Do zdravotnictví ještě letos přiteče 1,5 miliardy, pomůžou nemocnicím

Praha - Zdravotnictví dostane ještě letos 800 milionů korun z navýšených odvodů státu a 700 milionů poskytne vláda v bezúročné půjčce Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP). Celkem si tak zdravotnictví ještě letos polepší o 1,5 miliardy korun, se kterými nepočítalo, uvedl ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát. Platba za státní pojištěnce byla zvýšena zákonným opatřením, které vstoupí v platnost 1. listopadu. Naopak včerejší nález Ústavního soudu, který zrušil úhradovou vyhlášku, prý zdravotnictví připraví v příštím roce asi o pět miliard.

„Zhruba půl miliardy z těchto peněz dostane VZP, zbytek bude náležet ostatním pojišťovnám. Suma pomůže eliminovat některé nejakutnější problémy českých nemocnic. Zažehnat by měla například odkládání plateb pojišťoven za péči a prodlužování čekacích dob u plánovaných operací,“ vysvětloval ministr. 

Finanční půjčku pro VZP schválila vláda ve středu, pojišťovna ovšem žádala 2,5 miliardy korun, protože právě tolik jí na konci roku bude chybět. Peníze mají přispět k tomu, aby VZP udržela lhůty splatnosti za péči.   

Holcát jednal o přílivu peněz s ředitelem VZP Zdeňkem Kabátkem. „Dílem půjde o finance, které získá VZP navýšením plateb za státní pojištěnce, a tedy je nebude státu vracet, dílem půjde o faktickou půjčku státu,“ doplnil ministr. Pojišťovna by měla z těchto zdrojů získat ještě letos 1,2 miliardy. Navíc může být půjčka pro VZP ještě navýšena, pokud se najdou rezervy ve státním rozpočtu. Ministr financí v demisi Jan Fischer předběžně přislíbil jednu miliardu. 

Ve zdravotním pojištění se očekává na konci roku schodek osm až deset miliard, celkem resort spotřebuje 290 miliard korun. Navýšení odvodů státu za děti či důchodce 4,7 miliardy očekávaný schodek pokryje jen zčásti. Holcát už dříve řekl, že k sanaci systému by přispěl i odkup nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven. Současné ministerstvo ho však nemůže uskutečnit, alespoň ho tedy chystá. Odkupovat by se mohly pohledávky za zhruba pět miliard, ty mají podle Holcáta reálný podklad, celkem ale pohledávky přesahují 30 miliard korun.

Kvůli nálezu Ústavního soudu budou chybět další miliardy

Podle Holcáta navíc budou ve zdravotnictví chybět další miliardy kvůli včerejšímu verdiktu Ústavního soudu, který zrušil regulaci na zdravotní péči. Příští rok tak resort přijde o dalších pět miliard a do tří let prý dokonce o třicet - na to ve zdravotním systému není dostatek financí. „Ministerstvo zatím nemělo čas podrobně vyhlášku prostudovat. Já mám obavu, že jsou tam do určité míry dotčeny regulace a že to maličko ohrožuje financování zdravotnictví,“ řekl Holcát. Rozumí tomu, že lékaři zrušení regulací vítají, z hlediska rozpočtu a hospodaření ale jsou regulace podle ministra určitě nutné.   

Ministerstvo teď chystá rámcové podmínky úhradové vyhlášky pro příští rok podle zadání Ústavního soudu, příští týden je předá pojišťovnám, aby je do 8. prosince zapracovaly do svých zdravotně pojistných plánů. Podle Holcáta budou muset zřejmě politici rozhodnout o přilití dalších peněz do zdravotnictví. Znovu by tak mohly stoupnout odvody státu za děti, důchodce či nezaměstnané, mohla by se zvýšit spoluúčast pacientů nebo umožnit připojištění.   

Ústavní soud zrušil letošní vyhlášku jako protiústavní. Soudcům vadí snížení úhrad za tu péči, kterou vykážou lékaři nad dohodnutý limit, či odlišné úhrady pro smluvní a nesmluvní zařízení. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek potvrdil, že aplikace výroku soudu do úhradové vyhlášky výrazně zvýší náklady VZP. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček doplnil, že bez regulací hrozí nekontrolované poskytování zdravotní péče. „Když regulace nebudou moci být použity, budeme jednat, jaké jiné mantinely nastavit,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sudety zmizely z mapy, hranice je však stále znát ve vzdělání i ve volbách

Sudety jako území už dávno neexistují, ale podle odborníků se jejich komplikovaná historie stále projevuje ve vzdělání, zdraví, volebním chování i formě místního komunitního života. Poválečné vysídlení Němců navíc dodnes vyvolává spory. „Smíření není zapomínání. Abychom se mohli smířit, tak se toho musíme hodně dozvědět, co se stalo za války i po válce,“ říká historik Matěj Spurný pro pořad Fenomén doby.
před 49 mminutami

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 10 hhodinami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 12 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 13 hhodinami
Načítání...