Drahoš ani Zeman nechtějí kvóty. Rozděluje je názor na referendum o vystoupení z EU

Prezident Miloš Zeman i jeho vyzyvatel Jiří Drahoš se shodnou, že unijní kvóty na přerozdělování uprchlíků migrační krizi nevyřeší. V Prezidentském duelu ČT v pražském Rudolfinu oba zmínili, že je mimo jiné třeba lépe chránit hranice a oba by za určitých okolností přijali euro. Na případné referendum o vystoupení z EU mají naopak rozdílný názor – Drahoš je proti, Zeman by ho podpořil.

„Jsem člověk, který od začátku říká, že kvóty jsou špatně. Je třeba chránit hranice Evropské unie a je třeba pomáhat lidem v zemích, odkud migrace přichází. To je základ,“ nabídl Drahoš způsob, jímž by se podle něj měla řešit uprchlická krize.

V reakci na otázku, kterou mu v jedné z debatních sekcí položil přímo Zeman, pak doplnil, že „o tom, kdo bude žít na našem území, musíme rozhodovat my sami. To je naprosto klíčové. Nikdy jsem neřekl, že máme přijímat migranty, zejména ekonomické migranty.“

Stávající prezident vyjmenoval tři proměnné, které podle něj představují recept na řešení evropských potíží s migranty: „deportace těch, kteří jsou na evropském území ilegálně a nedostali azyl“, pomoc lidem v zemích jejich původu a ochrana vnějších hranic evropského společenství. „To znamená nepouštět sem žádného ilegálního migranta, neboť o azyl až dosud může tento migrant požádat v první bezpečné zemi,“ doplnil. „Tou Česká republika prokazatelně není.“ 

Předvolební finále: Prezidentský duel Jiřího Drahoše a Miloše Zemana (zdroj: ČT24)

Euro ano. Ale ne hned

Oba kandidáti mají podobný názor také na přijetí eura. Společnou evropskou měnu by zavedli, ale jen za určitých podmínek.

„Jasně jsem řekl, že jsem zastáncem eura, ale že nechci, aby český daňový poplatník platil řecké dluhy, protože každý prezident má hájit národní zájmy,“ uvedl Zeman s tím, že pokud Řecko překoná svoji krizi a  své dluhy zaplatí, nebo bude vyloučeno z eurozóny (a v tom případě přestane platit eurem), tak „v tomto okamžiku velmi rád opět podpořím zavedení eura v Česku.“

Podle Drahoše je přijetí eura především politické rozhodnutí, ke kterému se Česko vstupem do Unie zavázalo, je ale třeba, aby situace v eurozóně byla stabilní. „Termín není dán. Já bych zejména rád zavedl seriózní debatu nad plusy a mínusy ohledně přijetí eura. Osmdesát procent lidí je proti přijetí a v takové situaci by bylo pro každou vládu nesmyslné na přijetí eura tlačit. Jako prezident bych rád zahájil debatu, aby veřejnost měla možnost argumenty pochopit a poté rozhodnout v rámci politiky,“ vysvětlil svůj postoj Drahoš.

Největší názorový střet: referendum o EU

Výrazný názorový nesoulad u kandidátů zavládl v pohledu na případné referendum o vystoupení Česka z Evropské unie. „Referendum je dobrý nástroj na komunální úrovni. Je to ale problematický nástroj při rozhodování o zásadních politických a geopolitických věcech. Rozhodně bych ho neinicioval,“ prohlásil Drahoš.

„Domnívám se, že je zapotřebí respektovat důstojnost a právo občanů rozhodovat i o důležitých geopolitických otázkách v celostátním referendu,“ kontroval Zeman. Prezident už v minulosti několikrát zopakoval, že by uspořádání referenda podpořil, sám by ale hlasoval pro setrvání v Unii.

V otázce položené svému protikandidátovi pak Drahošovi vytkl, že občanům – s ohledem na postoj k plebiscitu – nevěří. Někdejší šéf Akademie věd oponoval, že nejde o důvěru lidem. „Nejsme Švýcarsko se staletou tradicí referenda. Referendum o takto zásadních otázkách je velmi nebezpečné, pokud se nenastaví jasná pravidla,“ odpověděl prezidentovi a upozornil na rozdíl v rozhodování o přehledných otázkách komunální politiky a komplikovaných mezinárodních tématech. 

„Nevím, kdo z občanů České republiky je schopný docenit nebo ocenit, jestli je vystoupení Česka z Evropské unie je v pořádku, nebo není. Máme zastupitelskou demokracii, parlamentní výbory, parlament. Tam jsou lidé, kteří se takovým věcem mohou věnovat na plný úvazek. Nikdo z nás z občanů toho není schopen. Proto říkám, že rozhodování o zásadních věcech v referendu je nebezpečné. Velká Británie je typickým příkladem,“ doplnil Drahoš s odkazem na všelidové hlasování, ve kterém se Spojené království vyslovilo pro odchod z evropského společenství. 

Kandidáty rozděluje i názor na Rusko a Krym

Kromě otázky referenda rozděluje kandidáty i postoj k Rusku. Drahoš v něm vidí bezpečnostní riziko; argumentoval zprávami BIS, které podle něj mluví o zvýšené aktivitě ruských zpravodajských služeb na českém území, a upozornil, že ruská vojenská doktrína označuje Severoatlantickou alianci – a tedy i Prahu – za nepřítele. Podle Zemana Rusko naopak bezpečnostní riziko nepředstavuje, a to díky bezpečnostním zárukám, kterými je právě členství v NATO a EU.

Oba se také neshodnou v pohledu na situaci Krymu. Jak Drahoš, tak Zeman uznávají, že Krym byl anektován, jeho aktuální postavení vnímají rozdílně.

„Krym byl neoprávněně anektován Ruskem. Bylo to porušení mezinárodních dohod,“ uvedl Zeman. Poloostrov ale nyní považuje za ruský. „Fakticky je ale nepochybně ruský. Spadá pod ruskou jurisdikci. Je to ale neoprávněná anexe a já jsem to mnohokrát řekl,“ dodal Zeman.

S tím, že je poloostrov ruský, Drahoš nesouhlasí. „Krym je z mého pohledu ukrajinský. Okupace Ruska na tom nic nemění. Německo bylo také dlouhá léta rozdělené na dvě části. Je správné, že některé státy nebo řada států toto rozdělení neuznala. Krym je jednoznačně ukrajinský. To, že ho okupuje Rusko, je jiná věc,“ řekl Drahoš. 

  • Prezidentští kandidáti Miloš Zeman a Jiří Drahoš diskutovali v pražském Rudolfinu. Debata byla rozdělená do tří částí a oba kandidáti si na ni mohli přivést třicet svých příznivců. Témata, o kterých se diskutovalo, zvolila Česká televize, voliči i sami kandidáti. Otázky Drahoš se Zemanem dopředu neznali, známé jim byly pouze jednotlivé okruhy.