Podporovatelé nezávislých kandidátů na prezidenta zřejmě budou muset na nominační petici připsat ke jménu číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu. Nadále jich bude muset být nejméně 50 tisíc. Změnu přináší návrh volebních novel, které schválila sněmovna. Úprava pravidel prezidentské volby má zabránit opakování sporů o platnost podpisů na nominačních peticích, které předcházely první přímé volbě před čtyřmi lety.
Do prvních přímých prezidentských voleb se v listopadu 2012 přihlásilo 20 kandidátů, ne všichni ale splnili podmínky nominace. Petice s 50 tisíci podpisy předložilo osm kandidátů, tři dostali podporu od poslanců či senátorů.
Ministerstvo vnitra nakonec do boje o Hrad pustilo osm uchazečů. Vyřadilo mimo jiné političku Janu Bobošíkovou, ekonoma Vladimíra Dlouhého a podnikatele a tehdejšího senátora Tomia Okamuru. Jejich petice obsahovaly podle vnitra příliš mnoho neplatných podpisů.
Podpisy úředníci vyřazovali kvůli tomu, že šlo buď o duplicitní údaje, nebo signatáře nenalezli v evidenci obyvatel. Škrtali také ty, kteří ještě nedosáhli plnoletosti, neměli české občanství nebo už nežili.
Vnitro počítalo špatně, řekl soud
Nejvyšší správní soud dostal kvůli registracím devět podnětů. Byly mezi nimi i stížnosti Bobošíkové, Dlouhého a Okamury. Dlouhý a někteří právníci poukázali na to, že vnitro zvolilo při odebírání neplatných hlasů chybný výpočet.
Od celkového počtu hlasů pod peticemi vyřadilo součet procentuálních podílů neplatných hlasů, které odhalilo při dvou kolech kontroly. Mělo však tyto podíly zprůměrovat. Kdyby totiž stejným postupem udělali teoreticky sto kontrol a vždy našli chybu v 1 procentu podpisů, sebrali by postupně kandidátovi úplně všechny.
- 1. kolo
Miloš Zeman – 24,2 %
K. Schwarzenberg – 23,4 %
Jan Fischer – 16,4 %
Jiří Dienstbier – 16,1 %
Vladimír Franz – 6,8 %
Zuzana Roithová – 5 %
Taťana Fischerová – 3,2 %
Přemysl Sobotka – 2,5 %
Jana Bobošíková – 2,4 % - 2. kolo
Miloš Zeman – 54,8 %
K. Schwarzenberg – 45,2 %
Matematici ze sdružení KohoVolit.eu zase uvedli, že úřad nespočetl neplatné hlasy dobře, protože se našly značné rozdíly mezi jednotlivými vzorky u stejných kandidátů. „Míra chybovosti podpisů v peticích vyřazených prezidentských kandidátů, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra, je doslova astronomicky nepravděpodobná,“ napsali. Vnitro kontrolovalo dva vzorky náhodně vybraných 8500 jmen na petici, hranice byla stanovena na tři procenta chybných údajů.
Ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra a člen Státní volební komise Václav Henych postup svého úřadu hájil s tím, že zákon byl od počátku takto koncipován. V důvodové zprávě k zákonu bylo podle něj „natvrdo napsáno, že je to součet“. Pokud by tedy v prvním vzorku byla čtyři procenta chybných dat a ve druhém šest, z petice by se podle Henycha škrtlo deset procent podpisů.
Bobošíková se do voleb vrátila
Nejvyšší správní soud v prosinci 2012 rozhodl, že vnitro skutečně postupovalo nesprávně. Nařídil proto zaregistrovat Janu Bobošíkovou, které po změně výpočtu uznal 50 810 podpisů. Okamura a Dlouhý i po zprůměrování chybovosti zůstali pod padesátitisícovou hranicí, chybělo jim zhruba tisíc podpisů. Václav Henych odmítl, že by vnitro zásadně chybovalo. Podle něj se soud pouze přiklonil k jinému typu výpočtu.
U Bobošíkové soudci vycházeli z podkladů, které obdrželi od vnitra. U Okamury a Dlouhého namátkově vybrali 20 vzorků a prověřili konkrétní podpisy. Nenarazili na žádný podpis, který by ministerstvo vyškrtlo neoprávněně. U Okamury soudci poukázali na mimořádně vysokou chybovost. „V případě pana Okamury tam byly i celé petiční archy smyšlené, sepsané jednou rukou,“ řekl předseda senátu Vojtěch Šimíček.
Tomio Okamura v závěru roku podal stížnost k Ústavnímu soudu proti svému vyřazení a požádal o odklad voleb, zrušení části ústavy i zákona o přímé volbě. Den před konáním voleb soud jeho stížnost zamítl. Soudci ale doporučili, aby se podpisy na peticích nestranických kandidátů ověřovaly, a to buď hned při jejich sběru, nebo při pozdější kontrole listin.
