky na samotné péči o pacienty neprojeví. Hlavní tíha zrušených poplatků ale doléhá především na menší nemocnice. „Když budete ještě později platit těm dodavatelům, tak se stane, že nám začnou dodavatelé účtovat třeba penále,“ zmínil ředitel třebíčské nemocnice Jan Ferenc.
Stokorunový poplatek za pobyt v nemocnici zrušil na základě stížnosti tehdejší (levicové) opozice loni v létě Ústavní soud. Před novou vládou tak stála možnost poplatek upravit a znovu zavést se sníženým limitem. Takový návrh ale nový kabinet odmítl a jakékoliv hospitalizační poplatky znovu zavádět neplánuje.
I další platby postupně zmizí, zůstane jen za pohotovost
Jaký bude osud dalších poplatků? Za rok chce koalice zrušit také poplatky za recept a návštěvu u lékaře. Právě tento krok má přitom širší podporu také u veřejnosti. Pro odstranění těchto poplatků jsou téměř dvě třetiny populace ve věku 18-65 let (častěji lidé s nižším vzděláním a také např. obyvatelé Olomouckého kraje). Třetina osob souhlasí se zachováním stávajících 30 korun (častěji vysokoškoláci a lidé z Prahy). Zvýšení dosavadních poplatků nad 30 korun má pouze minimální podporu 3 procent obyvatel. Jedinou dál existující platbou zůstane ta za vyšetření na pohotovosti.
GALERIE
Svatopluk Němeček zdroj: ČT24
Před ministrem Němečkem stojí jasný úkol: dostat zpět do zdravotnictví téměř dvoumiliardový výpadek. Řešení chce hledat v posílení zdravotních pojišťoven a také v úpravě úhradové vyhlášky, aby peníze získaly nemocnice. „Zrušení hospitalizačních poplatků je z mého pohledu velmi dobré, na druhé straně roční propad příjmu pro nemocnice bude dvě miliardy korun za situace, kdy jejich ekonomika je napjatá. Cítíme povinnost to řešit,“ zmínil.
Němeček tak připraví návrh, aby zdravotnictví dostalo peníze z rezerv státního rozpočtu, nejspíš formou zvýšení odvodů státu, v úvahu připadá i odkup pohledávek. „Další záležitost je, aby prošlo bez otřesu pro ekonomiku poskytovatelů zrušení poplatků u lékaře a za recept, které se plánuje od ledna 2015. I zde je dohoda, že to bude kompenzovat zdravotní pojištění,“ uvedl Němeček. Peníze by mohly být z úspor, pokud se sníží DPH na léky.
Ilustrační foto
Bývalá vláda Jiřího Rusnoka musela sanovat propad financí ve zdravotnictví už loni – navýšila platby za státní pojištěnce a Všeobecné zdravotní pojišťovně poskytla bezúročnou půjčku. Celkem si tak zdravotnictví polepšilo o 1,5 miliardy korun (čtěte víc).
Exministr zdravotnictví Martin Holcát tehdy navrhoval, aby stát odkoupil také nedobytné pohledávky zdravotních pojišťoven. Pomohlo by to mimo jiné nahradit pětimiliardový výpadek příjmů, který nastal v důsledku zrušení některých zdravotnických poplatků Ústavním soudem. Nový ministr financí Andrej Babiš ale nedávno v Otázkách Václava Moravce přiznal, že takový krok zatím neučiní. Požaduje nejprve audit hospodaření zdravotnictví, teprve poté se chce s ministrem Němečkem „bavit o konkrétních věcech“.