Zeman se omluvil, že mluvil sprostě. Drahoš zvažuje trestní oznámení kvůli e-mailům

Jiří Drahoš zvažuje, že kvůli nenávistným e-mailům podá trestní oznámení. Podle analýzy, kterou si nechal vypracovat, jsou podle něj jejich zdrojem proruské servery. Prezident Miloš Zeman ale s odkazem na zpravodajské služby znovu odmítl, že by prezidentské volby byly jakkoliv ovlivňované. Na Drahoše se podle něj v této souvislosti naopak připravuje trestní oznámení kvůli šíření poplašné zprávy. Oba kandidáti to řekli v závěrečné prezidentské debatě v České televizi.

Na sociálních sítích se před prezidentskými volbami objevila řada dezinformací a nepravdivých zpráv, o čemž v debatě hovořili i samotní kandidáti. „Četl jsem, že mi byla amputována pravá noha, že mám rakovinu, že když mrkám pravým okem, svědčí to o neurologické poruše… Kdybych to bral vážně, tak se z toho zblázním,“ uvedl Miloš Zeman.

V debatě se tak otevřelo i téma Zemanova zdravotního stavu. Lékařské konzilium, které mělo na prezidenta dohlížet, navíc ukončilo před dvěma lety činnost. „Pokud mě nebude bolet nic jiného než moje nožičky, které mi bohužel znesnadňují chůzi, nevidím důvod, proč zveřejňovat informace o změnách, které nejsou. Samozřejmě, že kdyby se můj zdravotní stav jakkoliv zhoršil, je mou povinností veřejnost informovat,“ konstatoval prezident.

Dvě chystaná oznámení – za e-maily a poplašnou zprávu

Na otázku, jakou jednu nepravdivou informaci by chtěl uvést na pravou míru, Zeman odpověděl, že tvrzení o možném ovlivnění prezidentských i parlamentních voleb zahraničními agenty – a odkázal se na šéfy českých rozvědek. „Teď poprvé jsem citoval ředitele všech tří zpravodajských služeb, kteří tuto dezinformaci popřeli.“

Současný prezident rovněž uvedl, že podle jeho informací je na Drahoše připravované trestní oznámení kvůli šíření poplašné zprávy ohledně ovlivňování hlasování. O své obavě z vnějších zásahů do voleb Drahoš během předvolební kampaně opakovaně mluvil – a kvůli celé záležitosti s koncem minulého roku sešel i s tehdejším ministerským předsedou Sobotkou. 

Trestní oznámení ale zvažuje podat i Jiří Drahoš. „Nechali jsme si udělat analýzu nenávistných e-mailů a jejich zdrojů. Analýza odhaluje primární zdroje, které maily rozesílají. Je zcela evidentní, že jsou to proruské servery,“ konstatoval.

Nahrávám video

Omluva za vulgarismy, spor o politickou zkušenost

Zeman se před kamerami současně omluvil, že mluvil na veřejnosti sprostě, mimo jiné při komentování aktivit ruské skupiny Pussy Riot – reagoval na slova moderátorky Světlany Witowské, že prezident býval morální autoritou.

„Za prvé je to moje chyba, za druhé za tu chybu jsem se několikrát omluvil, za třetí jednou to byl překlad anglického názvu ruské rockové skupiny. Tři vulgární výrazy byly zobecněny tak, jako bych mluvil sprostě při každém setkání s občany, což není pravda.“ Witowská nicméně Zemanovi připomněla, že se sprostě vymezil i vůči vládě při projednávání služebního zákona. 

Jiří Drahoš
Zdroj: ČT24/ČT

Drahoš v debatě pro změnu reagoval na výtky, že s politikou nemá zkušenosti. „Jako předseda Akademie věd jsem jednal s politiky, bojoval jsem s nimi. Premiéři, ministři financí, šéfové parlamentu. Nejsem politický nováček,“ prohlásil. „Nikdy jsem nebyl v žádné straně, neuzavíral žádné stranické dohody, ale jednal jsem s politiky a jsem jimi respektován… Něco se člověk musí naučit, uznávám. Na funkci prezidenta ale není žádná vysoká škola.“

Hádka o Kalouska

V debatě si mohli klást otázky i sami kandidáti, a to prostřednictvím předem připravených dotazů v obálkách. „Když jste oznamoval kandidaturu, říkal jste, že jedním z politiků, kterým důvěřujete, je pan Kalousek. Jmenoval byste ho ministrem vlády?“ ptal se například Zeman Drahoše.

„Nikdy jsem nic takového neřekl. Tento výrok není pravdivý,“ oponoval Drahoš. „Nevidím důvod, proč bych pana Kalouska jmenoval do vlády,“ dodal a současně zdůraznil, že šlo o rozhovor pro časopis Reflex, kde byl dotázán, se kterými politiky se mu dobře jednalo jako předsedovi Akademie věd. „Řekl jsem například s Pavlem Bělobrádkem a také s Miroslavem Kalouskem, který byl ministrem financí.“

Miloš Zeman
Zdroj: ČT24/ČT

Zeman ale trval na svém a uvedl, že celý Drahošův výrok zněl: „Jeden z ministrů, kterým důvěřuji, je Miroslav Kalousek. Druhý je Pavel Bělobrádek.“ Bývalý šéf Akademie věd ale odmítl, že by slovo 'důvěřuji' použil: „Nic takového tam nebylo. Jako často máte (i nyní) zkreslené informace.“ Drahošova slova potvrdili s odkazem na článek v časopisu Reflex také analytici ČT. 

Kolik snese peněženka penzistů?

Drahošova otázka na Zemana cílila na prezidentův výrok o zdravotnických poplatcích: „Zarazil mě váš názor, že sto korun za jeden den pobytu v nemocnici nikoho nezabije. Myslíte si, že to stejně vnímají důchodci s podprůměrným, nebo průměrným důchodem?“

„Pokud jde o sociální úlevy příjmově slabším rodinám, jsem samozřejmě pro to, aby jim byly hospitalizační poplatky buď zmírněny, nebo odpuštěny,“ namítl Zeman. Hospitalizační poplatky se ale podle něj netýkají pouze důchodců, ale také ekonomicky aktivní populace. „Tam opravdu tvrdím, že sto korun při průměrné délce hospitalizace maximálně deseti dní opravdu nikoho nepřivede k bankrotu jeho rodiny.“

Drahoš oponoval slovy, že Zeman dříve argumentoval příkladem, že když má někdo důchod 11 000 korun a bude v nemocnici měsíc, odečtou se mu tři tisíce korun, což ho nezabije. „Řekl jsem, že když je někdo v nemocnici, tak se mu zdarma poskytuje strava a je tam všechno ostatní. Máte ale pravdu, že pokud jde o důchodce, je zapotřebí úlev,“ podotkl prezident.

Oba kandidáti se vyjadřovali i k tomu, co udělají pro to, aby stmelili rozdělenou společnost. „Společnost nerozdělují lidé, ale názory,“ poznamenal Zeman. Drahoš chce „zatrhnout papalášské oslavy narozenin v Letohrádku královny Anny a v jižních zahradách Pražského hradu“. Považuje to za nedůstojné; nepřímo se tak odkázal na hradní oslavy prezidentova poradce Martina Nejedlého. 

Prezidentští kandidáti Miloš Zeman a Jiří Drahoš diskutovali v pražském Rudolfinu. Debata byla rozdělená do tří částí a oba kandidáti si na ni mohli přivést třicet svých příznivců. Témata, o kterých se diskutovalo, zvolila Česká televize, voliči i sami kandidáti. Otázky Drahoš se Zemanem dopředu neznali, známé jim byly pouze jednotlivé okruhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Kramářovy vily. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
před 26 mminutami

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 6 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 9 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 9 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 9 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 10 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.