Trestní oznámení kvůli reorganizaci policie míří na vyšetřovatele GIBS a žalobce Šeredu

Nahrávám video

Dvě trestní oznámení, která v úterý podala sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci policie, míří podle informací České televize na vyšetřovatele GIBS Milana Vaculíka a na ředitele odboru závažné hospodářské kriminality na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci Petra Šeredu. Předseda komise Pavel Blažek (ODS) nechtěl informaci komentovat. Nejprve se podle něj má seznámit se závěry komise sněmovna, až potom veřejnost.

Šereda měl podle informací ČT umožnit bývalému detektivovi ÚOOZ Jiřímu Komárkovi, aby se dostal k informacím z vyšetřování, které vedla GIBS proti policejnímu prezidentovi Tomáši Tuhému.

Server Echo24 uvedl, že Komárkovi na víc než týden půjčil opis usnesení, ve kterém policejní inspekce odložila prověřování Tuhého kvůli možnému úniku informací. „Je to podezření ze spáchání trestného činu z nedbalosti,“ řekl člen vyšetřovací komise Daniel Korte (TOP 09).

Komárek následně Tuhého nařkl z „brutálního úniku informací“ při vyšetřování zmanipulovaných IT zakázek. Do případu spadala i údajná varovná SMS zpráva, která měla odejít z okolí šéfa policie, aby upozornila podezřelé na chystanou razii. 

Od Vaculíka měly unikat informace do médií

Únikem informací o policejním řediteli, jenž byl aktérem reorganizace, podle komise olomoučtí žalobci neoprávněně vstoupili do politiky. Poslanci proto také chtějí, aby se fungováním olomouckých žalobců zabývala i vláda. Šereda případ nechtěl komentovat: „Záležitost už prošetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů, takže se k tomu ani nemohu vyjadřovat.“  

Druhé trestní oznámení míří právě na vyšetřovatele Milana Vaculíka, který se v GIBS únikem informací kolem prezidenta Tuhého zabýval. Podle poslanců od něj mělo usnesení uniknout do médií. „Až GIBS obdrží zmiňované trestní oznámení, tak se jím bude zabývat,“ uvedla mluvčí inspekce Radka Sandorová.

obrázek
Zdroj: ČT24

Šereda i Vaculík kvůli kauze loni v listopadu stanuli před komisí. Podle poslanců ale z vyšetřování vyplynulo, že zprávy o úniku informací nebyly pravdivé a že nikdo z okolí Tuhého neposílal ani varovnou SMS.

„Už je nade vší pochybnost prokázáno, že to s tou slavnou zprávou SMS bylo úplně jinak, než se slýchávalo od některých představitelů orgánů činných v trestním řízení, a je zřejmé, že došlo k chybě ve vyšetřování,“ řekl tehdy po jejich výslechu předseda komise Pavel Blažek (ODS). Chybu podle něj následně přebíraly další orgány. Některé pak podle něj „nelenily a vykládaly to do médií“.

Šereda ale na úniku informací z vyšetřování trvá. Případ SMS zprávy byl podle něj vytržen z kontextu. Už dříve se ohradil i proti tvrzení, že prověřování případu bylo tendenční. Blažek ale tehdy oponoval, že státní zástupci nemohou únik informací z okolí šéfa policie prokázat. Inspekce vyšetřování Tuhého odložila.

Komise vyslechla 21 svědků

Vyšetřovací komise zasedla v pondělí naposledy. Blažek poté oznámil, že se poslanci dohodli na podání dvou trestních oznámení. Navrhnou také tři usnesení, která se budou týkat změn právních předpisů a činnosti olomouckých žalobců.

Více informací k trestním oznámením i návrhům komise by mohlo zaznít už ve čtvrtek, kdy by mohla být před poslanci na plénu přednesena závěrečná zpráva komise z vyšetřování. Blažek už dříve uvedl, že ve stejný den bude zpráva zveřejněna i na webových stránkách sněmovny. 

  • Policie se souhlasem ministerstva vnitra spojila k 1. srpnu bývalý Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality (protikorupční policie) do Národní centrály proti organizovanému zločinu.
  • Na připravované změny upozornil na počátku června nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. V dopise premiérovi a dalším členům vlády záměr kritizoval.
  • Chystané změny vyvolaly roztržku v koalici mezi ČSSD a ANO. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) přes některé ústupky – například měsíční odklad reorganizace – změny schválil. Hnutí ANO nakonec z vlády neodešlo.
  • Kvůli chystaným změnám ohlásil v červnu odchod z funkce i od policie tehdejší ředitel ÚOOZ Robert Šlachta. Později nastoupil na Celní správu.

Komise, která vznikla loni 11. července, se zabývala podezřeními souvisejícími s postupem policejního prezidia, policistů a žalobců při reorganizaci policie. Celkem měli poslanci 16 schůzí a vyslechli 21 svědků. Výslechy trvaly 64 hodin.

Před poslanci promluvili mimo jiné šéf ÚOOZ Robert Šlachta, policejní prezident Tomáš Tuhý, ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nebo šéf olomouckých žalobců Ivo Ištván.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled